Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V době, kdy Divoký západ začínal ustupovat před civilizací, přichází na americký kontinent s dalšími imigranty také německý inženýr jménem Karel May. Čeká na něj místo zeměměřiče u železniční společnosti Pacific Railroad, jež zrovna soutěží s konkurencí, která postupuje z druhé strany kontinentu, kdo z nich postaví delší část trati, než se někde uprostřed nepokořené divočiny protnou. Jenže na nadšeného muže, okouzleného přírodou a možnostmi nového světa, čeká také rozčarování z barbarismu osadníků, kteří si uzurpují právo na půdu, jež patří původním obyvatelům. Tak se dostává do křížku s grobiánem Rattlerem, který vede skupinu pistolníků pověřených úkolem chránit stavbu před indiány. Během průzkumu terénu se Mayova družina dostane do přestřelky s indiánskými bojovníky a on sám je vážně zraněn. Jeho odvaha v boji učaruje vůdci bojovníků, náčelnickému synovi Vinnetouovi. Tak se Karel May původně jako zajatec dostává ke kmeni Apačů a díky Vinnetouově sestře Nšo-či, poznává indiánský způsob života a jeho hodnoty. Díky své síle dostává nové indiánské jméno Old Shatterhand a je rozhodnutý zajistit smír mezi železniční společností a indiány. (Česká televize)

(více)

Recenze (150)

Kakho-oto 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Objektivně za lepší tři hvězdičky, ne za čtyři. Ty jsem dal kvůli některým silným částem: zobrazení přistěhovalců do USA v 1. minutě filmu, Shatterhandovo boxování - aspoň něco mu jde, boj na hřbitově (realistický - Apači nejsou ani vidět a likvidují bastardy ze zálohy), boj na mostě, Shatterhandovo vysvětlování akce před bojem na mostě, dobře vybraní herci, krásná výprava a prostředí, proindiánský pohled. Výrazným záporem je pobíjení Apačů kulometem - nejvíce to, že si sami svítili na cestu a v průběhu palby jeli stále dopředu, vstříc zbrani. Pasáže u Apačů jsou příliš dlouhé. První shlédnutí vyvolalo nadšení, další dvě znamenala mé procitnutí z krásného snu. Mírně nadprůměrný dobrodružný film. 70 % ()

Zazie 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Za mě spokojenost. A to jsem měla obavy: sáhnout na kult bývá ošidné. Ale ujali se toho šikovně. Příběh je pozměněný, takže divák má možnost čekat, co bude dál, přitom hlavní atributy zůstaly zachovány. Největší obavy jsem měla, jak přijmu postavy. A i tady jsem spokojená. Vinnetou: krásně hledí do dáli stejně jako Pierre Brice, je ale o poznání divočejší. Old Shatterhand: výborně vybraný typ, jako postava prochází asi nejmarkantnějším vývojem, líbí se mi historie jeho příchodu do Ameriky (při vší úctě k Lexu Barkerovi - jemu jsem toho německého inženýra nevěřila). Nšo-či: silně mi připomínala Máří Magdalénu z Jesus Christ Superstar, jako Indiánka je uvěřitelnější než princeznička Marie Versiniové. Sam Hawkens: ošklivější než v originále, ale i on tu má nějakou historii. Celkově oceňuji vývoj postav, realističtější pojetí (do kterého spadá i absence démonického padoucha), modernější vzhled. Vytratila se pohádková naivita originálu, ale na tu si počkám na další opakování původní verze. A líbí se mi, že natáčeli znovu v Chorvatsku, vždyť od 60. let všichni víme, že právě tak vypadá území Apačů. ()

Reklama

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

S knihou to má společná jen jména některých postav. S filmy našeho dětství ústřední téma jedné z melodií a ozdobení Inčučunova oděvu. Odmyslím-li si to, že tady nebylo třeba přečíst si knihu dřív, než si ji přečetl Hollywood, protože ten se tady o čtení ani nepokoušel (resp. tedy představitelé filmového světa), tak jsem se výborně bavila. Kniha začíná: Milý čtenáři, víš, co znamená slovo greenhorn? Tady je našemu milému greenhornovi bezmála padesát, v rodné zemi boxoval v klubu, podle výsledků docela slušnej oddíl, Nšo-či, která kupodivu na konci této epizody stále žije, ho nejprve považovala za stařenku, protože má knír (taky znám takové stařenky) a celkově připomíná profesora Lupina z Harryho Pottera. Na konci je několik náznaků budoucího románku mezi Nšo-či a Old Shattherhandem, eventuálně mezi ním a Vinnetouem, ještě eventuálněji mezi Nšo-či Samem Hawkinsem a Old Shatterhandem a nechci se raději pouštět do všech kombinací, které naznačovaly záběry na jednotlivé postavy s podkresem romantické hudby. Jsem opravdu zvědavá, co přinesou další díly, ale ani by mě nepřekvapilo, kdyby Old Shatterhand s Nšo-či uzavřeli sňatek a měli spolu dceru Máju. ()

ConanVJ 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Pro mě hodně povedený western, který je napínavý a i hlavními představiteli věrohodněji zahraný než u původní klasiky. Na film jsem nekoukal jako na něco, co má nahradit klasiku, ale jako alternativu příběhu na kterém jsem filmově vyrůstal. I přes svoji délku film ani na okamžik nenudí. Prostředí je vybrané dobře a potěší i melodie podobné originálním filmům. Akce zde moc není, ale konec jí pěkně vynahradí. Za mě 85% :) ()

hunterN odpad!

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Tak toto byla ovšem ztělesněná katastrofa. Chudák Karel May, ač ve věčných lovištích, tak jej určitě svědí prst na spoušti zázračné pětadvacetiranné Henryovky jeho alter ega Oldy Šetrnýho, v touze zúčtovat s tvůrci tohoto paskvilu a lidumil Vinnetou, pevně svírající tomahawk, se už poohlíží po volném mučednickém kůlu pro scénáristu. K tomuto výtvoru jsem od samého začátku zásadně nepřistupoval jako k remaku německo-jugoslávských filmů ze 60. let, ale jako k pokusu o novou adaptaci literární klasiky. Sice ony už zmiňované filmy ze 60. let měly s literárními předlohami často společné jen jména titulních postav a někdy ani to ne, ale alespoň první dvě z nich se jakžtakž snažily držet základního schématu dle svých předloh, byly krásně naivní a měly své určité kouzlo, které si pro mnohé generace zachovaly i doposud, hlavně díky velké míře nostalgie, ale nová třídílná minisérií Mayových krajanů je plivnutím na celé jeho úctyhodné dílo (byť někdy, v některých případech i poněkud rozporuplné a ne příliš valné kvality, jak si musí i každý zarytý mayofil přiznat) a z románové předlohy už nyní nezbyl ani kámen na kameni. Z polopouštních Apačů obývajících opuštěné pueblo Hopiů jsou, soudě dle vizáže, náhle prérijní Siuxové, hovořící Lakotsky a žijící v tee-pee, Krásný Den (což není nikdo jiný než v románu tragicky zahynuvší sestra Vinnetoua Nšo-či) si zde příliš svého půvabu z románu nepřinesla a ještě je navíc šamankou (WTF!?!?), která se snad má, jak jsem slyšel, v druhé části za Oldu provdat, chybí řada stěžejních událostí a postav, např. Klekí-petra, který měl velký vliv na vývoj, charakter a chování, dle románů, původně poměrně civilizovaného Vinnetoua…má vůbec cenu pokračovat? Podivovat se nad nelogickým chováním postav? Faktografickými nesmysly? Mimózními reáliemi. Hloupými dialogy? Pozastavovat se na arzenálem, který filmaři hercům svěřili? Prostě historicko-geograficko-kulturologicko-etnologicko-faktografický galimatyáš. Pokud by se tvůrci rozhodli pojmout minisérii jako béčkový western, o kterém by netvrdili, že se zakládá na románech Karla Maye, nevypůjčili si z jeho děl jména postav, nevydávali zde zobrazené původní obyvatele Ameriky za Apače, a tak dále, a tak dále, tak pak by si snad taková minisérie zasloužila přijmout na milost a tím pádem i trochu schovívavější hodnocení. Upozorňuji na to, že mé, zde uvedené, dojmy a kritika nepramení z celé minisérie, ale pouze zhruba dvou třetin prvního dílu. Sílu dodívat se alespoň na první část až do konce, jsem v sobě bohužel nenašel. A na závěr bych si dovolil jednu drobnou výtku správcům čsfd. Pokud by někdo natočil řekněme porno, třeba na nějakém barokním zámku ve střední Evropě a hlavní aktéry by pojmenoval Macbeth I. a Lady Macbeth, tak byl zde byl taky jako autor předlohy uveden Shakespeare? Silně o tom pochybuji. I když, kdo ví... ()

Galerie (15)

Reklama

Reklama