Hitlerova SS: Portrét zla

Vědomí, že i na Západě mohly vznikat filmy srovnatelné s Ozerovovými či Vávrovými freskami, je svým způsobem i povzbuzující. Tragický příběh německé zřízenecké rodiny, z níž přežije jediný bratr, osudově poznamenané nacismem, je sám o sobě víc než zajímavý. A umožňuje tolerovat některé nedostatky ve zpracování tohoto zajímavého díla. (20.10.2021)

Kdepak film, natož portrét, rychlokurz historie nacismu to je. Těžko pokládat dva bratry, jejichž úkol, a postav kolem nich též, spočívá v předložení všech zásadních událostí a jejich náležitém oglosování, za propracované charaktery. Jelikož událostí a fenoménů je celá řada, film po nich letí povrchně a navíc i bez nápadu. S daným konceptem totiž nesmíme minout nástup Hitlera k moci, jeho růst, likvidaci SA, remilitarizaci Porýní, Anšlus, Mnichov, počátek války, Stalingrad, atentát na Heydricha, Lidice, atentát na Hitlera, bombardování říše, její konec, holocaust, Hitlerjugend - to všecko se na úkor uměleckých i bavičských ambicí do filmu vecpalo. Sice výsledný slepenec jakž takž pohromadě drží, ale stejně si myslím, že s takovým přístupem se na to měli tvůrci vyprdnout a rovnou natočit dokumentární seriál, seriál historicky věrnější. Jistě by to byl o mnoho chvályhodnější počin. Slabé ***. (23.06.2009)

Neexistuje na světě dostatek vulgarismů, abych mohl plně vyjádřit co si o tomhle paskvilu myslím. Snad nikdy v životě jsem neviděl tak historicky nepřesný válečný film. Z vůdce SA Ernsta Röhma je tady Róme, Heydrich vypadá jak Boris Becker, Hitler pro změnu jak Dracula s vyrážkou na ksichtě. Ale je to ještě horší. Po napadení Polska si Himmler prohlíží záběry odklízení mrtvol v koncentračních táborech, které ale pořídila až na konci války americká armáda a které byly použity i v Norimberském procesu. U Stalingradu asi není taková zima jak se všeobecně tvrdí, když tam jeden z hlavních hrdinů téhle kokotiny chodí na Nový rok venku jen v tričku. Židům stačí napsat do papírů, že jsou nemocní a vyhnou se tak transportu do koncentračního tábora. Atentát na Heydricha spáchá dvojice důchodců(!) na venkově kousek od Prahy... A to vybírám jen ty největší špeky. Tohle je diletantství největšího kalibru. Tvůrci téhle mega-super-sračky o 2. světové válce v životě neslyšeli, protože by pak nedokázali stvořit takovou hrůzu. Tomu se už ani nedá smát, je spíš k pláči jakou píčovinu někdo kamufluje za film... (13.01.2011)

Více než zobrazení války je zde zobrazeno chování v německu a posléze v odnožích SA a SS. Příbeh dvou bratrů, kteří si vybrali každý jednu organizaci. Po získání moci se SA stanou nepotřební a začnou čistky, které se dotknou i jednoho z bratrů. Ten díky tomu zjistí pravdu o straně. Nakonec skončí na frontě.... Film je celkem hodně dlouhý a místy řečeno nudí. To hlavně, když se objeví na scéně milostný trojúhelník. Film hodně dobře zobrazuje zfanatizování viz mladší bratr Hanz nebo scény v Dachau. Nezobrazuje uplně přesně SS a co vše třeba dělali na frontě. Je to hlavně příběh bratrů a pravě ten v SS naivně věří, že vše jednou přejde. Taky mi chyběla tzv. křištálová noc. Atentát na heydricha mohl být vyveden lépe. Tak se dyžtak koukněte zde http://www.csfd.cz/film/8301-atentat/ . Zajímavý film od američanů (většinou nácky zobrazují stereotypně) s výborným Billem Nighym, s několika mrazivými momenty, ale se značně velkou stopáží. (25.04.2009)

Přes řadu historických nepřesností (zapříčiněnou z valné časti "televizním rozpočtem") - použitá technika, některé lokace a kulisy (scéna s atentántem na RH, záběry z fronty), špatně zvolení herci do notoricky známých obličejů (Heydrich, Himmler aj.), tento film nejvíce przní české titulky. V nich se dočteme například o lidech jménem Rhome (Röhm), Horace Vessel (Horst Wessel) či Reicher (T. Eicke). P.S.: Příslušnicí SS neměli vytetované runy, ale svojí krevní skupinu (na vnitřní straně levé paže). (13.05.2009)