Bílá spona

Všední detektivka, nezajímavá, bez šťávy a elegance. Mac Frič se zoufale pokoušel vrátit k milované práci, k filmové režii, všemi způsoby, mnohdy za cenu větších či menších kompromisů. V tomto případě přišla veškerá snaha vniveč, ale vina neleží ani tak na Fričovi, jako spíš na scénáristech, kteří sesmolili veskrze průměrný příběh z obchodního domu. Právě tak neatraktivní je také herecké obsazení, v němž můžeme ovšem zaregistrovat alespoň též sesazeného Oldřicha Nového v poněkud průhledné záporné figurce člověka byvšího. Mnoho ten film ovšem nenabízí. (30.04.2009)

Československý kriminální film zabývající se krádeží zboží v textilním podniku a vraždou člověka zapleteného do tohoto činu, jehož představoval v malé roli R. Brzobohatý. Vyšetřování se ujal klidný a přátelský kapitán Chládek (Č. Řanda), pod jehož velením se případem zabýval vzpurný a vznětlivý mladý poručík Janda (J. Pohan), který se dokonce neuváženě zabýval myšlenkou opustit na vlastní žádost řady policie, když vyšlo najevo, že do případu je zapleten i jeho čerstvě dospělý bratr V. Tomšovský. Ten však, místo aby přiznal, že strávil s partnerkou noc v zavražděného bytě, raději na sobě nechal podezření v tak těžkém zločinu. Na přísného J. Pohana znenadání začala dělat oči účetní onoho vykradeného podniku (J. Smejkalová), a to jen proto, aby se pokusila odvést pozornost a zamaskovat skutečnou podstatu události, totiž fingovanou loupež neboli zpronevěru socialistického majetku. Totožnost poměrně velké skupiny pachatelů, do níž patřily kromě J. Smejkalové a jejího bývalého manžela O. Nového i vedoucí postižené prodejny usměvavý a klidný B. Švarc a jeho asistent L. Kostelka, byla nakonec odhalena díky fotografii, jež byla nalezena v bytě zavražděného. Byla na ní spolu s obětí i neznámá žena s neobvyklou bílou sponou ve vlasech, přesně takovou, jakou nosila i paní účetní. Poněkud mě zaráželo, že nebyla zcela jasně vysvětlena smrt řidiče Brzobohatého, ale i tak se domnívám, že šlo o poměrně slušný civilní kriminální film. Jeho autor, legendární M. Frič, natočil zcela jistě mnoho lepších snímků, avšak na druhou stranu v jeho tvorbě se nenacházejí propadáky, neboť tento režisér prostě uměl točit a i z mála dokázal udělat minimálně průměrný film. (26.04.2019)

No jo, asi tato detektivka byla na objednávku, neboť se muselo ukázat, jak strašně "škodila" naší republice bývalá šlechta. To, že jsme jim my vzali obrovský majetek, to se jaksi ponechalo stranou. Ale že si někdo chtěl vzít zpět, co mu kdysi patřilo, tak to byl průser. Neříkám, že to je správné : krádež zůstává krádeží a to na obou stranách zainteresovaných. (23.09.2007)

Na filmu udiví nejvíc rok výroby. Bílá spona působí o 20 let starší. A zcela výjimečně to nemyslím v dobrém. Fričův pokus o vyvážení střízlivého noir přístupu s trochou humoru vychází dosti nekonzistentně. Zpočátku to sice vypadá, že se Frič dokázal vystříhat ideologických hrátek, než se neodvratně ukazuje, že vrahem není zahradník, natož příslušník revolučních vrestev, nýbrž... Takže trochu nuda. Postavy otravují [Pohanův rigidní poliš] nebo trpí nevěrohodností, což lze vysvětlit laxním psaním i podivným obsazením. Průměrnost totiž podtrhuje angažmá herců druhé a třetí svítivosti v rolích, které jdou přímo proti typu. Čestmíru Řandovi jde bodrý starší polda o hodně hůř, než třeba generál Otis, který se snaží dostat mezi stehna Keletiové. Brzobohatý se jen mihne a zbytek filmu jen opakovaně zíráme na jeho fotografii post motrem, Oldřich Nový se o film jen otře. Lehce zapomenutelné. (02.07.2014)

Kriminální příběh o loupežích v obchodním domě je sice reálný, podstatně hůř je na tom ale samotný průběh vyšetřování. Mladý zbrklý vyšetřovatel je vychováván starším kolegou k přátelství a důvěře k lidem, toť hlavní myšlenka celého filmu. Bože Macu...! Měl jsi tohle zapotřebí? Vždyť jsi sakra natočil Třináctý revír? Kde je Tvůj vkus a smysl pro příběh? Navíc Čestmíru Řandovi vyloženě neseděli ryze kladné role a Oldřich Nový ve dvou záběrech jako černá skvrna socialistického zřízení? (18.10.2003)