Režie:
Matt ReevesKamera:
Michael SeresinHudba:
Michael GiacchinoHrají:
Andy Serkis, Jason Clarke, Gary Oldman, Keri Russell, Toby Kebbell, Kodi Smit-McPhee, Kirk Acevedo, Judy Greer, Nick Thurston, Terry Notary, Jon Eyez (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Caesar je šimpanz, se kterým jsme se seznámili před třemi lety ve velmi úspěšném filmu Zrození planety opic. Tehdy právě on, jako první z lidoopů, získal mimořádně vysokou inteligenci a to kvůli pokusům s ještě neschváleným lékem na Alzheimerovu nemoc. Chytrý lidoop se stal senzací, ale zároveň předznamenal zásadní revizi pohledu na to, kdo je skutečným pánem tvorstva. Příběh Úsvitu planety opic začíná deset let poté, co se Caesar se smečkou dalších uprchlých lidoopů ukryl v hlubokých lesích poblíž San Francisca. Lidstvo v mezidobí prakticky zdecimoval agresivní virus, jehož první příznaky se objevily na konci prvního dílu. Těm, kteří virovou pandemii přežili, navíc hroutící se svět stavěl do cesty další nečekané překážky. Území uvolněné lidmi postupně obsadil národ geneticky pozměněných lidoopů, v jejichž čele stojí právě Caesar. Síla a schopnosti Ceasarova království narůstají, postupně vzniká nová civilizace řídící se novými zákony a pravidly; civilizace, která si dokáže představit Zemi bez lidí. Planetu opic. Lidé, kteří přežili, se snaží narůstající opičí dominanci narušit a vrátit se na vrchol evolučního žebříčku. Začíná boj o moc, boj o to, kdo bude vládnoucím živočišným druhem na Zemi. Obě strany sice dosáhnou křehkého příměří, ale jen nakrátko. Napětí mezi lidskou a lidoopí komunitou narůstá, sílí i boj o moc uvnitř obou skupin. Tohle napětí může vyřešit jen fatální střet, po němž bude zcela nezpochybnitelné, kdo se stal vládcem planety Země. (Cinemart)
(více)Videa (27)
Recenze (1 205)
Kterak chlupatý gentleman Caesar a jeho bílý bratr Old Shatterhand Malcolm chtěli zakopat válečný banán, aneb „postapeo“ postrádající primární pohlavní znaky na svých protagonistech i zpracování. Bylo útrpné sledovat, jak se precizní triky marně snaží zakamuflovat ploché postavy a chabou, brutálně předvídatelnou dějovou stránku (poslední slova určené Brutovi Kobovi neuhádne jen naiva). Kdyby se alespoň objevil Charlton Heston a rozdal členům opičí tlupy přihlášky do National Rifle Association, ale ono nic.. P.S.: Nebylo by od věci vzhledem k celosvětovým tržbám a nezapáchajícímu jüanu zauvažovat o crossoveru s příběhy Sun Wu-kchunga, protože co si budeme nalhávat, o peníze jde vždycky až v první řadě.. ()
Vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu opičáckých planet mne již nepřekvapuje, když se nade mnou v lese houpou digitální opice. Jsem totiž velkým fandou původní Planety opic a přestože se mne všechny ostatní díly snaží od toho odradit, tak jsem se zase díval. Bohužel. Moc mě to nebavilo, celkem jsem se nudil a jen jsem čekal na to, co se muselo stát a ono se to, světe div se, stalo. Jen doufám, že těch dalších pokračování nebude příliš, protože se na ně zase budu muset podívat. ()
Zjednoduším to, po vynikajícím prvním díle remakujícím slavnou Planetu opic do moderního a realističtějšího hávu, přišlo pokračování, které je od první do poslední minuty jen intermezzo mezi dvěma zásadními částmi (první díl a třetí, kde bude gradace sporu). Bohužel na 130 minutách nedochází k ničemu, co nejde zkrátit na jednu větu a film se tak v mých očích i přes svou vysokou technickou kvalitu a výjimečné triky stává jen ukázkou současných možností digitálních mistrů v tvorbě skutečných postav. A možná ta zásadní tíha celého filmu ležící na těchto postavách prostě nestačí pro záruku vysoce kvalitního pokračování. ()
Od událostí z jedničky uplynulo deset zim a člověka už opice neviděli taky pěkných pár let. Idylka, kterou Caesar vybudoval v pralese za městem má ale skončit, když bílý muž vstoupí na jeho území. Pomalé budování vztahů a představovačky hrdinů se vyplácí ve válečnější druhé polovině. Kdy se Koba s kvérem pustí do díla. Opičí parta v čele s Andym Serkisem působí ještě realističtěji než minule a slova o vynikajících hereckých výkonech jsou na místě. Kebbellův Koba je boží. Lidská sebranka se soustřeďuje na Clarkeovu rodinu a i když vedle opičích bratří malinko zanikají, jsou pořád hodně fajn. Zarážející je účast Garyho Oldmana, který nedostává moc prostoru. Reeves skvěle zvládá vyprávění na konverzační rovině, ale ve válečné je taky jako doma. Útoky opic i bitky jeden na jednoho jsou neokoukané a působivé (hlavně scéna s obrněným transportérem a rotací bitevní vřavou) s precizními trikovými sekvencemi. Rozbořené San Francisko je taky pastvou pro oči. Spokojenost. Opice nezabije opici. ()
Hutné, emočně opět velmi bohaté, vrstevnaté, zábavné a okouzlující prací s efekty a "nelidskými" protagonisty, kteří berou většinu prostoru i svým protějškům z masa a kostí, na něž se prostě příliš nedostane (trochu "naskečovaný" Oldman např.). Reeves má výraznější styl než Wyatt a nutno říct, že použití dlouhých steadicamových jízd či statické kamery v několika málo větších akčních setech je velmi osvěžující, zároveň to světu Planety opic dodává rozvážnost, která jde nad rámec frenetických blockbusterových vypalovaček. Triky neslouží coby samoúčelný nástroj vzbuzování údivu, ale jako obratný prostředek charakterizace postav s omezenými schopnostmi vyjadřovat se verbálně. Stejně tak akce tu tvoří součást kompaktního a provázaného celku, který charakterizuje překvapivě citlivá práce s detailem opičí tváře (nejen symbolicky se zrcadlící úvod a závěr) a trochu sráží pár dílčích neobratností ve vyprávění. Úsvit nesměřuje k pouhému pobavení, ale skutečně usiluje o vytvoření fungujícího univerza, jehož možnosti se každým dílem prohlubují. Vzrušující je i způsob, jakým "distribuuje" sympatie k "ne-lidem" a činí je nositeli našich vlastních dějinných dilemat a selhání (Caesar a Koba - sic! - jako dvě tváře revoluce a snahy vytvořit fungující společenství). Proto je Planeta opic v současnosti nejzajímavější "běžící" blockbusterovou sérií a Úsvit filmem, který v letošní silné konkurenci vyčnívá dost na to, abych ho označil za dosud nejlepší vysokorozpočtovou záležitost. Pro mě dokonce o něco přesvědčivější než jednička. [90%] ()
Galerie (119)
Photo © Twentieth Century Fox
Zajímavosti (27)
- Na začátku filmu, když jdou opice po stádu, je v pozadí slyšet hudba z filmu 2001: Vesmírná odysea (1968). Konkrétně skladba „Jupiter and Beyond“. (Spinelion)
- Výroba a autorizovaná distribuce filmu podpořila více než 15 000 pracovních míst. (BMW12)
- V scéne, v ktorej sa Dreyfus (Gary Oldman) pozerá na fotky svojej rodiny, ktorú stratil, ide vlastne o hercove fotky z reálneho života. (Laslo)
Reklama