Režie:
Richard CurtisScénář:
Richard CurtisKamera:
John GuleserianHudba:
Nick Laird-ClowesHrají:
Domhnall Gleeson, Rachel McAdams, Bill Nighy, Lydia Wilson, Lindsay Duncan, Tom Hollander, Margot Robbie, Will Merrick, Vanessa Kirby, Tom Hughes (více)VOD (2)
Obsahy(3)
Tim (Domhnall Gleeson) je naprosto obyčejný nesmělý jednadvacetiletý Brit, který má starostlivou matku, potrhlou sestru, úžasného otce (Bill Nighy) a žádnou holku. To se má brzy změnit, jelikož Tim právě dozrál do věku, kdy mu tatínek prozradí rodové tajemství. Všichni mužští členové tohoto rodu totiž mohou tak trochu cestovat v čase. „Tak trochu" v tomto případě znamená, že se můžou vracet jen do minulosti, k událostem, které oni sami prožili. Stačí zajít do nějakého tmavého koutu, zavřít oči, sevřít pěsti a jste tam, kde jste si přáli být. Tim se okamžitě rozhodne využít téhle dovednosti k tomu nejdůležitějšímu, co člověk jeho věku potřebuje. Tedy k holce, pokud možno hezké, chytré, hodné a lačné po sexu. Ta Timova se jmenuje Mary (Rachel McAdams) a jejich vztah je dokonalý, protože všechny nedokonalosti Tim pokaždé napraví. Ovšem ani s takovou schopností nemůžete život obehrávat donekonečna, zvlášť když je to prevít, který vám připravuje jedno nelehké dilema za druhým. S každým návratem totiž přijdete o všechno, co jste do té doby prožili. A to někdy hodně mrzí. (CinemArt)
(více)Videa (31)
Recenze (1 314)
Ač se vás Ryčrd opět všemožně snaží pohladit po šulínku, či aby nedošlo ke genderové diskriminaci, konejšivě poplácat po rybě, zanedlouho zjistíte, že má z toho urputného psaní pěkně mozolnatou dlaň a není už to zdaleka tak příjemné jako Láska nebeská. Asi tak v polovině jej navíc přistihnete, že vám z toho genitálu zkouší vymodelovat panenku s porcelánovou hlavou, troubícího jelena či jiné kýčovité zvěrstvo. Je z toho prvoplánový, patetický hnus s charmem venezuelské telenovely, vtipný asi jako rozžvýkaný chleba, s mimořádně odpudivou ústřední dvojicí neohrabaných idiotů. Hospodyňky tomu sice zase uslzeně nasázely plné palby, ale u ostatních nechápu, jak to může poměr devadesát šest ku čtyřem dostat do červených čísel. No, mýdlo už tu radši nikdy nezvedám! ()
Je pravdou, že po dobu sledování budete mít pachuť hořkých vzpomínek na kdysi zábavnou Lásku nebeskou i vám přijde, že režisér opakuje osvědčené motivy. Místy se člověk docela ale pobaví i zasměje. Ostatně, každý, kdo chová náklonost k jemným britským komediím, musí. Pak tu ale máme sci-fi prvek, který je samozřejmě dokonale špatně, ale to nevadí, je to jen cestička k neobvykle pojatému příběhu, který by jinak byl nudný jako nedělní ráno na pracáku. Bohužel, celou dobu jsem čekal nějaké záludnosti, klacky pod nohy "hrdinům", čachry s časoprostorem a ono tak nějak pořád nic, prostě to doklouzalo do normálního konce jako dojede auto na volnoběch do cíle. Pomalu a ztěžka. Ale ten Londýn, milá Ráchel a vlastně docela legrační Nighy, udělali pro romantický večer své. Čtyři, ať za noci nežeru led. ()
Neberte mě zle, na Lásky čas se kouká moc příjemně. Dvě hodiny bez slabých míst, ale také bez osvěžení žánru a to přesto, že zápletka je natolik bizarní, že operuje s cestováním v čase. Superschopnost hlavního hrdiny není nejlépe využita, Na Hromnice o den více funguje mnohem lépe, protože má jasná pravidla, s nimiž hlavní hrdina nemůže manipulovat, ale naopak je musí postupně objevovat. Naproti tomu Tim v Lásce čas má vše jako na dlani, což trochu postrádá pořádné vzrušení. Lovestory mezi protagonisty funguje chvalitebně, ale přesto nás napadnou příklady jiných filmů, kde totožné funguje lépe (např. Zápisník jedné lásky), možná proto, že zdejší vztah je rozvinut příliš rychle a za celý film neprochází jedinou krizí. Podobně je to s humorem (viz Láska nebeská). Naštěstí výtky typu "co mohlo být lépe" nejsou natolik kritické, abyste si film nemohli dobře užít... 6/10 ()
Sám Richard Curtis to řekl. Nepamatuju se, kdy jsem naposledy viděl snímek, v mnohém tak obyčejný a zároveň tak vyjímečný. Směr vyprávění je neodhadnutelný a ten, kdo by chtěl na film aplikovat sci-fi pravidla, se šeredně splete, vždyť je to jen metafora napravování sebe sama a potřeby něčeho, co člověka převyšuje a zároveň mu naznačí, co ve svém životě může nebo nemůže ovlivnit. Richard Curtis to řekl sám, prý už nebude režírovat. Ale pokud vím, psát se chystá dál. Pokud bude i nadále tvořit takovéhle příběhy o zásadních věcech, vůbec to nevadí. Smekám. ()
Třetí Curtisův režisérský kousek mě zase tolik neohromil jako minulé dva, kterým jsem udělil 5 hvězdiček. Nápad je poměrně výživný a v hodně chvílích má na svědomí i nějakou tu úsměvnou situaci. Velmi potěší Tom Hollander v roli "lidumila". Upřímně a bez mučení přiznávám že bych si místo Rachel vybral spíše Margot. Ke konci se u mě dostavily mokré oči. Člověk si často ani nestihne uvědomit jak své rodiče ve skutečnosti nikdy nepřestává milovat a jak mu jednou po nich bude smutno. 70% ()
Galerie (127)
Zajímavosti (21)
- Po filmech Láska nebeská (2003) a Piráti na vlnách (2009) šlo už o třetí spolupráci režiséra Richarda Curtise s hercem Billem Nighym (otec). (PanBlack)
- Vonku na premietačke sleduje Tim (Domhnall Gleeson) s rodinou film Tulák z vysokých plání (1973). (Eoin)
- Když má na začátku Tim (Domhnall Gleeson) namazat záda Charlotte (Margot Robbie), zní skladba „At The River“ od Groove Armada – dominatním motivem v ní je však sampl z jiné písně, a to „Old Cape Cod“ od Patti Page. (gug)
Reklama