VOD (1)
Obsahy(1)
Televizní zpracování slavné Čechovovy povídky. Na námluvy ke statkáři se dostaví jeho soused. Rád by za ženu jeho dceru. Než ale nápadník osloví dceru s nabídkou, rozhovoří se o svém majetku, do něhož patří i Volí loučky. Dcera však opáčí, že každý ví, že Volí loučky patří jim. Hádka vyvrcholí urážkami a odchodem nápadníka. Když se však dcera dozví, že právě přišla o ženicha, nutí otce, aby se muž vrátil. Sotva se však nápadník vrátí, dojde k další rozepři, tentokrát o kvalitu psa. A tak nakonec otec námluvy urychlí, s poznámkou, že tu začíná to pravé rodinné štěstí... Komediální miniatura režiséra M. Friče se skvělými hereckými výkony Jana Pivce (otec), Vlasty Chramostové (dcera) a Ladislava Peška (nápadník) vznikla podle předlohy A. P. Čechova. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (51)
Velmi vtipná mikropovídka o námluvách v jedné ruské měštanské rodině, vzniknuvší podle scénáře Martina Friče a pod režijní taktovkou téhož. Předlohou byla hra Antona Pavloviče Čechova. Pro zajímavost, tento snímek získal v r.1962 v Monte Carlu Zlatou nymfu za nejlepší komedii. Naprosto geniální dialogy svědčí o tom, že právem!! ()
Řekl bych na podobně vysoce kvalitní úrovni jako slovenský počin. Paní Chramostová tu ruskou selku hraje skvěle, ale v závěru už trochu přehrává, což je škoda. Výprava tentokrát v ruském interiéru pamatovala na červený koutek (toho jsem si ve slovenské inscenaci nevšiml), ale na druhou stranu tam narvali katolické křesťanské malíře. V jednu chvíli nazve nápadník pana otce jezuitou, což skutečně myslím v Čechovovi není. ()
Dokonalý briliant televizní zábavy, naprosto a zcela založený na famózním scénáři a koncertních výkonech tehdejší herecké šlechty. Takové věci už se dneska opravdu netočí. A TAKOVÍ herci se už prostě nerodí. Nemůžu si pomoct, ale ne. Pešek, Pivec, Záhorský, Štěpánek, Voska, Vydra, Werich a další - to byla nejzářivější generace našeho herectví a možná, tedy možná, i světového a na jejich výkony je pokaždé doslova lahodný pohled. ()
Tato mikrokomedie by se také dala pojmenovat Tři ve při. Výtečné herecké trio Ladislav Pešek – Vlasta Chramostová - Jan Pivec rozehrává nekonečnou partii malicherných hádek. Když se podaří jednu zažehnat, začne další a tak to jde stále dokola. Ladislav Pešek málem i zapomněl, proč vlastně přišel na návštěvu… Fričova adaptace povídky Antona Pavloviče Čechova by Vám neměla rozhodně uniknout! Režisér Martin Frič natočil v letech 1961 a 1962 ještě další tři adaptace díla Antona Pavloviče Čechova – Medvěd (1961), Slzy, které svět nevidí (1962) a Malá noční povídka: O škodlivosti tabáku (1962). ()
Pivce miluju, Peška mohu, Chramostovou chci, ale co platno, o 34 let později vznikne nová verze se Slováky, které se toto klasické provedení naprosto nevyrovná. Tamto je úplně jiný level, arci tu máme co do činění s dobově daným způsobem hraní, což zase ale nepodmiňuje, že Chramostová hraje svou postavu jako semetriku, Pešek se typově nehodí a celkově nemáme moc dojem, že jsme na matičce Rusi. Ostatně sláva Ukrajině. ()
Reklama