Sakamiči no Apollon: Kids on the Slope

Tak jsem se na to podívala znovu a musím konstatovat, že jsem si tentokrát mnohem více užila budování jejich vztahů. Ačkoliv tedy nevím proč, to, že se příběh odehrává v minulosti, jsem si uvědomila až tehdy, když Džun-nii protestoval se svými vysokoškolskými kamarády. Nějak mi to celou dobu nedocházelo. Ale to nic nemění na tom, že jako vztahovka je to velmi zajímavé, neboť to není obyčejný milostný mnohoúhelník, protože v něm dochází k vývoji a protože je v něm spousty ryzích pocitů. Bylo to fajn. I přestože nejsem žádný fanoušek jazzu, já raději swing, ale nakonec jsem asi tuhle nepořádnou hudbu pochopila – naplno k nim patřila. Jediné, co se mi nelíbilo, byla animace a celkový vzhled postav. Ale to nebylo nic, kvůli čemu bych musela přestávat se sledováním. Hodnocení nechávám na 3*, ale jsou to velmi silné 3*. (22.09.2017)

Jazz nikdy nebyl mým prioritním koníčkem, avšak v tomto počinu jsem nad ním chvíli uvažoval. Protože jsem sám klavírista, dost dobře jsem chápal citové projevy Bona a protože jsem i prožil pár zamilování, chápal jsem i ostatní. Proč si vybrat tento příběh před seriály jinými? Krom toho, že je zde viditelná absence ecchi, hentai, fanservice a dalších ptákovin dnešní doby? -> Nenásilný příběh. Sešel se jeden námořník s tichou myškou a zjistili, že mají dohromady společnou hudbu. A nevěřili byste, jak i v reálném životě společná hudba přibližuje. Když do toho dáte ještě dívku, avšak ne obvyklý milostný trojúhelník, je tu 12 dílů, do kterých se vleze opravdu dost věcí. Co víc, konec byl naprosto úžasný. Hudba, animace a tak jsou na velmi dobré úrovni. Není to Nodame Contabile, ale nachází se zde velké množství různorodých skladeb, odkazů na zpěváky a dokonce i lehce ta klasika. Co díl, to potěšení u srdce. Závěr: neřekl bych, že je to nějak extrémní dílo, které bych si musel opět někdy shlédnout, ale to jedno podívání stálo za to. Občas na to pomyslím, nezapadne to zcela jistě do dějin zapomnění. 75% (31.07.2012)

Sakamichi no Apollon je anime romance žánru z prostředí školy a hudby. Každá z postav má svůj originální charakter, tzn. žádné tsundere a podobné hovadinky. Poslední dobou mě už docela přestaly bavit stokrát ohrané náměty podobného ražení, proto jsem byl příjemně překvapen, když jsem zjistil, že toto anime naprosto vybočuje z davu. V celém anime asi 2 nebo 3 holky a milostný trojuhelník. Žádné nesmyslné harémy s holkami bez vlastní sebeúcty. Jedno z mála anime tohoto žánru, do kterého se opravdu vyplatí investovat čas. (06.06.2013)

Romantický - tej romantiky sa, ale veľa nedočkáte. Ono je to skôr vzťahové anime medzi hlavnými hrdinami mužského pohlavia. Čiže kamarátsky vzťah na vysokej úrovni. A v podstate len to ma zabavilo. Bolo načrtnutých xy tém namiesto toho aby sa snažili rozobrať jednu do úplného detailu a to tiež škodí kvalite. Tá romantika muž/žena je tam nejakým spôsobom dosť zabitá a podľa mňa je to spôsobené aj malým počtom dielov. Vôbec to nie je "jednohubka" a má to aj koniec. S koncom som maximálne nespokojný a nechápem ako sa s niekoho mohlo stať to čo sa stalo (však uvidíte). Dokonca je to tam také ako keby odstrihnuté a človek sa len pozerá čo to má znamenať a nechápe. Hudba mi nevadila a ani nejako moc nevyhovovala, až na opening, akože toto je opening pre hudobné anime?. Za opening som, ale nestrhával body lebo to je moc subjektívny pocit. Možno pre fanúšikov Jazzu to má ešte nejaké plusy. Celkom prepracované bolo správanie jednotlivých postáv (uveriteľné správanie). Malo to veľký potenciál a bavilo ma to, ale pre isté aspekty som nakoniec nemohol zdvihnúť hodnotenie. V každom prípade flintu do žita nehádžem a nehovorím, že to nestojí za to. (08.01.2015)

Kdyby byl Sakamichi no Apollon jen a pouze o hudbě, pravděpodobně bych v rámci hodnocení neměl co řešit. Při absenci romantické linky bychom jako diváci mohli více vstoupit do tajů jazzu. Byť jsou postavy vesměs dobře napsané, nemohl jsem se celých 12 dílů zbavit dojmu, že právě ona romantická linie je na tu hudební naroubována trochu násilně a občas spíš plní roli jakési formy výplně. Nepřišel mi totiž zase tak zajímavý vývoj kolem milostného x-úhelníku a spíš bych ocenil vývoj kolem kapely. Nutno je také podotknout, že narozdíl od téměř všech letošních seriálů má Sakamichi no Apollon svůj vlastní xicht. Ten mu ale nedělá nějaká romance či široko daleko nejlíp napsaný scénář, ale právě jazz, který je pro Anime velmi netypickým hudebním stylem a na každý pád jde o typ hudby, který může na první poslech zaujmout i člověka dosud jazzem nepolíbeného. Právě v tomhle ohledu je škoda, že tvůrci s hudební linie nevytěžili víc, než jen pár (vynikajících) skladeb a nějaké ty starosti kolem kapely. Co se týče postav, tak jsou velmi civilní a tudíž příjemně napsané, čili tady nějaké zásadnější výhrady rozhodně nemám...Animace je velmi povedená, hudba v seriálu je jak už jsem napsal boží, oproti tomu nelogicky nejazzový opening je hodně špatný...Celkově zhodnotit Sakamichi no Apollon je poměrně složité...Zatímco je totiž hudební linie naprosto bezchybná, tak v té romantické to občas docela hapruje, s racionálním uvažovaním si postavy také občas příliš netykají a vůbec celkově působí, tak nějak zbytečně. Nedá se jí sice občas upřít nějaký ten silný moment, ale tak jako tak bych se bez ní prostě obešel...Tím víc mě trochu zklamala druhá polovina seriálu, kdy se scénář téměř nevětví a motá se jen kolem vztahů hlavních i vedlejších hrdinů. Nicméně...za hudbu, za jazzovou část scénáře, za občas nějaký ten povedený moment části romantické, za civilnost a také za vynikající konec „po 8 letech“ Sakamichi no Apollon ty slabší 4* dám. (04.07.2012)