Válečníci roku 2072

Hororový klasik Fulci zabŕdol do tematiky gladiátorov budúcnosti a produkuje to Troma. Rozhodne zaujímavý vizuál, páčili sa mi všetky zábery na modelček futuristického Ríma a hromady oslepujúcich svetiel, ktoré o pár dekád predbehli Džejdžejove vesmírne lens flare orgie v Star Treku. Problémom je tradične nie práve úderný dej, kde sa hodinu čaká než vôbec na nejaký zápas v aréne dôjde a dovtedy to tlačí len akúsi halucinačnú drámu o sadistickom bacharovi tortúrujúcom odsúdencov lejzrovými sprchami zo svojho obušku. V poslednej pol hodine sa konečne rozbehne béčková motorkárska verzia Ben Hurovských záprahov, kde sa sekajú hlavy a griluje plameňometom. Fred Williamson je tu bohužiaľ dosť na hovno, čím myslím že jeho rola nemá valný význam a záver bol tiež taká halucinačná nechytačka. Ó a páčil sa mi ústredný, synťákovo-gitarový hudobný motív. (03.06.2017)

Takhle nudnou hovadinu jsem tedy nečekal. Jediné co mě na této zdlouhavé, rádoby-futuristické podívané zaujalo byly role/roličky kultovních veteránů jako Fred 'Hammer' Williamson, Fulciho kmenovec Al Cliver a Claudio Cassinelli který má účes alá Leonard Nimoy! Ortolanimu 80tkové syntezátory příliš nesluší a přestože se Fulci snaží uplatnit co nejvíce svých trademarků tak jaksi zapomněl na drajv. Samá světýlka , lasery a podobné hovadiny ze kterých mě akorát pálilo v očích. No a brutalita jaksi také není. Slabota. (06.01.2010)

Má to naprosto kouzelné miniatury futuristického Říma, zábavně špatné herecké výkony a enormní brakový potenciál, který ale bohužel nebyl vytěžen. Ono je to totiž zároveň i dost úmorné a ve scénáři se celý čas účelově chodí kolem horké kaše a moc mluví, aby se ušetřilo na akčních scénách, na které divák marně čeká. (28.02.2022)

Když se Fulcimu a spol. přestalo tolik dařit na poli hororu, zkusili to občas i v jiných vodách. Třeba dobrodružné fantasy Conquest (1983) nebo právě toto futuristické sci-fíčko o gladiátorech na motorkách, které distribuovala nechvalně známá společnost Troma (The Toxic Avenger 84'). Zvláštní spojení, zvláštní film. Trash jak blázen, nemaskovaná lacinost a audiovizuální fetišistické orgie. Fulci má vše pevně po kontrolou a jeho rukopis je zkrátka nezaměnitelný. Dále musím zmínit naprosto brutální, skutečně nadčasový soundtrack Rize Ortolaniho (Don't Torture a Duckling 72', Cannibal Holocaust 80'). Kdo miluje syntezátorovou hudbu ve stylu osmdesátých let, patrně si bude během projekce ustříkávat. Určitě potěšily známé tváře herců a pobavilo velké množství typických fulčovin, jako jsou různé smrtelné nehody, dekapitace, uhoření a jiné taškařice. A k tomu dokonce i několik ponurých pasáží, skoro jako vystřižených z nějakého mistrova soudobého hororu. Doporučení ale směřují pouze k fanouškům béčkových braků a znalcům Fulciho tvorby, náhodný ani kvalitní akce chtivý divák tady asi moc nepochodí. Zvlášť, když měli Lucio s Dardanem Sacchettim během psaní scénáře ve fajfce evidentně něco jiného než tabák. (26.01.2019)

Pomerne ťah vedľa. Ja som sa necítil komfortne, herci sa evidentne necítili komfortne a maestro Fulci sa rozhodne necítil komfortne. Čo sa tvári ako príjemná osemdesiatková oddychovka plná neónov, kvalitných syntetizátorových zvukov a hlúpych dialógov je v skutočnosti nudný a ťahavý príbeh, ktorý nemá čím nadchnúť. Zatiaľ najslabší film od Fulciho čo som videl… (25.09.2021)