Reklama

Reklama

Čtyři dohody

(divadelní záznam)
Trailer

Obsahy(1)

Úspěšné divadelní představení Jaroslava Duška na motivy stejnojmenného bestselleru "Čtyři dohody" zaznamenala dokumentaristka Olga Špátová a kreativně ho doplnila o soukromé rodinné filmové archivy. Duškova hra inspirovaná nadčasovou toltéckou moudrostí knihy Dona Miguela Ruize provedla za devět let více než 150.000 diváků v cestě za osobní svobodou a štěstím. Slovem, tělem, hudbou a srdcem hrají Alan Vitouš, Pjér La Šé´z a Jaroslav Dušek. (Verbascum Imago)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (223)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Než přejdu k hodnocení tohoto díla, chci podotknout, že bych se zdráhal to označit za divadlo. Je to spíš přednáška, kde je divadelnosti strašně málo a po první dohodě kompletně vymizí, kromě úplného závěru. To je ale jen takový dodatek, který nevím, kam bych v později v komentáři zařadil. Co tedy říct k Čtyřem dohodám? Měl jsem je v plánu už dlouho, pouze na základu zdejších žánrových zařazení (které je prostě neskutečně lákavé), jenže pak jsem viděl pár Duškových přednášek, zjistil, že jsme názorově oba někde úplně jinde a tuhle prý neskutečně filozofickou věc, která mi má údajně úplně změnit život, jsem odložil na neurčitou... dokud mi jedna známá o Čtyřech dohodách nezačala vyprávět jako o něčem naprosto geniálním (k čemuž při naší debatě došlo přirozeně, neptal jsem se jí na to), já jí na to neměl co říct a tak jsem si řekl, že asi nastal čas, abych tomu šanci konečně dal. Jak to u mě dopadlo? Celkem blbě. Opět jsem se přesvědčil, že jsem názory na život úplně jinde než Dušek a když už se objevilo místo, kdy jsem si řekl, že bych s ním i souhlasil, shodil to nějakou ezoterikou nebo new age tématem. Co ale musím přiznat je to, že se vůbec nedivím, že z toho jsou někteří nadšení, našli v tom to, co chtěli a že jim čtyři dohody dost dávali nebo stále dávají do života. Když si jejich poselství vztáhneme čistě individuálně, pouze na nás a pro sebe, tak na tom vlastně není nic špatně. Ano, ty myšlenky nejsou nijak objevné, do jisté míry krátkozraké a bez důvodu JAK takového smýšlení docílit, ale i tak jsou spíš k dobru věci než naopak. Jen mi teda přijde vtipné, že je zde Dušek vysvětluje hrozně rozsáhle, aby je fakt pochopil každý (a každý, komu docvaknou rychle, se musí pronudit celým zbylým vysvětlováním oné dohody, jen aby si několikrát vyslechl úplně to samé, jen v jiném podání), ale způsob, jak takového přístupu k životu dosáhnout a jak se ho naučit, vůbec neřekne. Ze závěru každé dohody přitom Duškovo vyprávění vyznívá takovým způsobem, jako by to mělo jít jednoduše, jako lusknutím prstu. Zpátky ale k tomu hlavnímu. Když si poselství Čtyř dohod vezmeme globálně - a že se to s přibývajícími minutami snaží vypovídat hlavně globálně - vypadne z toho typický new ageistický blábol. Kult Duška a new ageisté by mohli tvrdit, že nejsem na takovém stupni vědění, abych to chápal, ale tak to podle mě není. Čtyři dohody požadují radikální změnu společnosti, která ji transformuje do naprosto jiné podoby života. A ta změna může sice znít hezky, ale stejně jako zde řečené myšlenky je opět jen krátkozraká. A hlavně taky naivní. Hodně naivní. Jak chcete svrhnout řád, který zde funguje po staletí? Je to na hodně dlouhé lokte a spousta lidí vaši vidinu společnosti nikdy nebude považovat za dokonalou. Vždycky budou lidé, kteří budou chtít mít moc nad těmi druhými a vždycky budou lidé, pro které je představa ideální fungování společnosti úplně protichudná, než ta vaše - v dobrém i špatném slova smyslu. New Age hnutí vychází z toho, že každý je uvnitř hodný a čistou bytostí - a už jenom to je blbost. Existuje mezi námi spousta sociopatů, perverzních vrahů, pedofilů a podobných existencí a jak ty chcete začleňovat do mírumilovné společnosti, když u nich takový stav smýšlení prostě nemůže nastat? Můžete si přát takový svět, můžete si v něj klidně věřit spolu se světovým mírem a tím, že jsme si všichni rovni a všichni jsme jeden velký celek, ale nikdy nic takového nenastane. Nebo aspoň ne v dohledné době, leda by tu přistál Aštar Šeran a se svými mírumilovnými přáteli začal očistné procesy planety Země, které jsou svým způsobem genocidou negativně smýšlejících lidí. Horší mi ale přijde způsob, jakým jsou tyhle myšlenky podávané. Je tu samozřejmě spousta ezoterických šíleností typu děti jsou vždy vyspělejší než dospělí, buďme jako děti, voda je živoucí bytost, které musíš za vše děkovat, lékaři jsou zlo, škola je zlo, i to výše zmíněné všichni jsme jedno, ale Dušek je zde podává způsobem typický i pro Bendu a jeho Vesmírné lidi - na venek to zní všechno krásně a pouze informativně, ale vnitřně je to násilné nucení k jednomu "správnému" názoru. Znát je to už jen z jeho nadřazeného humoru, který se vlastně vysmívá všem jinak smýšlejícím než je on a ti, co vyznávají stejné myšlenky. A bohužel sám vím, že new ageisté nejsou tak tolerantní a mírumilovní, jak je jejich "učení" nabádá. Ono ji totiž taky říká, že jsou automaticky vyšší bytosti než všichni ostatní a ať už to je jakkoli, tenhle vyšší stav bytí zneužívají k tomu, že se na "nezasvěcené" dívají pohrdavě z vrchu. Stejně tak i Čtyři dohody jsou pro ně modla, kterou chápou jen zasvěcení a ten zbytek, co to nedocenil, je prostě hloupý. Samozřejmě ale nemohu soudit zastánce new age myšlenky soudit jako celek, určitě existují i někteří, kteří to nikomu vyloženě necpou a tenhle svůj pohled na svět a život podávají tak, že jsou ke všem laskavější. V tomhle případě nemám problém. Ale většina zastánců, na které jsem měl možnost narazit, svá přesvědčení skutečně používají spíš jako dominantní nástroj. Můžou se před ostatními chlubit: "Podívej se, já vím, jak funguje vesmír, jaký je smysl života, co je údělem lidstva, jsem víc než ty!" A přitom se to už vymyká tomu, co by měli ve svém životě praktikovat. A tak na mě působí nejen New Age hnutí, ale i globální pojetí Čtyř dohod. Může vůbec podle těchto lidí existovat někdo, kdo žije úplně jiným, "neharmonickým" životem, ale při tom je s ním spokojený a na ostatní lidi není zlý? Je to prostě jen směs ezoteriky, blbostí, nadřazenosti, obecných pravd, krátkozrakých myšlenek a sem tam i něčeho skutečně zajímavého, ale nikterak objevného, na co by člověk v průběhu života nepřišel sám. Od představení, které mi má údajně změnit pohled na život, bych čekal něco opravdu komplexního, ale takhle mi toho Čtyři dohody neměly moc co dát (vůbec toho řekly celkem málo) a dost by mě zajímalo, kolik toho daly těm, kteří jsou z toho nadšení a neustále to adorují, resp. nakolik se všemi dohodami řídí dnes. Musím ale uznat, že Dušek má podmanivý hlas, takže se ty dvě hodiny dají zvládnout  bez nějakého výrazného pocitu nudy. A občas se zde něco vtipného najde, nebudu tvrdit že ne, to bych byl sám proti sobě. Plus ten hudební doprovod se do těch témat dobře hodí - akorát když tam zazněl ten obří činel, měl jsem pocit, že jsou všichni na tripu. 2* () (méně) (více)

Vodnářka 

všechny recenze uživatele

Krásné a inspirativní myšlenky, výborná předloha, velmi dobrý hudební doprovod... Na druhou stranu, stačí otevřít webovky jakéhokoliv psychologa či "kouče" a přesně tyhle rady zde najdete, jen o dost jasněji, přehledněji a srozumitelněji. Ani Duškovy vtípky nepřinesou nic moc nového a od filmového zpracování bych čekala více inovativnosti, než jen dostříhání pár archivních záběrů na roztomilé děti. Celkově dílo působí až nepochopitelně rozvlekle a nezáživně. ()

Reklama

Djoker 

všechny recenze uživatele

Nejsem hipík a hlavně po ránu kolem sebe šířím úplný opak energií, než které nám v sobě pomáhá najít kniha Dona Migulea Ruize, ovšem toto pozastavení se nad směšnými hodnotami, které jsme tady za tu krátkou dobu stačily vytvořit, dokáže člověka neuvěřitelně zklidnit. Před návštěvou představení není potřeba přečtení knihy, protože Dušek všechny zásadní myšlenky interpretuje naprosto dokonale a celé to obohacuje svým osobitým humorem. Pro lidi s předsudky je však přečtení knihy nutností, aby věděli do čeho jdou, pak už je těžko může bosý Dušek šokovat se svou indiánskou košilí a značně alternativními hudebními čísly. Kniha ani představení z vás ze dne na den šťastného člověka neudělají a je na každém, jestli vůbec dokáže přijmout fakt, že se stejně jako předešlé generace snažil řídit uměle vytvořenými pravdami, které vlastně ani nemají žádný smysl a navíc nám ještě škodí. Viděl jsem pouze divadelní záznam, takže nedokážu posoudit, zda představení je skutečně zdlouhavé, ale záznam má tempo velmi svižné. K samotným dohodám můžu říct jen to, že hned první nedokážu dodržet ani pár hodin, ale třeba díky druhé jsem si po čase začal masochisticky užívat vyhrocené situace, protože ustát je se stoickým klidem a ještě si analyzovat velikost vnitřního problému protivníka, aniž by si to při ubohém kopání kolem sebe uvědomoval, to je vrcholně opojný pocit. ()

ghatos 

všechny recenze uživatele

Filozoficko-psychologický monolog o podstatě lidské bytosti v souvislostech. J. Dušek glosuje výchovné pilíře naší současné společnosti a komparuje to s Ruizem, což je přirozeně díky animozitě odlišných přístupů vtipné. Na paškál se dostává ego, represivní výchova, psychika, materialismus atd. J. Dušek prezentuje vnitřně radikální proměnu člověka, ale ta má své limity. Dnešní společnost má problém, že spoustu děti je jednoduše nevychovaných, agresivních a neempatických a já jádro pudla nevidím v nedostatečné volnosti, naopak nastolení určitého řádu a pravidel může těmto jedincům pouze pomoci. Spoléhat na vrozenou lidskou dobrotu u každého jedince, je víc než naivní. Jak správně J. Dušek uvádí, každý je nezaměnitelná individualita. Ta nemá pouze pozitivní vlastnosti, ale i negativní. Rozumím filozofii sebeuvědomění, vnitřního růstu a tolerance. Bohužel tohle jde činit, až od určitého věku. Navíc každý není mentálně či intelektuálně vybaven v dostatečné míře, aby byl schopen dlouhodobě udržet sebekázeň. Některé myšlenky jsou podnětné, avšak jako celek je to pro většinovou (nejen) českou společnost nefunkční. 57%. PS: J. Dušek je jako intelektuální rétor vynikající. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Musím uznat, že od kohokoli jiného by mi to asi přišlo jako agitace. Dušek má ale talent držet to na hraně a nepřekročit hranici, kdy už začínám mít pocit, že mne někam tlačí. Nesnáším manipulace jakéhokoliv druhu a Dušek se vždycky stáhne, nebo to zlehčí, přesně ve chvíli, kdy už by mi začal vadit. Beru to jako povedené talkshow s řadou zajímavých mouder, která mne donutila k zamyšlení. Přesto u mne pořád jako šoumen vede Dylan Moran- Monster. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (2)

  • Záznam vznikl z představení uvedených již v květnu 2006. (Zdroj: Verbascum Imago)
  • Knihu "Čtyři dohody" napsal Don Miguel Ruiz jako průvodce životem inspirovaný moudrostí Toltéků. Čtyři dohody jsou: 1) Nehřešme slovem, 2) Neberme si nic osobně, 3) Nevytvářejme si žádné domněnky a 4) Vždy dělejme vše, jak nejlépe dovedeme. (Zdroj: Verbascum Imago)

Reklama

Reklama