Dvojí život Veroniky

Od tohoto jsem si sliboval trochu víc. Námět je výborný a za začátku jsem byl spokojen ale poté se pro mě tento film stával čím dál tím víc těžko uchopitelným. Kritizovat ale budu snad jen hudbu ze které jsem opravdu nadšený nebyl jinak nic, protože to je určitě kvalitně natočený snímek do kterého jsem se jen těžko vžíval a to není až taková chyba filmu ale moje. Nakonec poděkování kvůli zřejmé inspiraci jak už tu někteří píšete pro Amélii z Montmartru, která je pro mě mnohem snadněji uchopitelnější a celkově hodně oblíbený film. (18.11.2012)

Výborná kamera, působivý hudební doprovod, vynikající herecké výkony..ano, i toto je důležitým prvkem tohoto lyricko-epického snímku. Ale hlavně jde úplně o něco jiného. Nádherná obrazotvornost, která nám poskytne milion a jeden důvod k zamyšlení, ne nad tím jak to myslel režisér, ale zamyslíte se sami nad sebou..film jednoduše (ano..jednoduše) osloví vaši duši, ovšem následné úvahy jsou mnohem složitější. Zkrátka tohle by měla být povinnost pro každého myslícího člověka. Pro mne to byl jeden z nejemotivnějších filmových zážitků vůbec! (25.02.2006)

Skutočne úžasný zážitok. Forma nezaostáva v ničom za obsahom a obraz spolu s nádhernou hudbou oškriabali nánosy zo všetkých kútov mojej duše. Maryla vystihla najzákladnejší pocit z toho kotla, ktorý preteká. Každí z nás občas umiera a zároveň dostáva druhú šancu. Je škoda si to neuvedomiť. A tiež vraždí, čo tu hlavným mottom nie je, napriek tomu to spomína inde. Myslím , že smútok duše režiséra je pozbieraný z mnohých životov a aj tak ešte nechal pre mňa, či pre Teba. Milujem jeho ohľaduplný žiaľ, pozbavený nánosu teatrálnosti, tak skutočný a trvácny, ako len melanchólia môže byť. Ďakujem. (06.07.2006)

No pre mňa je to dosť veľké sklamanie. Mám kieslowského tvorbu rád ale neviem toto my nejáko na neho nesedelo. jeho najväčšou devízou je totiž dokonalá charakterizácia postáv, ktoré aj napriek svojej nereálnosti sú reálne a zaoberá sa otázkami života. Tu viac menej všetko chýbalo. Samozrejme rieši sa tu otázka alebo je tu skôr predkladaná - každý je strojcom svojho osudu a je len na nás ako sa rozhodneme ale nemá to takú váhu ani hĺbku ani tú čistotu ako u iných jeho filmov. Hudba ktorá je podmanivá a ktorá hrá dôležitú úlohu v Kieslowského filmoch pretože nám pomáha lepšie preniknúť do postáv je teraz až abnormálne tichá a práve preto niektoré miesta zívajú prázdnotou a nudou, ale na druhú stranu využitie miesta a priestoru, hra s kamerou a svetlom, Fantastická a podmanivá Iréne Jacob a scéna s bábkami sú určite veľké klady a vlastne tieto zaviedli Dvojí život veroniky pre tri *. Posledná výhrada - strašne zle zvládnutý playback- ide skôr, iréne neskôr a je to veľmi rušivé. (28.05.2008)

Dívám se a cítím takové jemné, neobyčejné okouzlení kouzelně vyladěnými filmovými obrazy, krásnou hudbou, půvabnou herečkou, drobnými střípky vlastně všedního života i velkými emocemi... jak to ve svých filmech dokáže nabídnout právě Krzysztof Kieślowski. Nepostřehl jsem napoprvé jistě všechny detaily, které by mi umožnily vnímat veškerá propojení příběhů národnostně odlišných hudebních umělkyň, jmenovkyň i dvojic Veronik – nebo snad přímo dvou paralelních verzí osudu jedné Veroniky? Nicméně nechával jsem se vést atmosférou, procítěnými okamžiky, událostmi a zásadními rozhodnutími, až do zajímavě prolínajících se motivů v obou životních osudech a snad nejmysterióznějšího vyústění v závěru. Dvojí život Veroniky je pro mě jeden z filmů, kde cítím, že na konci možná nechápu úplně vše, ale s procitnutím v spleti možných paralelních světů se cítím být povznesen z pobytu na onom místě, kde spolu pomyslně mluví pouze divák, režisér, herci a samotný film. Kieślowski to opět dokázal a dává tady již znát, jaké zážitky (pro mě však ve dvou ze tří případů ještě silnější) nabídne následně v rovněž skvělých Třech barvách. [85%] (03.05.2024)