Reklama

Reklama

Metachaos

Krátkometrážní / Experimentální
Itálie, 2011, 8 min

Obsahy(1)

Metachaos je multidisciplinární audio-vizuální projekt spojený v krátkém filmu. Jedná se o soubor fotografických sekvencí a mixu techniky malby. Cílem projektu je zastupovat tragické aspekty lidské povahy a lidských stop, jako je válka, šílenství, sociální změny a nenávisti. (Segrestor)

Recenze (36)

PollyJean 

všechny recenze uživatele

Vizuálně je to opravdu strhující a velmi působivé, ale stupňující rychlost střídání obrazů neznamená logicky větší intenzitu a kvalitu, spíš právě naopak. Černá a bílá, fmashova připomínka Azathotha se velmi hodí, v tom případě ale zase, velmi škodí rychlé tempo. Lovecraftova hrůza z chaosu a neznáma byla plíživá a pomalá. Hodně mi tam vadila i hudba, zbytečně hlučná, nezajímavá, jen stupňující rychlost. Představovala bych si něco mnohem chladnějšího a temnějšího, třeba Art Zoyd. Ale uznávám, že to je čistě subjektivní výhrada, ačkoli, jak tak čtu další komentáře, zdaleka ji nemám sama. ()

venca163 

všechny recenze uživatele

Obvykle mě tyhlecty nezávislý experimentální projektíčky naserou, což se tentokrát nestalo, proto celkem vysoký hodnocení. A možná, kdyby to mělo lepší hudbu, přidal bych ještě jednu navrh. Nebavilo mě moc bloumat nad tím, který výjevy zrovna mají symbolizovat jaký "tragický aspekty lidský povahy" (celkově to ve mě zmiňovaný pocity dekadence, hnusu, znepokojení apod. nevzbuzovalo), ale ta vizuální stránka si určitý obdiv zaslouží. (65%) ()

Reklama

Bigrambo 

všechny recenze uživatele

Na tento Bavariho vizuálně chaotický snímek, který opravdu dostává svému názvu, jsem se díval v téměř střízlivém stavu, což asi nebyl úplně nejlepší nápad. A neboť drogy neužívám ani ve větším, ani v menším, než malém množství, možná mu dám ještě šanci, až budu pořádně napraný - musí přeci existovat důvod, proč je průměr mých oblíbenců u tohoto kousku nad osmdesátiprocentní hranicí. Ovšem osobně neočekávám příliš velký kotrmelec ve výsledném hodnocení, maximálně se dostaví nějaká ta depka. Takže bych spíš radil dát ruce pryč… ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Jak s oblibou říkával primář Sova, csfd má tu nevýhodu, že člověka donutí koukat až do konce na kdejakou ptákovinu, jen aby mohl napsat zasvěcený komentář. Nebo povídal něco podobného o chirurgii? No to je koneckonců jedno, pro zjednodušení mějme za to, že jeho výrok zněl takhle. Zkrátka, tohle dílko mi přišlo poněkud zmatené a vůbec ne strašidelné, ačkoli mně okamžitě připomnělo jednu hororovou letní brigádu, kdy jsem trošku neúspěšně stavěl pyramidu v jedné prodejně obuvi. ()

fmash 

všechny recenze uživatele

Nejenže si s tím hoši dali dost práce, dokonce to „dává smysl“. Klasicky krátkometrážně lehkovážná pětka.           Edit: Jak jinak si tento nazlobený snímek vykládat, nehledě na předponu „meta“ v názvu, než spirituálně – už proto, že se neomezil na pouhé entropické zrnění. Ostatně bez metafyzických brýlí se celá věc jeví pouze jako hříčka nebo presentace dovedností, s důrazem na slovo „pouze“. Nevím, jestli je třeba zabývat se detailně dokonalostí bílých (anorganických?) útvarů a jejich spořádaného pohybu doplňovaného andělskou netečností postav, potažmo temnými, chaotickými kreacemi jejich černého protipólu, význačnými svou cynickou bezcitností ke všemu, co mohou znamenat a co bez okolků nechávají zaniknout. Ostatně, kdo správně rozeznává rozdíly mezi stoicismem a cynismem? Kde přesně pak má místo apatie?           Je pak přelévání temnoty přes světlo evolučním dějem pramenícím ze zákonitostí toho, co jsme zvyklí zvát přírodou, nebo se jedná o kosmický boj dle osnov manichejského dualismu? Proč se zdá, že démonická polovina získává navrch zcela bez odporu? Fatálně končí tmou nad vodami, což svou podobností s Genesis naznačuje koloběh. Může být koloběh chaosem? A vůbec, co je to chaos? Může být nějak předurčen, byť by to byla pouhá teoretická definice, vždyť i pouhým pozorováním (proč pak tedy ne definováním) ovlivňujeme své okolí?            A dále, proč se nezamýšlet nad možností existence jakéhosi šíleného boha, pomateného slepého Azathotha, jak je popisován třeba v umělé lovecraftovské mytologii (který nerozumí ani svým pohnutkám a který je zcela indiferentní k následkům či výsledkům projevů své existence)?            Je rovněž snadné přiklonit se k výkladu, a proč ne i s výše zmíněnými konotacemi, který si bere na paškál chamtivost a mocichtivost lidstva, její démonickou podobu, jejíž nákaze snadno podléhá efektní, ale již dekadentní pozdní kapitalismus a konzumerismus, apatický a oslabený únavou ze sebe sama a svou neživotaschopnou umělostí —— podléhající ale v evoluční a historické fázi, ve které je pád velkolepý a fatální... Atd., atp., ne každá nejednoznačnost zasluhuje obdiv, ale už samotná inspirace, kterou snímek skýtá k podobným úvahám, jejichž semínka produkuje, stojí za dobré hodnocení. (Mimochodem, v tomto neskromném komentáři jsou ty skromné a neúplné úvahy, k jejichž formulování jsem původně neměl chuť ani vůli, inspirovány též komentáři Adama Bernaua a čsfd individua Aelity.) ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama