Strážci Galaxie

Děj filmu se veze na vlně tradičního komiksového klišé. Takže tu máme zavilého záporáka, který chce vyhladit galaxii a máme tu partu gerojů, kteří se mu v tom snaží zabránit. Jenže všudypřítomný sebeshazovačný humor posouvá tuhle báchorku o level zábavnosti výše, stejně jako parta sympatických hrdinů, kteří každý z nich nabrali kýbl charismatu navíc a jejich osudy vás zajímají. James Gunn dobře zužitkoval své tromácké začátky, takže ty nahláškované bizarní a ještě bizarnější postavičky ukočíroval s přehledem a humor nepůsobí trapně a křečovitě. A řekněte sami, lze nemilovat film, ve kterém hlavní hrdina pro záchranu svého milovaného prehistorického walkmana je ochoten nasadit holý život? Sám jsem kdysi, před dlouhými lety, coby chudý student koupil za poslední našetřené peníze svého prvního walkmana a byl šťastný jako blecha, takže pocitům Chrise Pratta dobře rozumím :o) A nemusel to být nutně dárek od mámy. (13.08.2014)

Asi 20 minút mi trvalo, kým som sa vôbec chytil. Možno preto, že ten príbeh s verklom, čo môže ničiť celé planéty, už ma fakt zúfalo nebaví. A nebavilo by ma to celé dve hodiny... ale potom sa sympaťáci konečne dajú dokopy a začnú sypať hlášky. A prinajmenšom od úteku z väzenia je to najzábavnejší film roka. Skvostné triky a úplne najparádnejšie finále v histórii Marvelu. We are Groot. (06.08.2014)

Hned začátek byla normální emoční podpásovka, na to jsem teda opravdu připravená nebyla! Jinak skvělé vizuální zpracování města Xandar, vesmířanů, vesmírných lodí, ocenila jsem i rychlé akční scény - úprky či hvězdné bitvy. Všechno mělo spád a já se nenudila ani minutu. (kino poloprázdné, dokonalý filmový zážitek) Rozesmála mě spousta situací a hlášek a v rámci žánru sci-fi komedie dávám plný počet, film si to prostě a jednoduše zaslouží. Je tady ale několik nitek bez konce, Gamora by si to mohla "vyříkat" se svým taťkou, Pítr by si mohl svého taťku zase najít no a Groot ... tak ten by mohl zase co nejdřív povyrůst, když už se naučil dvě nová slova. Takže hurá do nových dobrodružství! (06.09.2014)

Tak jo, nejdřív jsem si myslela, že prostě vypnu a budu si užívat tenhle popcornový film. Dařilo se to, bohužel již v první polovině došel popcorn a já se začala víc soustředit na film. Hudba super, o tom žádná, za ní je také jedna hvězdička. Ta další je za sem tam zdařilý joke, za docela vydařené efekty, které vypadají jako v každém druhém marvelovském filmu nebo filmu od Michala Baye… Bohužel mě to od poloviny začalo nudit, najednou tahle parodie na Star Wars, která si občas hrála na víc než parodii, ztratila to kouzlo, co měla na začátku. Jako bych se najednou probrala z hypnózy. Ačkoliv se neničil New York, ale město, co vypadalo jako zábavní park, tak to z toho čišel ten americký patriotismus a tak, až mě z toho rozbolely zuby. Samozřejmě někomu to nevadí, někdo si to užije a vůbec všechno nej. Jenomže já jsem tak trochu trubka a celou poslední půlhodinu jsem jen protáčela oči v sloup Šla jsem do kina s očekávání, že se budu bavit (ovace na CSFD mě opravdu navnadily), jenomže pak jsem dostala to samé co v jiných marvelovkách nebo jiných amerických filmech, kde se zachraňuje XY (XY = Země, USA, dcera prezidenta, Brouk Pytlík, …), a tak mě to prostě nebavilo. Mozek no. Nechtěl se vypnout a bavit se. Čili máme tu cynického hláškovacího mývala, máme tu prince Drsoně, máme tu „tu z Avaru, jen natřenou na zeleno a ne na modro“, máme tu strom, který má ze všech největší srdce, a máme tu potetovaného typana, co ztratil rodinu, ale našel si kámoše. Máme tu takovou kchůl skvadru, že se zaručeně musíte bavit, jasné!! (03.08.2014)

Na marvelovské blockbustery dokonale sedí příměr filmu a horské dráhy. Normované produkty ze společné továrny divizí Marvel Studios a Disney lákají na velkolepou jízdu, která je ale zkonstruovaná naprosto mechanicky. Stejně jako se jaunerácké stroje na emoce jeden od druhého liší pouze děsivými malůvkami, pompézními názvy a počtem blikajících žárovek, tak i "Strážci Galaxie" jsou naprosto totožní např. s "Velkou šestkou". Narativní výstavba a dramaturgie, tedy kolejnice směřující diváky k jednotlivým emocionálním hupům a loopingům, jsou naprosto totožné; liší se pouze konkrétní pajduláci. Nejvíce to bije do očí v závěrech, kde okamžitě po spektakulárním vyvrcholení přichází emoční zvrat do dojáku. Osobití režiséři jsou na marvelárny najímáni čistě z marketingových důvodů, aby pomohli utvořit dojem vzájemné odlišnosti jednotlivých titulů, ale prakticky jejich vklad má stejnou váhu jako autorství borců, co malují nelicencované podobizny popkulturních ikon na poutače pouťových atrakcí. (12.07.2016)