Fantomas kontra Scotland Yard

Od dětství můj nejméně oblíbený Fantomas: a) nesnáším, když má někdo pravdu a ostatní mu nevěří a/nebo se mu vysmívají, v tomto případě navíc opakovaně b) hon na lišku mi připadá podobná zábava jako topení koťat. No, abych tenhle vážný úvod něčím vyvážil, budu se teď věnovat své oblíbené činnosti – tj. vysmívání se vzhledu a/nebo výkonům herců ve filmech. Takže coby prvního pána na holení si vezměme Maraise. Ten je v tomto ohledu nejvděčnějším objektem k posměškům, neboť není nad to, když se padesátiletý chlap snaží působit jako pětadvacetiletý mladík. K tomu účelu oplývá velmi energetickými, vzteklými gesty, které mi bohužel připomínaly majora Zemana, když má dva dny do menstruace. I obličejem je Brabcovi celkem podobný (doufám, že si to Brabec nepřečte, by puknul pýchou, zato Marais má štěstí, že už je mrtvý, ten by to asi prožíval naopak). Mimochodem, právě tvar tváře byl příčinou Fándorovy neporazitelnosti. Jak jste si jistě všimli, žádný padouch se ho nesnažil uhodit do ksichtíku, neboť dobře věděl, že by se nepěkně pořezal o jeho ostře řezané, mladické rysy. No a pod pulovrem nosil tento novinář nikoli noviny proti větru, ale patrně plech. U Fantomase mě zase v tomto díle fascinovaly jeho stavitelské schopnosti. Zatímco u nás poznají řidiči v okruhu stodvaceti kilometrů, když se silničáři snaží opravit nějaký ďůlek na cestě, on klidně předělá lord mekrašlejemu před nosem jeho zámek na bajkonur, aniž by onen lord cokoli zpozoroval. Funés tradičně překypoval svou energií, vzít dva takové a zapojit je do série a temelín se nemusí dostavovat. (27.11.2015)

Fantomas se vrátil opět do starých kolejí a je z něj opět naprosto nudná sračka. Chyběla dokonce i pořádná autohonička, která byla vystřídáno koňskými dostihy. Prostředí skotského hradu bylo debilní. Naštěstí autorům nechyběla soudnost a včas tuhle sérii utnuli. Řítila se totiž přímo do pohromy. Slabá 1*. (23.03.2013)

Ve trojce dostává logika asi nejvíc na frak. Už samotné zasazení děje do Skotska dává asi takový smysl, jako přenesení Četníků ze Saint Tropez do New Yorku. Že si skotský boháč v ohrožení zavolá na pomoc francouzského komisaře by se ještě dalo pochopit, vzhledem k jeho předchozím zkušenostem se stíháním Fantomase ve Francii. To, že s sebou ale komisař Juve přitáhne i toho novináře s jeho holkou mi už hlava nebere, stejně jako to, proč se parta bohatých - a tedy jistě i mocných a světaznalých - mužů ve filmu chová jak banda ovcí, jakmile jim přiloží Fantomas nůž na krk. Ostatně jeho postava projevuje napříč celou sérií pozoruhodnou diskontinuitu - v jedničce byl něco mezi zlodějem a teroristou, ve dvojce se proměnil v napoleonka s ambicemi ovládnout svět (a přebrat Fandorovi jeho buchtu) a ve trojce se pro změnu vyjeví jako vyděrač s mafiánskými praktikami, který po partičce pracháčů vyžaduje výpalné. Naprosto příšerný u tohoto filmu shledávám český dabing, z hlasu takové Květy Fialové na mě jdou mdloby, a dabingu Miroslavce Moravce jsem se vysmíval už u předchozích dílů. Díkybohu za samotného Funèse, je to vážně skvělý komik a to on táhne celou tuhle letitou komedii na svých bedrech a on stojí za většinou nejlepších fórů. Na Jeana Maraise nemohu ani pohlédnout, aniž bych neměl nutkání ke zvracení, ten herec mi je vážně k nesnesení protivný. Bylo by toho hodně, co mě na tomhle filmu přivádělo k šílenství, abych byl ale spravedlivý, pod tři hvězdy přece jen jít nemůžu, z úcty k Funèsovi, kterého chovám velmi v oblibě a který zde vážně září. Jinak je to beznadějně zestárlá komedie, u níž mi na mysli - tak jako u jiných starých zářezů filmové historie - tane myšlenka na to, že takové filmy už se dnes netočí. Na rozdíl ale třeba od filmů takového Hitchcocka, kde toto pronáším s lítostí, je zde toto konstatování míněno s úlevou. Asi jsem příliš propadl moderním nekorektním pekelným jízdám, jaké točí třeba Sacha Baron Cohen, než aby mi už ke štěstí stačily podobné vykopávky, jako v případě Fantomase. A očekávám, že nejbližší generace diváků tyhle přiblblé dobové naháněčky Fantomase buď už ani neobjeví, nebo pro ně najdou jen pohrdlivý úsměšek, podobně jako já. Mimochodem samotný titul filmu je strašně zavádějící, o žádný Scotland Yard v celém filmu vůbec nejde, natož o jeho konfrontaci s Fantomasem - nepočítám-li pár uniformovaných policajtů v samém závěru, stíhá Fantomase v celém ději výhradně francouzský komisař Juve. Název filmu si tak vysvětluji tím, že chtěl asi na první pohled naznačit přenesení děje do Skotska, ale osobně to považuji za vrchol debility, a ten film se měl prostě jmenovat nějak jinak, třeba co já vím - "Fantomas ve Skotsku". (10.07.2013)

Po dvou dílech, kde komisař Juve honil svého fantoma po Francii, bylo rozumné změnit vzduch a volba padla na konzervativní prostředí šlechtického sídla ve Skotsku. Gagy a styl humoru jsou opět totožné s předchozími díly a tento Fantomas mi přijde svou úrovní srovnatelný s dvojkou. Celkový dojem: 85 %. Škoda, že se ve výrobě nepokračovalo, snesl bych bez problémů další dva díly. (01.08.2009)

Treti diel je oproti predoslym az prilis komorny. Cely cas sa odohrava na jednom mieste. Vdaka tomu tu skoro ani nie su ziadne akcne sceny. Prekvapivo ich absenciu nenahradili poriadnou davkou humoru. Funes mi tu znova pripadal slabsi a ani raz ma nerozosmial. Jedine co bolo k smiechu bol diabolsky Fantomasov plan. Tento diel ma aj za detskych cias bavil najmenej a teraz ho uz povazujem za uplne zbytocny. 4/10. (27.05.2018)