Četník se žení

Vždycky jsem si myslel, že jediný člověk na celé planetě na kterého Cruchot cholericky neřve, je jeho nadřízený rotmistr Gerber. Ve třetím díle se ukázalo, že jsou takoví lidé dva. Claude Gensac se s Lousem de Funèsem sešla už v Oskarovi a sedlo jim to tam tak parádně, že ji Jean Girault vepsal i sem. A znovu jako jeho manželku, tentokrát teprve budoucí. Vznikl tak zřejmě nejkompaktnější scénář celé série, který je ovšem zase tou největší slabinou celého filmu. Girault psát neumí, nerozumí pointě a je specialistou na neúnosné protahování vtipů v naději, že se divák přece jenom začne smát. S dvojicí Michel Galabru & Louis de Funès to stačí. Bez jednoho z nich v záběru už je to o dost horší. (20.08.2014)

Třetí četníkovo dobrodružství - a to rovnou to největší, zakončené svatbou. Nádherné oživení série, které sice nebylo ani zapotřebí, ale rozhodně to nebyl špatný nápad. Ba naopak, přímo brilantní! Nezapomenutelnou scénou je pro mě Cruchotova provokativní jízda autem, "dopadení" Josefy na četnické strážnici, Cruchot když se učil tančit a bezpochyby scéna, kde Cruchot s Gerberem dělají písemné a ústní zkoušky. Opět asi nemá smysl dále pozlacovat co zlaté je, proto už jen film doporučím ke koupi a shlédnutí každému, kdo jej ještě nezná. Plný počet bodů je už samozřejmostí. (04.03.2014)

Vdova po veliteli četnictva Josefa Lefrancoisová se vydává na stanici ve Saint Tropéz, aby se svými problémy svěřila místním četníkům. Mezi ní a Cruchotem (Luis de Funes) ale přeskakuje jiskra, a začíná milostný románek. Josefa také tlačí na Cruchota, aby si udělal zkoušky na štábního rotmistra, a konečně povýšil - což se ale nelíbí současnému rotmistrovi Gerberovi... Z četnické minisérie patří tento díl (stejně jako New York) k těm slabším - což ale znamená, že je to pořád nadprůměrně zábavná komedie (v porovnání ale s prvním - nebo posledními dvěma díly ale pokulhává). Filmu samozřejmě vévodí Luis de Funés (hlavně samotná scéna zkoušek na štábního rotmistra je dokonalá - a mám pocit, že si z ní v jedné scénce vzal příklad i Mr. Bean), stejně tak musím pochválit žárlivého Michela Galabru a paní vdovu Claude Gensac... (06.06.2011)

nostalgické 3* Kdo by neznal Louis de Funèse jako četníka ze Saint Tropez? Otázka je samozřejmě pro dříve narozené, pro které to před sametovou revolucí byla jedna z nejznámějších a nejčastějších zahraničních postav televizní obrazovky, a to i kvůli dabingu Františka Filipovského. Francouzské bláznivé komedie byly oblíbené a my starší na nich vyrůstali. Proto není divu zdejšího vyššího hodnocení. Z dnešního pohledu po obsahové stránce samozřejmě nepřinášejí nic světoborného, ale byl to únik od každodenní reality. Prvnímu dílu a mému nejoblíbenějšímu dílu o mimozemšťanech nechám nostalgické čtyři hvězdičky a ostatním, které jsem viděl několikrát, přiřadím o stupínek horší známku. Možná si je časem zopakuju, ale tím pádem budu už kritičtější. Takže zatím takto. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (19.07.2021)

"Chci vědět, jestli mu jde o zábavu nebo mi chystá novou matku." Jiskření mezi tanečním mistrem Cruchotem a paní Plukovníkovou bylo báječné, "pětiletá" dcera Nicole byla dokonalá, vysmátá jeptiška se sajdkárou mě zábavně děsila a zkoušky na štábního rotmistra mě taky pobavily. Skvělé bylo i Cruchotovo machrování v kontrastu s propadáním se do země, ale to byly jen malé ostrůvky zábavy v průměrném příběhu, ve kterém mě z šestice četníků dokázali pobavit jen dva. (24.01.2019)