Grandhotel Budapešť

Další přehlídka andersonovské podivnosti? Z části určitě. Grandhotel Budapešť je ale především nahláškovaná komedie s geniálním Ralphem Fiennesem, která chytne a už nepustí. Wes v ní opět srší brilantními nápady a nezapomenutelnými postavičkami, nejvíc ale potěší, že to všechno slévá do nostalgického koktejlu plného bláznivých ingrediencí, ze kterého budete usrkávat s velikým úsměvem na tváři. Paráda! (9/10) (11.03.2014)

Tohle bylo tak zvláštní a jiné, až to bylo zajímavé a milé. Od filmu jsem nečekal nic a sledoval jsem ho s velkou zvědavostí, přičemž přiznávám, že nebýt tolika nominací na Oscary, tak bych si ho i možná nechal ujít. Nicméně svým pojetím, příběhem i odlišností mě dokázal zaujmout natolik, že mi s ním čas utekl hodně rychle. Připadlo mi, jak kdybych sledoval příběh z nějakého jiného světa, kde jsou postavy oproštěny od běžných lidských povahových rysů, kde mohou budovy vyrůstat na těch nejvíce netypických místech, kde je prostě téměř vše jiné, než jak to znám nebo si představuji. Ani jsem během filmu nepobíral všechna ta slavná herecká jména, teprve při závěrečných titulcích jsem zíral, kolik známých herců tam účinkovalo, a já byl přitom během filmu schopen poznat asi jen tři z nich. Prostě film je pro mě hodně netypickým zážitkem a zase jsem si díky němu jednou o něco rozšířil filmové obzory. Po všech směrech to prostě stálo za to a jsem rád, že jsem si nakonec k tomuto zvláštně barevnému dílku tu cestu našel. Je to za čtyři hvězdy. (16.02.2015)

Na minulé zastávce u Měsíce jsem se začínal bát, že už Wes jede jen na volnoběh. Naštěstí mylně. Tenhle staromil totiž znovu začal stavět vlastní světy a čaruje tak silně, že se nestačím divit. Z kamerově okouzlujících scén (muzeum) přechází do groteskních (Winter Games) a jen pár vteřin po zdánlivě neškodném okamžiku nečekaně zatuhne krev v žilách. A i přes všudypřítomnou optimistickou atmosféru má jeho milované ubytovací zařízení tak silnou nostalgii po starých časech, až u toho několikrát zabolí u srdce. Na nejvyšší hodnocení to kvůli několika dějovým překvapením o malý chlup nestačí, ale to nic nemění na tom, jak zaskočený a fascinovaný zůstávám. Protože pokaždé, když už se zdá, že se tahle rozhrkaná lanovka musí zákonitě zastavit, přijde vítaná známá tvář a jede se dál. (12.01.2015)

Je to dosť dobrá historická kriminálna komédia od Wesa Andersona. Má celkom dobrý príbeh odohrávajúci sa vo fiktívnej krajine medzi svetovými vojnami, kde funguje prvotriedny hotel a jeho svojrázny šéf s najlepšou povesťou práve prijme mladého sluhu. Čoskoro ale po svojej vplyvnej zákazníčke a milenke zdedí vzácny obraz vysokej hodnoty, s čím sa ale jej najbližší nehodlá zmieriť a pomocou svojho vraha urobí všetko preto, aby mu skomplikoval život. A tak sa z hotelového šéfa a sluhy stáva nerozlučná dvojica a spolu sa snažia zachrániť celú situáciu. Spracovanie sa mi páči, síce opäť o nejakom plnohodnotnom príbehu, pri ktorom by som mohol byť zvedavý, ako sa to skončí sa tu dá hovoriť len ťažko, no to pri tomto režisérovi nie je ani najmenším problémom. Hlavne, že tu opäť predvádza svoj výnimočný štýl, vďaka ktorému sa pomaly každá scéna stáva zážitkom, tu je skutočne radosť sledovať celé to hravé prevedenie, perfektnú prácu s detailami, vďaka ktorej sa je na čo zamerať aj pri scénach, pri ktorých sa na prvý pohľad nič výnimočné nedeje, páčili sa mi všetky tie vycibrené dialógy a sadla mi aj táto skvelá kombinácia prakticky až rozprávkovej atmosféry a čisto dospelých prvkov. Jedine ma trochu mrzí, že tu nie je až tak moc nezabudnuteľných scén a výrazných vtipných momentov, ako v niektorých predchádzajúcich režisérových filmoch, ale aj tak je tu toho stále dosť, úsmev z tváre mi behom celého sledovania nezmizol a minimálne na taký útek z väzenia alebo naháňačku na zimných dráhach len tak nezabudnem. Herecké obsadenie je perfektné, tu sa ani neoplatí menovať všetkých, keďže pomaly každú výraznejšiu postavu hrá nejaký výborný herec, ale okrem hlavného dua, ktoré tvoria Ralph Fiennes a Tony Revolori potešia hlavne perfektná Saoirse Ronan, Willem Dafoe a Adrien Brody. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, Wes Anderson mi skvelo sedí a jeho štýl ma len tak neomrzí. A nesklame ani hudba. Síce na mňa Grandhotel Budapešť už nezapôsobil až tak moc, ako napríklad Až vyjde mesiac alebo Život pod vodou, ale aj tak je to stále nadmieru vydarená zábava a určite som to nevidel naposledy. 76% (08.06.2014)

Wes je original hračička u kterýho nikdy nepřestanu obdivovat schopnost vyprávět a rozesmívat obrazem. Ze začátku jsem měl trošku problém spokojeně vegetovat v dalším Wesově specifickým minisvětě, ale s každou přibývající minutou jsem byl s tímhle světem víc a víc spokojenej až se stalo to, co je u Wese už tradicí, nechtělo se mě tuhle hravě absurdní zábavnou genialitku opouštět. (13.03.2014)