Apartmán
L'Appartement
Flash-back (El apartamento)
L'appartamento
The Apartment
Režie:
Gilles MimouniScénář:
Gilles MimouniKamera:
Thierry ArbogastHrají:
Romane Bohringer, Vincent Cassel, Jean-Philippe Écoffey, Monica Bellucci, Sandrine Kiberlain, Paul Pavel, Edouard Baer, Eva Ionesco, Bruno Ricci (více)Obsahy(1)
Pohádka, sen nebo noční můra? Mladý romantik Max (Vincent Cassel) bydlí v Paříži a rád flirtuje, ale rozhodl se oženit. Jednoho dne zahlédne přes sklo telefonní budky Lisu (Monica Bellucci) - okouzlující dívku, s níž před dvěma lety prožil vášnivý vztah. V okamžiku zapomene na všechno, plánovanou cestu do Tokia i na svou snoubenku Muriel. Posedlý Max Lisu pronásleduje a ukryje se v jejím bytě. Je tam však přistižen dívkou jménem Alice, která je Lise podezřele podobná... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (79)
Po stopách Moniky Belucci, tentokrát nevědomky na originál, ze kterého vyšel Wicker Park. Vincent Cassel je dobrej, ale to samé si o sobě zaslouží říct Josh Hartnett, ženy jsou v obou případech stejně tajemné a půvabné, jen ten Matthew Lillard je o poznání výraznější typ než Jean-Philippe Écoffey. Nemám rád remaky, ale nepoměr v počtu hlasů u originálů a americké kopie je zarážející. ()
Na nedělní večer jsem si naordinoval francouzskou romantiku a dostalo se mi psycha. Tedy skoro doslova - Hitchcock's all over this. Ale vlastně docela v dobrém. A romantika vlastně taky ovanula. Zcela výjimečně jsem se chtěl rozpovídat o ději, ale už nejsem s to. Ztrácel jsem se už v průběhu, což bylo pro mě a mou přítelkyni příležitostí ke zděšeným výkřikům. Přestože jsem často plaval, stálo to za to - příležitost nechat se sebou narativně vyjebávat je nejspíš hlavní devizou snímku. Časové a osobní roviny se střídají stejně rychle jako představy s "realitou". Jestli bylo účelem toho kolotoče pobavit diváka, jsem spokojen. Morální ponaučení "lásku najdete tam, kde byste ji vážně nečekali" radím blahosklonně ignorovat. Film částečně sráží jakoby televizní zpracování - jen částečně proto, že lacině rozostřené barvy a aťasové interiéry zajímavě korelují se snovou neskutečností děje. Herecké výkony jsou fajn, ale ne tak jako prsa, kterými nás průběžně obšťastňuje Romane Bohringer. Monica Bellucci si své vnady šetří pro zámořskou produkci. I tak děkujeme. ()
To bolo teda rozhodnutie. Pozrieť si BYT týždeň po WICKER PARKu. Boli chvíle, kedy som to maximálne oľutoval, pretože som sa (časovo) obral o momenty prekvapenia, ale zase som si pri sledovaní povodnej verzie s týždňovým, t.j. krátkym odstupom doprial toľko úsmevu, že až. Francúzska verzia je totiž fakt európskejšia, je to dokaz rozdielu medzi "terminus techniKUS" EURÓPSKY a AMERICKÝ prístup (a nejde len o záver). Posobí banálnejšie (je o 8rokov mladšia), nevinnejšie a menej efektnejšie (rovnaký text v zátvorke), psychologicky ale /tým pádom/ prepracovanejšie (bez textu do zátvorky) a istým sposobom fatálnejšie (čím pochopiteľnejšie). Najmä postava Alice tu dostáva väčší priestor, takže vďaka FRA verzii som dostal presvedčivejší dokaz o tom, PREČO !!! DOPORUČUJEM ! Po druhýkrát tento týždeň musím napísať, že oficálny text distribútora je totálne mimo ! ()
Pokud mají Francouzi mindrák se Shakespeara, tak tenhle snímek jim ho nevyléčí, protože je to dost nepovedená odpověď na Večer tříkrálový. Prohazování citů mezi dvěma dvojicemi zamilovaných funguje v divadelní hře, kde se o to postarají kouzla, ale v současném světě neustálé nepravděpodobné emocionální zvraty vyvolávají leda smích. ____ Počáteční hledání ztracené lásky nejprve vzbuzuje napětí, ale po čtvrt hodině začíná nudit a dá se brát jako reklama realitní kanceláře na netradiční byty v Paříži.________ Druhá polovina snímku má téma "miluje mne, nemiluje mne - miluji ho, nemiluji ho" přičemž se tyto city střídají tak často, až to otráví a já se musela čím dál naštvaněji ptát: Proč si, sakra, nezvavolají a nevysvětlí si to?!!_____ KOUSEK DĚJE - Když se Max v závěru rozhodne pro dívku mimo předtím neustále obehrávaný čtyřúhelník, pochopila jsem to tak, že už toho má taky dost a chce pryč z těch nesmyslných motanic. /3. 5. 11./ ()
Galerie (16)
Photo © Mate Producciones S.A.
Zajímavosti (4)
- Herečka Monica Bellucci se při natáčení dala dohromady s hercem Vincentem Casselem, po třech letech se vzali a mají spolu dcery Devu a Léonii. (Roman.Ticka)
- Podľa slov autora Gillesa Mimouni je jednou z ústredných tém filmu čas. Postava Maxa Mayera stvárnená Vincentom Casselom sa totiž nevie rozhodnúť medzi troma ženami, z ktorých jedna predstavuje minulosť a ďalšie dve prítomnosť a budúcnosť. Cieľom autora bolo vytvoriť modernú poviedku pretavenú do netradičného thrilleru bez zbraní a policajtov, ktorého tempo udáva predovšetkým sentiment. (0verseer)
Byt zcela zřetelně vychází z Hitchcocka, stačí se podívat na movie connections na IMDb, a mimo to nabízí postmoderní romantiku, která uspokojí jak hledače bizarností, tak běžné diváky. Samozřejmě, díky tomu, že film cílí na dvojí publikum, stoprocentně neuspokojí ani jedno, neboť se musí podřizovat kompromisům. Stavba filmu je navýsost promyšlená, protože směřuje z prostorovosti Okna do dvora do časovosti Vertiga, jinými slovy, v první půli obklopuje Cassela prostor a on se v něm ztrácí, zatímco v půli druhé čelí psychoanalytickému-surreálnému bezčasí a honění se za přízraky (proto se druhá půle filmu může zdát dramaturgicky nezvládnutá) a stejně jako ve Vertigu podléhá „dvěma ženám“, představujícím ve skutečnosti ženu třetí (potvrzuje to neskutečné množství interpretací Vertiga a myslím si, že by si je zasloužil i tenhle film). Je otázkou, jestli Byt zesložiťuje banální příběh, nebo naopak zjednodušuje hitchcockovskou komplikovanost, a která z těchto cest je legitimní a která už eticky závadná. ____ Ještě, než přejdu na stylistickou analýzou, rád bych pochválil Vincenta Cassela. Dřív jsem si říkal, do jakýho trhana se to Monica zakoukala, ale poslední dobou to vidím obráceně. To on je ten dokonalý, který by mohl mít každou, na niž by ukázal. V roce 1999 se vzali a film tím chytře předjímá zapojování manželských etud do fikce, protože zatímco v Eyes Wide Shut jsme byli svědky začátku konce vztahu Toma a Nicole, zde pociťujeme konec začátku (konec flirtu a nástup vážného poměru) mezi Vincentem a Monicou Bellucci. ____ Celý film je vizuálně velice nápaditý, a tomu odpovídá dokonaná kamera. Často se z absolutně statické polohy nečekaně odpoutá a metaforickým přechodem z 35mm na 16mm „vyrazí" zkoumat území scény. Podobně komponuje filmy třeba Gaspar Noé. S tím úzce souvisí vyjadřování prostoru. Představme si, že se Vincent Cassel probudí na neznámém místě. S velikostí místnosti, ve které se probouzí, se můžeme seznámit několika způsoby. Můžeme ji obhlédnout jediným pohledem – záběr celku. Může ji ale prozkoumat podrobněji – panoráma po místnosti nebo montáž jednotlivých detailních a polodetailních záběrů. Tedy způsob deduktivní a induktivní; filmař – vědomě či bezděky – si klade otázku, zda směřovat od celku k detailu (analýza) či od detailu k celku (syntéza). Byt celky a detaily střídá zcela nahodile, živočišná kamera (současně však tak neviditelná a bez diskontinuit, protože na sebe neupozorňuje) motivuje svůj přístup tím, zda něco zásadního skrývá (pak používá celky), nebo rozkrývá a vášnivě zkoumá (detaily obou slečen), ale celkům se film víceméně vyhýbá. Jednak Francouzi přirozeně nebudou přebírat model klasického Hollywoodu, druhak stále splácejí (národní) dluh radikálním filmařům z nové vlny 60. let. ____ Stylistická poznámka ke střihu setřením (wipe-by cut): Platí, že když v záběru braným dlouhoohniskovým objektivem projede něco přes náš výhled (osoba, strom, dopravní prostředek), tak ve chvíli, kdy je náš pohled zakrytý, dochází nezřídka ke střihu. Jakmile překážka zmizí, vidíme detailnější záběr z bližší vzdálenosti. V Bytu funguje něco obdobného při procházení kamerou skrz zdi místností (ty suplují ony věci, které projdou přes náš výhled), ale neslouží to k setření, protože kamera zůstává stále stejná před i po, nastavená na stejné ohniskové vzdálenosti. () (méně) (více)