Reklama

Reklama

Andrej Rublev

  • Sovětský svaz Andrej Rubljov (více)
Trailer

Obsahy(1)

Sovětské drama z roku 1966 je historický životopisný film od režiséra Andreje Tarkovského, na jehož scénáři se podílel také Andrej Končalovskij. Snímek, který je volně inspirován životem Andreje Rubleva, slavného ruského malíře ikon z patnáctého století, usiluje o vykreslení realistického portrétu středověkého Ruska. Tarkovskij se v něm snaží představit umělce jako historickou postavu a křesťanství jako axiom ruské historické identity v bouřlivém období ruských dějin, jež nakonec vyústilo v nástup carského režimu. Film pokrývá témata, jako jsou umělecká svoboda, náboženství, politická nejednoznačnost, sebevzdělávání a nezničitelná tvořivá energie v rámci represivního režimu. Kvůli nim byl v oficiálně ateistickém a autoritářském Sovětském svazu po dvě desetiletí cenzurován. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (251)

H34D 

všechny recenze uživatele

Drama bez větší dramatičnosti, válečné bez pořádné války, historické bez hlubšího zaobírání se historií, film o malíři, který nemaluje... Andrej Rublev je jako báseň bez veršů a více než kde jinde zde záleží na tom, co z něj divák dokáže vymáčknout a hlavně jak si to dokáže užít. Stejně jako v básni bez veršů se dá objevit hluboká poetika, tak i u tohoto filmu dokážu pochopit smrště superlativů skalních přiznivců Tarkovského, sám uznávám filozofický podklad jeho filmů, přitažlivé bizarní dialogy, přezvláštní komponování obrazů a scén i samotné vyprávění obrazem, ale je tady jedno velké "ale". Jeho filmy mě prostě nebaví a zejména 205 minutový Rublev pro mě představoval nefalšované utrpení. Byla to pro mě dlouhatánská nuda, které mě vyloženě přepínala do "úsporného" (apatického) režimu, ze kterého mě jen čas od času vzbudil záblesk nějakého zajímavého dialogu, či filozofické myšlenky, která stojí za úvahu a to je, s prominutím, zasraně málo. 3/10 ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Pane Bože, ja som práve dopozeral Director's cut: 205 min. To bolo ako Marketa Lazarová + trištvrte hodina! Prirovnávam to pretože obidva tieto filmy sú pomenované podľa ich postavy ktorá vôbec nie je nijak zvlášť významná. A tiež sú lyrické a epické zároveň. A ubíjajúce! A ja neviem prečo, ale striedajú sa tam veľlké myšlienky a malé činy, ktorých je priveľa. Obával som sa, že po Stalkerovi si ďalším (aj keď skorším) Tarkovskeho filmom pokazím ilúzie o režisérovi, ale čakal som niečo zmysluplnejšie. No jediné na čo som po dopozeraní Rubľova prišiel je, že život mi nikdy pred očami neprebehne rýchlo... Samozrejme vždy je tu možnosť, že je chyba vo mne. - Film vyvolávajúci asketické pocity. - ()

Reklama

pepo 

všechny recenze uživatele

Uprimne chapem, ze ten film moze niekto obdivovat ale nechapem ako ho niekto moze mat uprimne rad. Vizualne uzasne sceny, momenty aj zabery nicia pekelne dialogove intermezza, vyvolavajuce dojem, ze ten film trva tak 3x dlhsie, nez v skutocnosti. Marketa Lazarova alebo Siedma pecat su u mna o minimalne o triedu lepsie. 7/10 ()

brit84 

všechny recenze uživatele

Pro běžného filmového konzumenta bude tenhle velkofilm představovat nesežvýkatelné sousto. První díl byl docela síla i na mě. Nájezdy tatarů ve druhém už jsou trochu zajímavější. Jedno mě ale docela sere. Nechápu, proč někteří režiséři ubližují ve filmech zvířatům. To, že se to děje v kanibalských filmech, vypovídá o tom, že jsou jejich tvůrci naprostí kokoti. A to i proto, že točí něco na tohle téma. Ale že tohle nesmyslné násilí najdu i tady, mě docela zaskočilo. Já myslím, že autentičnost má film i bez hořící krávy nebo pádu koně ze dvou metrů a jeho následného zapíchnutí kopím. ()

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

I tento film Tarkovského spíš klade otázky, než něco vysvětluje, a doprovází je syrově melodramatickým obrazem. Kdybych měl jmenovat, bylo by to hned několik scén, které nadlouho utkvějí v mysli (čímž shrnuji hlavní rozdíl proti snovému Vláčilovi). Ať už úvodní trochu mimózní laškování s balónem, dovádění nahých pohanů, dobývání Vladimiru, horečné lití zvonu... Celý motiv filmu, obroda a očista, se na mě přenesl a cítím se myšlenkově hodně jinde. Obával jsem se původně, že budu potřebovat být na film speciálně naladěn, ale naladil si mě raz dva :) ()

Galerie (58)

Zajímavosti (25)

  • Festival v Cannes projevil o film zájem už v roce 1967, kdy byla v rámci 50. výročí Říjnové revoluce jednou ze sekcí festivalu „Retrospektiva sovětského filmu“. Přestože film byl už dávno hotov, oficiální vyjádření SSSR znělo, že na filmu probíhají ještě drobnější úpravy. Až v roce 1969 bylo schváleno, že snímek smí být zařazen mimo hlavní soutěž. (Vodnářka)
  • Původní rozpočet byl 1,6 milionu rublů a po několikanásobném snížení číslo kleslo na 1 milion rublů. To mělo za důsledek vyškrtnutí několika scén ze scénáře, včetně té úvodní zobrazující bitvu na Kulikovském poli. (ČSFD)
  • Film byl poprvé soukromě promítnut vybranému publiku v zimě 1966. První oficiální promítání se konalo v únoru 1969 v Moskvě a v květnu se pak předvedl na festivalu v Cannes. Mezinárodní distribuce byla zahájena v roce 1973. (džanik)

Reklama

Reklama