Expendables: Postradatelní 3

Na třetí pokus už bohužel můžu říct: "A je to tady." Třetí Expendables jsou hlavně oproti dvojce velké zklamání. Samozřejmě že o příběh tu moc nejde, ale pospojování jednotlivých scén je prostě něco, čemu se určitá pozornost věnovat musí - zvlášť když už existuje něco jako Serbuan Maut 2. A pokud tohle není úplně na té správné úrovni, a hlavně nezbytný výběr kandidátů probíhá tak, že k angažmá stačí nakopat zadek pár ožralům na parketu, pak se můžete upínat už jen ke hláškám, týmové chemii a vizuálním vychytávkám v akčních scénách. Jenže... původní tým se "radši" ze Stalloneho vůle rozpustí, aby nepomřeli ve válce (ano, válce) s opravdu povedeně zlou sviní Melem Gibsonem, mlaďáci jsou až na Rondu Rousey nezapamatovatelní a mně zcela ukradení a Banderas hraje překvapivou roli, která se kvůli kulometné dikci ale hodí spíš pro Policajta Z Beverly Hills než Mariachiho. Jenže2... přibyly tuny CGI (hlavně "spektakulární" tankové a davové scény a demolice budov, ale taky helikoptérová mise pro staříka Harrisona Forda, usazeného zcela viditelně v simulátorové sedačce, kolem které se kývalo s kamerou...) a podivných kamerových vyfikundací. A Jenže3... je to celé PG-13. Nutno ale uznat, že bojové scény "tělo na tělo" jsou svižné a oku libé (tedy až na Gibsonův final fight, kterým má film vrcholit, ale místo toho jde o největší výsměch v celém filmu) - čímž se oklikou vracíme k Serbuan Maut, protože režisér Hughes (jehož bych nejraději přejmenoval na Huggies) má přivést na svět jeho americký remake... S tím, co jsem viděl tady, o něj mám docela obavy, protože na rozdíl od prvních dvou dílů Expendables bych u třetího hořce litoval, že jsem vyhodil peníze za lístek do kina. Dobrého je tu pomálu, a většina toho, co v téhle sérii bylo a fungovalo, zmizelo a bylo nahrazeno něčím slabším/nefunkčním. 50% (30.11.2014)

Škoda, že se čtyřky asi nedočkáme, protože Expendables vs. Sharknado by tenhle kvalitativní fail dokonale podtrhlo. Ostatně CGI má trojka na stejné úrovni jako lecjaké céčko, které běží v 1 ráno na Nova Cinema (předtím, než pustí opravdu dobrou klasiku), a Hughes oproti očekáváním nenabídne ani vtahující a nápaditou akci. V podstatě nejde ani poznat, že trojku točila mladá krev. Spíš byste to tipli na Waltera Hilla, nebo podobnou vykopávku, která už dávno zahodila ambice a jede na žánrový neutrál, který občas padá do zpátečky. Vadilo vám u dvojky, že neexistuje napětí a jede se záběr/protizáběr? Hughes točí úplně stejně! Jen přidává odporné greenscreeny (ty helikoptéry v komínech, proboha!) a má v rukách trochu soudržnější příběh, který ale kromě Barneyho nemá postavy a nechává ostatní nasazovat krk v totálně divných cameo roličkách, ze kterých dokonale prýští nikoli testosteron, ale artritida. Bože, vždyť Arnie sotva chodí. Ford vypadá, že zapomíná text. Li a Stath si ani nekopnou. A Slye jsem neviděl zadýchanějšího ani nepamatuju. A fakt to nevychází ze scénáře. Tady nejde o to, že trojka úsměvně podkuřuje ratingem a obsazením mládežníkům, kteří se na podobnou sešlost v konkurenci digi-želv, prdelky Scarlett a hláškujícího mývala beztak do kina nepoženou. Ale o to, že Expendables definitivně padli se žánrem tam, odkud se ho pokusili vzkřísit. Rozdíl mezi posledními Univerzálními vojáky a tímhle je akorát v tom, že se trochu víc fakturovalo. 3/10 (18.08.2014)

Z týmovky Expendables rozhodně ta nejslabší část, která jede bohužel už příliš "Over The Top". Koukat totiž na třináct neprůstřelných super lidí (z nichž jeden je po celou dobu uvízlý ve výtahový šachtě), jak úspěšně vzdorují tisícové přesile a masakrují Gibsonovu armádu (která navíc vlastní bojové helikoptéry a tanky), automaticky se musí dostavit pocit sebeparodie a humorného flashbacku do let osmdesátých, kdy vládli právě dva Johnové - Rambo s Matrixem. Očividně se to tak ale musí brát, i když přibylo až příliš CGI. Posila v podobě Bladea a Zorra vítána, naopak mladá parta se ukázala jako právě ta postradatelná. Takže jako oddychovka slušná, i když samosebou už ne tolik konzistentní jako jednička. (04.01.2015)

O fous lepší než dvojka a to především díky závěrečnému dvacetiminutovému akčnímu nářezu, kde se konečně do hry navrací stávající tým (do té doby nepochopitelně odstavený na vedlejší kolej) a přepálené seznamování s nováčky se začne jakžtakž vyplácet (brokovnice, Ronda Rousey předvede víc, než obvykle stihne v zápasech UFC). Stará parta se tváří unaveně až nezúčastněně (hlavně Sly už méně hláškuje, více nostalgicky vzpomíná a tváří se nasraně), nejvíce si svou účast kupodivu užívá Ford a z řetězu utržený Banderas. Gibsonův záporák je postačující. Jinak překvapivě vážné, s minimem nadsázky nebo snahou o naplnění žánrových formulek (absence osobních soubojů a ikoničnosti hrdinů) a s odporně umělým pozadím. Nejúsměvnější momenty jsou ty nezáměrné, když si uvědomíte, že víc než Banderase nebo Snipese si na plátně často užijete jen jejich dablérů. 5/10 (15.08.2014)

Zase pěkně pohromadě. Nějaký velký kvalitativní sešup jsem teda nezaznamenal. Dvojka mě bavila víc, než jednička. Trojka je zase trochu jinde, ptákovina trvá, je znovu poctou béčkové akce a jednotliví lišáci si ze sebe zase dělají příjemnou legraci. I když přátelské popichování mezi Stathamem a Stallonem ve větší míře schází. U dvojky jsem měl problém s akcí. Střihač měl tehdy dostat pořádně přes prsty, akce lehce štvala, protože se střílelo a nemířilo, nikdo neměl ani šrám, ale soupeři do kulek naskakovali jako snad nikdy předtím. Trojka (vyjma závěru) taková není. Možná nazvedne ze židle nevěrohodnými výbuchy i místy rezignací na vyšší level. Stallone, který naštěstí shodil pološílený knír, dál pokračuje v oživování stagnujících kariér svých kolegů, dál vzdává poctu žánru osmdesátých a částečně i devadesátých let, jen až moc svolil ke snaze vyjít vstříc mladým divákům. Nižší věková přístupnost je jednoznačně špatným krokem. Dlouhé scény rekrutování mladých posil jsou nudné. Dočkáme se tak situací hloupých (mračící se vyhazovačka v červených šatech), stejně jako herců z kategorie zbyteční (takový Jet Li jen tupě střílí a pronese zhruba desítku slov). Potěší naopak nové slavné posily (dočasný návrat do první ligy si zejména v úvodu užívá Wesley Snipes a v druhé polovině zase ukecaný Španěl Antonio Banderas). Některé staré gardy bohužel melou z posledního (hodně neesteticky vypadá Dolph Lundgren, u kterého to tvůrci maskují zřejmě tím, že mu neustále cpou do ruky flašku; sešle a unaveně vypadá i Arnold, který v Konečné předváděl něco úplně jiného), ostatně i závěrečný duel mezi Slyem a Melem je dost odbytý. Pozitiva nicméně určitě převyšují ty mírné i velké přešlapy. Čtvrtému setkání se tak bránit rozhodně nebudu. Uvidíme!! (31.08.2014)