U konce s dechem

Po super sracce Blaznivy Petricek jsem od Godarda nic moc necekal. Takze nakonec docela prijemny prekvapeni, i kdyz stejne to ma svy mouchy. Jsou tu takovy dva zasadni problemy. Strihacovi obcas jebne a je schopnej udelat behem pul minuty dvacet strihu, napriklad sledujem dialog a je zaber na jednu osobu, ktera nic nedela, jen mluvi a to je desetkrat strihnuto, takze vzdy ma trochu jinak hlavu. Coz v podobnejch scenach sice pusobi lehce stupidne, ale da se to jeste vzit, jako snaha o nejaky oziveni. Horsi to je, kdyz se treba nekam jde nebo jede, to je taky jeden strih za druhym, takze auto jede po jedny ulici, strih, po druhy, strih, po treti atd. a dialog pritom furt pokracuje ten stejnej, takze to vypada, jak kdyby litali teleportem. Nastesti tenhle prisernej strih je jen obcas, jinak je film natocenej moc pekne. Druhej a zasadnejsi problem, jsou dialogy, film je totiz postavenej hlavne na nich, ale ja si nemuzu pomoct, ty dialogy jsou fakt strasne stupidni, naprosto priserny kecy o hovne a furt dokola stejny zvasty. Nicmene hodne zachranuje hlavni herecka dvojice. Seberg jako mlada americanka je roztomila a Belmondo si strihnul naprosto paradniho drsnaka, vecne s klouboukem, brejlema a cigarem, nese se po meste jako nejvetsi machr ze vsech, obcas nekde ukradne prachy, kazdou chvily ukradne auto a porad se schani po dalsich prachach, pripadne chce opichat Seberg. Ale jestli cekate, ze tu je nakej poradnej pribeh, kterej tomuhle vsemu da vetsi hloubku, to fakt ne, tady skutecne o nic jinyho nejde, pouze o Belmonda chodiciho po meste, spoustu dialogu a o to, ze ho hleda policie pro vrazdu. Slabsi 4*. (01.08.2009)

Absolutně famózní filmeček! Už od první scény, kdy Belmondo řídí auto a ubírá se směrem k Paříži, jsem věděla, co bude následovat - dokonale slastný divácký požitek, kdy člověk do slova a do písmene slintá blahem. A jako, že Belmonda moc nemusim, tak v tomhle filmu je fakt k sežrání. Škoda, že pak už točil jen samé filmy pro zábavu a moc se nedostal do rukou nějak více umělečtější poloze. Ale tady na sebe strhává veškerou pozornost; žváro věčně v h... a nezodpovědný přístup k životu, svému i ostatních. Takový hrdina musí být zákonitě zajímavý a přitažlivý. Navíc Godard ani na vteřinu nenudí, každá scéna, každý záběr, každé filmové políčko je zvláštní, osobité, kouzelné. Lehkost s jakou Godard režíruje je fascinující, člověk mu musí jeho hravost s formou, především ale s obsahem, prostě závidět. Pokud bych někdy chtěla stručně popsat, co je to dokonalý film, asi bude stačit říct "U konce s dechem". (17.02.2006)

Belmonda moc nemusím, no rešpektujem jeho herecké kvality, len mi je strašne nesympatický. To by ale nebol ten najväčší problém. Najväčší problém bola príšerná nuda, aleže fakt príšerná. Všetci chvália preslávenú posteľnú scénu, no mne prišla ako 20 minutové bľabotanie o ničom (skoro štvrtina filmu!). Tiež narozdiel od Pohŕdania tu stáli dialógy za deravý groš. Ani ten by som za to nedal. Keby sa v tej scéne pod paplónom bavili o hrncoch do kuchyne, bolo by to zaujímavejšie. A to nevravím o tom, že celkovo postava, ktorú hral Belmondo, bola povrchná a iritujúca. Taký idiotský šulin s tupými kecami. Takže nesymapatie na dvakrát. No a nakoniec tá príšerne trápna posledná scéna.... ale aspoň som sa zasmial. Podpriemer je tak akurát. 40/100 (31.01.2020)

Tohle je ten slavný Godart jo? Pro mě jen starý film bez tempa s divným a pomalým tempem, plný nelogičností. Pokud herci hráli schválně chvílemi jak retardi, tak nechápu mistra a ... a vlastně jsem v tom případě hodně rád že nejsem takový ten kavárenský povaleč co se přihloupě směje takovým kravinám. (13.11.2009)

S Milord od Edith P. (která mi zní v uších při psaní komentáře..), dostává A bout de souffle na ještě větší dynamičnosti. Opravdu, tenhle film má atmosféru, která každého milovníka Francie a její Nově vlny, dostane do kolen. Nějak neřeším fakt, že hlavní postava byla...ale jo, přiznejme si to, nikterak hluboce napsaná. Tím myslím, že jsem z ní nepadal do mdlob. Vždyť o tom člověku jsme se de facto nic nedozvěděli? Neb Belmondo ji zahrál, tak, že vám slovo rebelie a galantnost v jedné větě přijde jako úplná samozřejmost. A pohled na francouzské uličky a majestátní Eifelovku? Mé srdce zaplesalo a ukončilo svůj nepravidelný tlukot při pohledu na ně. (29.05.2009)