Fantozzi

Do 34.minuty naprosto geniální komedie, při které jsem smíchy téměř padal ze židle. Zachraňování pana účetního z kanceláře, dobíhání autobusu, pohřeb, rvačka se siláky, fotbalové utkání, krásný absurdní nápad s osobním mráčkem, výlet na jezero. Krása. Tyto obrazy a nápady si budu dlouho pamatovat. Bohužel od 34.minuty jde kvalita střemhlav dolů. Část gagů je neutrálních, část trapná (např. výstup dcery na vánoční besídce, pojídání kulečníkové křídy, většina z obrazu v japonské restauraci). Na závěr komedie jsem očekával obvyklou komediální katastrofu klasických komedií, tj. trapas s nějakou významnou osobou či na významné akci plné lidí, jako to je např. v trilogii Bláznivá střela. Místo toho je na konci obraz absurdního setkání s majitelem koncernu, který je docela koukatelný. Za pozornost stojí, že idol pana účetního, slečna Silvaniová, se zřejmě mnoha mužům nelíbí. Jinými slovy není příliš atraktivní. Já v tom vidím záměr: Pan účetní je znázorněn jako ubohá tragická postava, tragická do té míry, že musí vzít zavděk ženou, která je málo atraktivní. (21.09.2010)

Jediná postava italské kinematografie, se kterou se dovedu plně a dokonale ztotožnit. Paolo Vilaggio stvořil archetyp hrdiny, který si získává sympatie diváků nejen úšklebky, komickými grimasami a výmluvnými gesty, ale především tím, že zhmotňuje a zpodobňuje jeden ze zásadních rozměrů lidství (a snad všech živých bytostí), a to: snahu přežít. Za cenu ústrků, ponížení, výsměchu, tělesné úhony aj. obtíží se snaží projít všemi nástrahami života a ukázat tak svou nezničitelnost. Filmy s Fantozzim jsou jako cyklus ikona svého žánru a některé z nich učiněným majstrštykem. V porovnání s nedostižným třetím dílem má tento první díl několik slabších míst, ale stejně je to skvělá zábava... každý kdo má v sobě, alespoň špetku zaměstnaneckého naturelu, však, myslím, nemůže tento druh lidové zábavy odsoudit. (07.06.2016)

Slusna talianska komedia, ktora sa da kedykolvek zas a znovu pozriet. Villaggio prerazil s tymto za premiera Aldo Mora /1974 - 1976/ a za prezidenta Dzovanniho Leone /1971 - 1978/. Trochu vseobecneho rozhladu, a nejde len o burlesknu komediu a o to, ze film nema dejovu liniu. Paolo Villaggio pracoval kade tade, s Fantozzim prerazil ako 42 rocny za talianskeho premiera Alda Moro /vo funkcii talianskeho premiera uradoval 1963 - 68 a 1974 - 76/. Prezidentom Talianska bol vtedy Giovanni Leone 1971 -78 v urade. Taliansku kinematografiu mam totiz dost rad .... 86 % (03.04.2013)

Nu, obecně, ... co se týká všech Fantozzi, myslím, že tak nízké hodnocení vychází z toho, že se mnoho hodnotících cítí být v jeho roli (jako by se to stalo jim) a nedokáží být "nad věcí". Ano, souhlasím, že Fantozzi je blb k pohledání a mohlo by nám ho být líto. Ale takový je přece život. Smějme se tedy ne Fantozzimu, ale tomu co dělá. Vždyť je to přece jenom komedie. Pokud se setkáme s takovým člověkem ve skutečném životě, asi se smát nebudeme. To dá rozum a cit. Ne? (08.08.2008)

Fantozzi je tu! Večný smoliar a otrok firmy. Účtovník, ktorý je až po uši zamilovaný do kolegyne Silványovej, a milovaný jedine svojou manželkou a dcérou. V prvých dvoch dieloch mu manželku Pinu hrá menej známa Liu Bosisio. Vynikajúci bol futbalový zápas ženatých proti slobodným v úvode. Inak dobré, ale "iba" 3 hviezdičky dávam kvôli slabej, miestami až trápnej druhej polovice filmu. (06.06.2007)