Maléry pana účetního

Italská Bláznivá střela ve slabší podobě. Hodně primitivní humor. Na to je třeba se připravit. Já to udělal, ale stejně to nestačilo. Opravdu dobrých scén je pomálu, ale je dobré si na ně počkat. Ocenil bych třeba 20min sestřih toho nejlepšího. To by bylo určitě na 4 hvězdy. Takhle to zbytek stopáže strhává ke dnu. Dávám přednost jinému druhu humoru. Stejně jako se spousta lidí nesměje u Ferreriho, já se moc nesměju u tohohle. Určitě jsou lepší italské komedie, ačkoli i tato má určité přednosti, kterými si vydobyla popularitu a celou řadu pokračování. 45% (14.10.2011)

Některé scénky jsou jak vystřižené z komedií pro teenagery, včetně prdění a ran do hlavy, některé jsou zase zkratkovitými verzemi nápadů Bennyho Hilla. Film je průhledně pitomý, ale najdou se momenty, které mě rozesmály (opička, cyklistický závod, plavba lodí). Fantozii v povedeném dabingu Stanislava Fišera (tak to má být, žádný Vinetou) bere svůj osud s nadhledem, ale, stejně, když se to vezme kolem a kolem, je to vlastně spíš smutný film. (16.05.2011)

Hugo Fantozzi (Paolo Villaggio) by mohl být obyčejný člověk, jako kdokoliv z vás. Nebýt jeho zaměstnání účetního ve velké firmě se svými specifickými pravidly. A nebýt vizuální atraktivity jeho ženy a jeho dcery. A nebýt toho, že Fantozzi je smolař na n-tou, kterému se pod rukama zhroutí vše na co sáhne.... Pamatuju se, že když jsem film viděl před dvaceti roky poprvé (na intru, v rámci "povinné kulturní seance") byl jsem - stejně jako ostatní diváci - stoprocentně nadšený. Dlouho do noci jsme si vyprávěli příběhy z Fantozziho obyčejného života, a spousta z nich se stala kultovními (např. celý cyklistický závod). Po letech už jsem na film téměř zapomněl, až se mi dostalo do ruky DVD s tímto filmem. A nevím jestli je to tím, že jsem starší (a určitě i rozumnější :) ), ale už mi to až tak vtipné nepřišlo. Jde vlastně o několik menších příběhů (zájezd, cyklisti, pekař, jachta), které jsou více či méně zábavnými scénkami propojeny do celku. Samozřejmě, smíchu se neubráníte (hlavně v oněch notoricky známých scénách), ale jinak mi třebas Nástrahy velkoměsta přišly zábavnější... (13.12.2011)

Tahle vykutálená série mi k srdci dvakrát nepřirostla. Mám pocit, že humor Paola Villagia staví na rovnici "čím absurdnější blbost, tím lepší". Vede to k takovým těm naprostým negacím okolí a výsměchu všeho, co Fantozzi dělá, i kdyby to mělo být třeba jen pokrčení rameny. Nehledě na to, že se některé scénky v jednotlivých dílech až nepřiměřeně opakují (viz. Fantozzi "hubne" prakticky identicky jako v prvním díle). Tyhle první části série ale mají nespochybnitelnou výhodu a to relativní nápaditost. Když došel hlavní arzenál, Villagio v pozdějších dílech převrátil původní myšlenku do přehnaných výšin. A proto je Fantozziho humor v posledních letech nesmyslně brutální a především nechutný... Ale nikomu neodpírám. (25.11.2005)

Villaggia a jeho komedie mám rád. Tohle je asi to nejlepší a je to prostě klasika. Tady se určitě zasmáli i ti, kteří tyto jednoduché a často odsuzované komedie v lásce nemají. Cesta vlakem a zažívací potíže zeměměřiče Carboniho. Odtučňovací kůra profesora Büchermayera. Cyklistický závod a další výborné scénky. (09.09.2010)