Nevinné lži

Pod povrchem by pravděpodobně nemělo příliš velký problém uspět i v kinosálu přesto, že se v něm všehovšudy mihne tucet herců. Pohlídaný scénář a režie jsou jednoduše vidět, Nellis se tak (nepřekvapivě) podařilo Nevinné lži správně nakopnout. S čímpak asi přijdou Prušinovský či debutant Kotek? (22.02.2013)

Po pěti dílech se nebojím dát plné hodnocení. Seriál si udržuje kvalitu a věřím, že tomu tak bude i v dalších dílech. Skvělé a kvalitní herecké obsazení, zajímavě zpracované životní příběhy, někdy i s nečekaným koncem. Hodně mě to baví a těším se na další díly. Ještě možná později dopíši další informace. Hodnocení si myslím, že už nezměním. Ale kdoví, co není může být. Zatím jsem mile překvapen, páč jsem příliš nečekal. 90% EDIT 18.11.2014: Takže po nějakých 13ti dílech musím opravdu uznat, že se konečně povedl další seriál, který vzniknul v ČR, což nebývá moc zvykem. Ale zjišťuju, že pokud se nejedná o seriály typu Ordinace, Ulice, VKVčka a podobné srágory, tak to většinou stojí za to. Tohle je ale v podstatě takový seriál neseriál. Ani se to nedá tak úplně nazývat seriálem. Jednak je každý díl na víc jak hodinu a jednak neexistuje žádná návaznost. Takže spíš takový cyklus různých filmů bych to nazval. No a ač nejsem nijak extra velký fanda fotbalu, tak díl Zrádce bych s chutí označil zatím jako za ten nejlepší ze všech. //spoiler// Ta chvíle, kdy si Kryštof Hádek mezi sešívanými papaláši na vip tribuně stoupne a vysleče se do sparťanských spoďárů, zaostří na něj kamera a vidí ho celý stadion, je nezapomenutelná. :D //konec spoileru// Těším se na odvysílání dalších dílů. Hodnocení tedy u mě zůstává na devadesáti procentech. (14.11.2014)

Moc nevím, jak hodnotit, vzhledem k tomu, že zde bohužel není seriál rozdělen na jednotlivý díly, aby uživatel mohl hodnotit zvlášť. Nechápu proč, když u hodně jinejch seriálů, kdy jsou díly v podstatě jednotlivý TV filmy, to jde. Ale OK. Dávám 4 hvězdy, a to proto, že jde přece jen o českou televizní tvorbu, která je z 80 % naprostá žumpa, proti níž i některý mexický telenovely působí jako oskarový snímky, a tak si nadprůměrný tuzemský televizní projekty jako Nevinný lži nebo Soukromý pasti přimhouření oka a podporu diváka zaslouží. Neviděla jsem všechny díly, ale mám to v plánu Takže zatím: Druhý dech: Tenhle díl se mi asi líbil skoro nejvíc z těch, co jsem viděla. Vlastně mě z toho až zamrazilo, člověk si uvědomí, jak se tohle může stát nám všem nebo komukoliv z rodiny. Během měsíce můžete bejt na dlažbě, ačkoliv ste předtim měli vilu s bazénem. Jediný, co mi přišlo až přehnaně sluníčkový, byl závěr. Ale koneckonců proč ne, tak nějak to vyvážilo tu depresi předtim a stejně si nejsem jistá, jakej jinej závěr by se dal vymyslet. Hvězdička: Haha. Nikdy by mě nenapadlo dát dohromady Brodskou a Suchánka, ale ono to fungovalo a vlastně to občas bylo i vtipný. Taková oddechovka. Klukovina: Imho téma spíš pro kluky. Jak se říká - mě to nenadchlo, ale ani neurazilo. Dokážu si představit, že by se to v reálu vážně mohlo stát. Děti dělaj blbosti a vymejšlej si neskutečný lži. Chromozom: Od tohodle dílu jsem čekala trochu víc, chvílema mě to ani nebavilo. Prvotní zápletka nudá nebyla, ale pak mi přišlo, že se ani divák už nemá na co těšit, snad jen na to, jestli si lesba nabrnkne chlapa. Vedlejší příznaky: Celkem reálnej příběh, kterej se může stát komukoliv z nás. Únavovej syndrom je v podstatě docela vážná nemoc, která se mnohdy zaměňuje jen za pouhou lenost, ale když se to spojí s vyhořenim nebo s úzkostí, tak to je asi docela v háji. A co potom, když vám na to cpou anitedepresiva. Byl lásky čas: Jako je Klukovina podle mě spíš pro diváky mužskýho pohlaví, tak bych si tipla, že Byl lásky čas ocení spíš ženy. Mně se tenhle díl líbil dost. Ačkoliv Janžurovou ani Havlovou nemám ráda jakožto osoby, tak je dost obdivuju jakožto herečky. A tady se mi jejich herecký výkony líbily a trochu mi to něčim připomnělo muj oblíbenej Kachyňův film Fany. Ani ten závěr, kterej se dá vykládat víc způsoby (resp. v diskuzi u online recenze od Spáčilky na iDnesu to čtenáři pochopili různorodě), mi nevadil. Moje pravda: Pro mě zatím nejslabší díl z těch, který jsem viděla. Dala bych mu tak 2 hvězdičky. Přišlo mi to spíš jako zfilmovaná povídka z časopisu Rytmus života. Scénář o ničem. (30.10.2014)

viděla jsem jen třetí díl - Druhý dech....nejdřív jsem dala čyři hvězdy,dokázalo to ve mně vyvolat hodně stísněné pocity,ale ten konec,ten konec....takže jen tři______________a viděla jsem i šestý díl - Chromozom....téma jako fík,ztvárnění spousty nevyslovených otázek a plno postřehů,i děti hrály super,vylepšuju hodnocení (12.03.2013)

Pod hladinou (1. díl): Alice Nellis opět na téma rodičovství - a tentokrát velmi zajímavě a zvládnutě. Výborně zahrané postavy, jejichž zkratkovité reakce a výbuchy "je radost" sledovat. Jistě že je to neutěšené a charaktery vyobrazených postav nelíbivé až nesympatické, ale i takový je život - zvlášť když máte problém a neřešíte ho... Daniela Kolářová byla vynikající, Tomáš Pavelka se svou kalendářovou úchylkou zbavující ho bezvýhradně politováníhodné role rovněž. No a sestry Geislerovy, ty to prostě tak nějak slušně "dávají". Na úvod možná nečekaně ponuré, ale rozhodně zajímavé dívání. Pevných 80% ----- Lež má rozbité auto (2. díl): Někdo řekne, že lehká letní veselá romance, někdo že laciná a předvídatelná vztahová srandička. Každopádně Vojtěch Kotek tohle cvičení rozhodně zvládl - a jak dokazují leckteré jiné současné komediální počiny, není to zase tak jednoduché jak si řada "lidí z branže" myslí. Body navíc tentokrát sklízí výborně vybraný dětský hrdina a na druhé straně výborný flower power (ovšem pozor, nezhulený) dědeček Boris Hybner. Matěj Rupert opět dokládá svůj střídmě využívaný komediální talent, a Jitka Čvančarová zase to, že by se za ní každý ohlédl, i kdyby byla takhle vycpaná trvale (a možná, že i v těch příšerných nesoudných módních kreacích) - a taky ten komediální talent;) Sice jsem Dykovi a Vilhelmové ani na vteřinu nevěřil, že by jim to mohlo vydržet (což si tak nějak myslím i o jejich reálném vztahu), ale fakt je, že chemie mezi nimi byla výborná - samozřejmě v mezích toho, že Táňa měla scénářem předepsaný skutečně dokonale nesnesitelný pesimismus a přístup nejenom k mužům. Takže asi tak - z první větou vymezených možností bych se spíš klonil k té druhé... jenže třeba taková scénka s Janů Babčákovou a následujícíma "klidnýma očima" byla zvládnutá tak výborně, že prostě nemůžu tenhle filmeček vyhodit z Červenohorského sedla. 70% ----- Druhý dech (3. díl): Petr Zahrádka rozehrává v třetím týdnu setkávání s nevinnými lháři podstatně vážnější a vlastně i intimnější notu. Protože co může být soukromnější než živobytí vlastní rodiny? Po pro malého českého lehce závistivého človíčka tak krásně hřejivé expozici od reality odtrženého - ovšem v kruzích žroutů many až příliš často dokonale reálného - hlavního "superhrdiny" nastoupí jeho kruté vystřízlivění (a divákovy vzpomínky na všechny ty, kterým radí, aby problémy řešili hned jakmile vzniknou...); a pak už jen naivně konstruovaný a rozhodně ne přírodně doslazovaný opětovný vzestup. Je to škoda, ale v daném časovém rámci to asi jinak udělat nešlo. Vynikající herci ve všech rolích zachraňují co jen mohou, ale i když tady zase "pro tým" černou práci odvádí borec jako Ondřej Malý, a i když je tu dokonalá do závěrečných titulků vložená analýza toho "proč" (taky jasně předvídatelná), schématická průhlednost a překotnost druhé poloviny filmu se odpustit nedá. 70% ----- (11.03.2013)