Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Léto 1936, víkend, rodina profesora Vsevoloda Konstantinoviče tráví prosluněné prázdniny na venkovské dače. Marusja kdysi milovala Dmitrije, ale to už je přes deset let. Teď je vdaná za Sergeje Petroviče Kotova, má s ním šestiletou Naďku a je prostě šťastná. Malá Naďa je krásná a bezprostřední po mamince a po otci chytrá. Kotov se v ní vidí. Otec rodiny Kotov – Stalinův spolubojovník, nyní velitel divize, požívá všeobecného respektu. Všichni spolu tráví jeden ze vzácných dnů odpočinku a vypadá to, že se jim nemůže nic stát. Téhož dne však přijíždí Dmitrij. Po deseti letech. Zdá se, že ho všichni vidí rádi, ale od chvíle, kdy vstoupí, jakoby vstoupilo s ním něco zneklidňujícího. A není to jen onen pomyslný milostný trojúhelník mezi bývalými milenci a současnými manželi. Do onoho domu s Dmitrijem vstoupila všechna hrůza a zlo Stalinovy pekelné samovlády... Přesto, že notoricky známé historické skutečnosti jsou tu sdělovány co nejúspornějšími prostředky, nabývají v kontrastu s vlídným světem Michalkovových postav otřesné intenzity. Diváka zastihují zcela bezbranného. Simulace skutečnosti je dokonalá. Michalkov natočil svůj vrcholný film, v němž zúročil všechno ze své předchozí tvorby a dovedl svůj um ještě dál – k osudové tragédii, která svou nevyhnutelností připomíná mechanický stroj. Podal zprávu o člověku v dějinách 20. století. Jednu z nejpravdivějších a nejotřesnějších zpráv, jaké byly na toto téma natočeny. O tom, že byl pochopen, svědčí řada domácích a světových ocenění, z nichž nejprestižnější je zcela jistě Oscar za nejlepší zahraniční film. (Česká televize)

(více)

Recenze (259)

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Poklid a idylka rodiny užívající léta na vsi. Koláče, stařičký gramofon, trochu bláznivé tetičky, chystaný svátek vzduchoplavby (to je tak absurdní nápad, že jsem ochotná se vsadit, že to opravdu byl státní svátek) by mohl být narušen příjezdem tanků do vsi. Ale ne, zasloužilý hrdina Kotov nasadí čepici, čímž se přiblíží své podobě na portrétech a tanky to otočí. Kotov je pro malou Naďu ještě větším hrdinou, i když už takhle je její tatínek středobodem jejího světa. Letní den vylepší příjezd strýčka Míti, rodinného přítele a výborného muzikanta. Každý by chtěl strýčka, který skvěle hraje na klavír, stepuje, vypráví pohádky a nechá člověka svézt v luxusním autě. Hodný strýček nemusí být vždy hodný strýček, pohádka nemusí být tak úplně pohádkou a jeden z krásných letních dní bude nevyhnutelně ten poslední. ()

Legas 

všechny recenze uživatele

Jestli ze sebe dostanu nějaké slovní hodnocení, pak to bude až po druhém shlédnutí. Filmový čas plynul takovým uvolněným způsobem, že jsem po hodině usnul. Zrovna to bylo ve chvíli, kdy jsem ještě netušil, o čem ten film vlastně je. Když jsem se druhý den dodíval, nevěnoval jsem pozornost na patřičných místech, tak jsem se potom divil, cože se to všechno mezitím stalo. Tímto NEkomentářem chci říct, že film se docela vleče, ale jakmile pochopíte, o čem ten film vypráví, získá i ta první polovina filmu na síle. Což u mě znamená, že si ho někdy musím dát ještě jednou. ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Režisér Nikita Michalkov měl šťastnou ruku, když roli hlavního geroje Kotova svěřil svému oblíbenému herci Nikitovi Michalkovovi. Usměvavý Kotov je největším kladem snímku, sympatický křivák Míťa za ním ovšem moc nezaostává a cvičení civilní obrany mi řádně roztáhlo koutky úst. Tím u mne ovšem klady končí. Děj neodvratně směřuje k očekávanému konci, svéráz figurek sovětského národa mne nechává poměrně chladným a pomalé tempo vyprávění naprosto nevyhovuje mému časovému zaneprázdnění. ()

meave 

všechny recenze uživatele

Len ruské srdce teplé a voňavé ako peceň čerstvého chleba môže urobiť z tragédie a omylov vlastného národa poému, ktorá pohne ľudskou podstatou. Skazka o dobrých a zlých, o láske, nenávisti, utrpení i šťastí v stalinskom CCCP. Nenašla som ešte slová, ktoré by obsiahli tento zážitok – treba to vidieť. ()

jonyyy 

všechny recenze uživatele

Film je situován do nádherného prostředí ruského venkova. Příroda, lesy návštěva pláže u řeky, nádherné, neustále slunné počasí (do teď jsem si ruskou představoval pouze jako studenou krajinu), nekonečné pole na konci filmu – to vše působí naprosto uklidňujícím a bezstarostným dojmem, stejně jako harmonické prostředí rodiny Plukovníka Kotova. Opravdu se krásně koukalo na společné večeře, hraní na klavír, výlety, vztahy v rodině, pravidelné hraní her a fotbalu i na úžasný dům, ve kterém rodina bydlela. Na pohled dokonalý rodinný život. I když takto si asi v Rusku v té době žil málokdo. Tak nějak jsem měl v hlavě, že v tomto období trpělo v Rusku více rodin hladomorem než takovýmto blahobytem. Vůbec nejdojemnější na celém filmu byl podle mě herecký výkon malé Nadi, její poznámky, chování, zpívání, družnost, úsměv a hlavně vztah se svým otcem, který byl nejlíp poznat na výletu na lodi. Celý film byl velké herecké vystoupení, ale malá Naďa a její otec – opravdu velmi charismatický a sympatický, kterého ztvárnil sám režisér Michalkov a ukázal, že je universální filmovou osobností, tomu všemu opravdu dominovali. Humorná vložka v podobě řidiče, hledajícího čtvrť, kterou nikdo nezná, se taky moc povedla a aspoň diváka spolu s výstupy malé Nadi (např. Byl jste někdy v zoo?) donutí, během celkem vážného filmu, se pořádně zasmát. Děj filmu má pomalé tempo a po většinu své stopáže udržuje dobrou náladu. Přituhovat začíná až na konci snímku. Ale myslím si, že film by obstál a byl uznávaný, i kdyby se závěrečná čtvrthodina odebrala naprosto jiným směrem a film zůstal pouhým nepolitickým rodinným dramatem. I přes hodně dlouhou stopáž, se člověk nestihne nudit. Mně se film nakonec líbil a několikrát jsem s odstupem času jeho hodnocení zvýšil a Oscar za cizojazyčný film byl asi zasloužený, ale pravděpodobně si toto dílo už v budoucnosti znova pouštět nebudu. U mě za 70%. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (8)

  • Letný dom, chata, kde sa natáčalo, patrila exprimátorovi Nižného Novgorodu, Dmitrijovi Bedňakovi. Dokonca mu patrilo aj zariadenie a osobné veci nachádzajúce sa v chate. (cica)
  • Reštaurácia Aragvi bola v Moskve otvorená v roku 1938 v budove bývalého hotela "Dresden". Sergej Kotov (Nikita Michalkov) teda nemohol pozývať agentov NKVD do Aragvi. (cica)
  • Populárne tango "Unavení slnkom" bolo napísané až v roku 1937, dej filmu sa odohráva v roku 1936. Text bol pre film zmenený. (cica)

Reklama

Reklama