Běž, chlapče, běž

Holocaust a útěk jednotlivce před jeho mašinérií jsou, při vší ústě k této tragédii, naprosto neoriginálními tématy. Pepe Danquartovi se přesto podařilo natočit velmi sympatický film. Přes tíživost obsahu velmi příjemně překvapuje jeho poetičnost. Je něžný, ale nevydírá citovkami a nemačká z diváků slzy za každou cenu. I tam, kde je smutku víc než dost, nikdy úplně nezhasne jiskřička naděje. (05.07.2014)

Být já osmiletý chlapec, co se má o sebe postarat uprostřed války, nebylo by krom pohřbu co točit. A přesto to byl příběh, který se skutečně stal a který velmi lehce pronikal do srdce. Nějaké ošklivé scény jsou zde vynechány, a tak můžeme sledovat jak osmiletý Srulik s velkou odvahou a vynalézavostí, čelí každodenním nástrahám války. (10.10.2014)

Běž, chlapče, běž je přesně tím filmem, který mě zasáhl: druhá světová válka na polském území nahlížená dětskýma očima malého Srulika. Samozřejmě, že nejsilnější jsou ty scény, kde malého chlapce pronásledují Němci nebo ho zrazují jeho vlastní Poláci. Co tedy tenhle film nabízí navíc? Touhu po svobodě, která je pro malého chlapce naprosto zásadní. A pak je silný tenhle film v závěrečných scénách z Polska. (23.05.2015)

V poslední době ze všech stran, zejména v mediích slýchávám neustálé fňukání, jak se máme blbě a jak jsou těžký časy. Přál bych všem, co si furt jen stěžujou a fňukaj, aby viděli co si prožíval za druhý světový války Srulík, protože ten co si vyžral, to by blilo i prase. Ale neviděl jsem jedinou sekundu, že by se litoval, vždycky se osudu postavil a bojoval a právě v tom je neskutečná sílá, když vidítě malýho kluka, jak ho osud furt sráží a on to nezabalí a rve se jak může, derou se na povrch slzy a emoce ať chcete nebo ne. Protože někdy je toho na něj už fakt moc.Vždycky když už se zdá, že je trošku líp, přijde další rána. Líbilo se mě vyobrazení polské společnosti, část z nich skvělá, část z nich zmrdi největší, protože tak to v životě je, někdy člověk potká frajery a jindy zase nebetyčný sráče. Pokud se vcítite do toho malýho kluka, tak vás ten příběh prostě sejme. Vyprávěn je v podobě míchaní různých časových období což nepovažuju za úplně šťastné i když s ohledem na závěr asi důležité. Kamera snímá nádherné přírodní kompozice a dává je do kontrastu z hodně syrovou realitou okupovaného Polska. Herecký výkon hlavního představitele Kamila Tikacze je neskutečnej a diváka umí dokonale vtáhnout do svý situace a pak už nezbejvá nic jinýho než držet Srulíkovi pěsti a doufat, že i peklo má východ. (23.06.2014)

silný príbeh chlapca, ktorý "na slovo" počúvol a poslúchol poslede príkazy svojho otca a viac ako dva roky sa túlal Poľskom skrýval a utekal pred svojimi prensledovateľmi Mnohé udalosti boi až neuveriteľne , čo malý chlapec zvládol (nezamrznúť v noci v lese pri snehovej fujavici chránený len závetrím z riedkych halúz, či prebrodiť sa ľadovou vodu alebo bažinami a vzápäti si v lesíku posedieť pri ohníku (suché zápalky mu požičal asi sám režisér), ale je to aj fil o ľudskej zrade a nenávisti k židovskej rase a na druhej strane o pomoci a statočnosti ľudí, (pán režisér tá poľská farmárka - partizánka, sa vám naozaj vydarila ... hihi). (07.03.2015)