Sex a Lucía

Sex a Lucía aneb zvrhlost uměním. Julio Medem nám s přehledem ukazuje sexuálně zvrhlé lidi, které místo rajcování člověku zvedají tlak nad hodnotu pokojového optima. A tihle lidi jsou ještě schopní citu - tohle už moc dobře nechápu, ale možná celá dnešní doba bagatelizuje cit na sex. Druhá proplétající se polovina, dramatický příběh kolem malé dcery a pocitu viny je výborná, ale to se dostávám stejně jako ve filmu doprostřed - hrají ji lidi, kteří si u mě nevydobyli ani kousíček z toho volného srdečního kousíčku věnovaného tomuto filmu. A má oblíbená Elena Anaya dopadla nejhůř ze všech...tohle jsem asi nikdy neměl vidět..... (28.01.2010)

Přišlo mi, že je tu až zbytečně moc sexu a to na úkor všeho ostatního děje. Bylo ho tak moc, až mi to vadilo a tím pádem mi nedokázaly být mužské postavy až tak sympatické, jak by byly, pokud by nebyly založeny čistě na tom sexu. Ale jinak to byl hezký film s moc pěknými snovými sekvencemi a když už tam byl taky nějaký cit, tak byl taky hezky vykreslený. Tohle zase Medem umí. (29.05.2008)

Nenapada me jine slovo, nez ktere pouzil golfista, ale tohle bylo opravdu uchvatne, ale presto bych to na 5* nevidel. Precejen to na me bylo trochu moc dlouhe a misty docela roztahane, ale na druhou stranu, vubec jsem se nenudil. Hodne me zaujala kamera, protoze ta byla fakt uzasna. Herci hrajou taky uzasne a navic se Paz Vega rada svlika coz je fajn a aspon je na co se koukat. A hlavne to nepusobi, ze by to bylo navic, ale proste to do filmu patri. Trochu mi misty vadila takova ta zasnenost snimku, protoze jsem se chvilkama nemoh zorientovat a nevedel jsem co je skutecnost a co si predstavujou. Sice uz jsem videl lepsi dramata, ale tohle je hodne nadprumerne. (02.08.2005)

Po poměrně plytkých a manýristických Milencích z polárního kruhu se Medem docela vytáhl - vrátil se k silně fyzickému filmovému stylu tak úžasnému v jeho Zemi, udržel se nohama na zemi jak ve vkládání iracionálních momentů, tak v poetickém vidění světa, dokázal probudit emoce. Sex a Lucía tak není jen další narativní hříčkou, ale příběhem, dotýkajícím se zajímavých témat a rozvíjeným neotřelými postavami. Erotika zde není samoúčelným doplňkem, ale hlubším prožitkem dotýkajícím se podvědomí a základu protagonistů. Sice někdy Medem působí trochu povrchně - třeba ve spojení Lucíe se sluncem - a výrazně osudový příběh nemá tak úplně uspokojivé ukončení (vzhledem k postavě Eleny), ale díky pozoruhodným hercům, působivému vizuálnímu ztvárnění a nečekaně silné intimitě nad tím můžu s klidem přivřít oči. Medem natočil divácky nejvděčnější film, aniž by zradil svá nejosobitější východiska. (26.01.2013)

V kontextu dnešní filmové tvorby, v kontextu tvorby Medemovy - tři. Mám dojem, že ve své hračičkovosti zde Medem chvílemi ztrácí otěže divoce rozvrstveného scénáře a ve svém experimentu jde přes hranici srozumitelnosti a organičnosti. Přesto - jaké ostatně téměř pokaždé - zachránil můj dojem z filmu samotnou koncovkou. Opět je to ve své podstatě doják, ovšem přerůstající všechny ostatní dojáky světa nejméně o tři hlavy. Plus výtečná kamera a střih, pluskrásné středozemní scenérie. No nekup to. (31.01.2009)