Režie:
Mamoru OšiiScénář:
Kazunori ItóKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Kendži KawaiHrají:
Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Iemasa Kajumi, Kóiči Jamadera, Tamio Óki, Šigeru Čiba, Teššó Genda, Júdži Ueda, Maaja Sakamoto, Hiroši Janaka, Ginzó Macuo (více)VOD (1)
Obsahy(2)
„V blízké budoucnosti se korporátní sítě dostávají až ke hvězdám, elektrony a světlo proudí vesmírem. Pokrok v komputerizaci však ještě nevyhubil národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyborgicky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a soustrojí… Mimo Akiry (1988) je Ghost in the Shell bezesporu nejslavnější filmová adaptace na základě komiksové předlohy vůbec. Dle anime z konce 80. let autora a ilustrátora Masamune Širóa ji natočil režisér Mamoru Ošii, který se rovněž postaral o povedené pokračování snímku, zvané Ghost in the Shell 2.0 (2008). Původní dílo z roku 1995 na jednu stranu vydatně čerpalo z tzv. kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou ale Ghost in the Shell zásadním způsobem ovlivnilo další, podobně laděná díla, jako Matrix, A.I. Umělá inteligence, Dredd, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunori Itóem s detailní bravurou vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea. Na svébytném výrazu existenciálního filmu se zásadním způsobem podepsal rovněž hudební skladatel Kendži Kawai, jehož skladby, v čele s "Making of a Cyborg", jsou neopakovatelnou ukázkou směšování tradice a moderny. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (426)
„The net is vast and infinite.” Jaké to je, když nevíte kým doopravdy jste? Když pochybujete o své lidskosti každou sekundu svého života? A existuje vůbec ještě hranice mezi člověkem a strojem? Tolik otázek a tak málo odpovědí. Ghost in the Shell, audiovizuální nářez s geniálním příběhem, je naprosto jiný, jak většina kinematografické tvorby 20. století. A je to právě ta odlišnost, ať už se jedná o úchvatný scénář, nářezovou hudbu či dech beroucí animaci, která z něj dělá nadčasové dílo a nejlepší cyberpunkové anime historie. ()
Film, který mate, navádí do slepých uliček a najednou v onom okamžiku pochopení divákovi nezbyde než překvapeně zírat a krotit nadšení. V důsledku je tak z Ghost in the Shell neuchopitelné, ale zároveň neskutečně poutavé anime, které by s trochu lepší prací s postavami mohlo ztratit dojem chladnější podívané a díky tomu jít klidně nejvýš. ()
Recept anime+scifi+filosofie by snad nikdy nemohl dopadnout špatně. Špičková vuzuální stránka podkreslená velmi podmanivou hudbou na pozadí hlubokomyslné cesty za svou vlastní podstatou. Přihoďme k tomu pár mnohoznačných scén a dialogů, vyrojme symboly za každým rohem a hned se vám vyrýsuje kult, po kterém bude několik "pseudoznalců scifi" vykládat Matrix jako nestoudnou vykrádačku. Ale pravda je jinde. Ghost in the Shell je kompaktním uzavřeným dílem, které je na povrch nesmírně komplikované (jak by ne, když se řeší otázky o smyslu lidské existence), ale onu komplikovanost nám víceméně utváří skrz pár prohozených dialogů, které divákovi nabízejí množství nejednoznačných otázek a odpovědí, díky nimž vám stoprocentně nahodí brouky do hlavy. Určitě se tu vyskytuje řada geniálních scén a atmosféra je více než libová, ale když se snažím, jak chci, jako výsledek dostávám japonského Blade Runnera 2.0, se vším všudy. S podobnou myšlenkou a s totožným audiovizuálním stylem. Je to perfektní film, ale uznávám, že nemusí každému na první pohled sednout... ()
Na to, jak je krátký a jak relativně málo se v něm mluví, toho Ghost in the Shell řekne překvapivě dost. Dobrá myšlenka v dobrém podání zkrátka nevyčichne a film patří k těm vyvoleným sci-fi, kterým se nějakou záhadou podařilo nezestárnout (třeba jako Blade Runner, Vetřelec, Akira, Matrix, Návrat do budoucnosti II...), ačkoliv je co do letopočtu realita už předhonila nebo téměř dohnala. Pokud bych měl něco vyzdvihnout, byla by to zcela úžasná asi pětiminutová scéna někdy v polovině filmu, v níž se vůbec nic podstatného neděje, "jen" zní podmanivá atmosférická hudba a střídají se záběry neonového futuristického města. Dokonale vás to vtáhne. ()
GitS není přímo nestravitelný, jako spíš obtížně pochopitelný, svůj kybernetický svět nikterak nepředstavuje ani nevysvětluje, nýbrž do něj diváka od první minuty nemilosrdně vhodí a poper se s tím jak chceš. Je to však nedílná součást kouzla a atmosféry GitS - nechat chvíli diváka cítit se zmateně, nechat ho jen fascinovaně pozorovat okolí a možná ho i trochu opít rohlíkem. Ne, nechci popírat jistý filozofický podtext, který film nepochybně obsahuje, ale nevím, zda by dokázal všechno tak komplexně vysvětlit jako Matrix. Každopádně mě to zanechalo chladným, upřímně, ani bych nestál o dodatečné vysvětlování, emoce byly na nule a mimochodem animovaná akce nikdy nebude tak efektivní jako akce opravdová (to jen abych si rýpnul). 6/10 ()
Galerie (79)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (11)
- Kód běžící na začátku filmu na pozadí reprezentuje zakódovaná jména filmového štábu. (gauron666)
- Pro zvýšení realističnosti odjel štáb mimo Japonsko, aby mohl testovat různé zbraně a způsob, jakým ničí různé předměty. Vidět je to obzvláště v závěrečném souboji, kdy střelba do kamene nevydává žádné jiskry, které jsou do mnohých jiných filmů dodávány pro dramatický efekt. (Harroc)
- Dlouho dobu se spekulovalo, v jakém městě se příběh odehrává, protože ve filmu se o tom nemluví. Spekulovalo se, že jde o Tokio, ale režisér řekl, že město je vytvořené podle Hong Kongu. Navíc pivo San Miguel, které pijí některé postavy, je velmi oblíbené právě v Hong Kongu. (Harroc)
Reklama