Méďa 2

Hromský kámoši se vracejí a s nimi další nekompromisní nálož nekorektní zábavy. Hned v úvodu musím podotknout, že jsem chtěl původně vyrazit na titulkovou verzi, ale Wacoslav1 míní a hospoda před kinem mění. Takže jsem to trochu časově nevychytal a nezbylo mi nic jinýho než vyrazit na dabing, ale ten je naštěstí ok. Dělali to stejný lidi jako jedničku, dokonce bych řekl, že ještě trochu přitvrdili, takže se to hemží samými čuráky, zmrdy, mrdkami a černými péry. Hlášky taky povedený, takže dabing je cajk. Co se samotnýho filmu týče, tak mě na něm fascinuje, že Mac Farlane v podstatě natočil úplně to samý jako v prvním díle, takže ptáte se může do detailu obšlehnutej koncept fungovat i napodruhý? Odpověď zní ano může a funguje, takže abych to zkrátil tak ten komu vyhovovala jednička bude spokojenej i z dvojkou i když pravda podobně jako u prvního dílu tomu přeci jenom ke konci trošku dochází dech a zkrácení tak o 20 minut by neškodilo. Nicméně tentokrát tu pátou hvězdu dám, protože i když tu pár hluchých míst je, tak ultimátnost některých fórů první díl kterej přeci jenom nejel ještě úplně na plnej plyn překonává. Takže nakonec neuvěřitelně svižný a prosmátý 2 hodiny. Co víc si přát.95% (07.07.2015)

Napodruhý o poznání lepší. MacFarlane pořád neumí dělat konzistentní komedii, pořád se nenaučil potlačovat svý sklony k exhibicionismu a k dobru mu nejde přičíst ani to, že jeden jeho gag citelně vylepšily český titulky (prezident Jižní Korey / Zimbabwe), ale jinak to už aspoň mělo solidní a nesmírně aktuální přesah, sem tam Ted 2 dokonce regulérně pohladil po duši a vrchem mi přišlo, že teprve teďka MacFarlane ve svym filmu dokázal adekvátně prodat svou muzikálnost (i kdyby ne nutně skrz svou práci - což je vlastně při takovym egomaniakovi jedině osvěžující). A závěrem... destrukce stand-upu a Jurassic Park FTW!! (09.07.2015)

S příchodem druhého dílu se zcela rozpadá nejen pomyslné vyjadřovací embargo a sprostý humor plný buranských sexuálních narážek už pozbyl jakékoli potřebné sebekontroly, ale také chvílemi přestává fungovat samotný příběh, který sice především v první polovině nápaditě a vtipně postihuje množství politických i morálních trendů dneška, ale v závěru mu evidentně dochází baterky a McFarlane se jako tradičně začíná spoléhat pouze na kupu odkazů směrem k populárním a v rámci zaoceánské kultury důležitým filmům, z nichž některé jsou pravda geniální (Jurský park), ale jen na nich se plnohodnotný filmový příběh vystavět nedá. Přesto jsem se ale náramně pobavil, ostřejší dialogy a situace za hranou únosnosti mi většinou nevadily a trojice hlavních hrdinů mi opět na dvě hodiny přirostla pevně k srdci, protože, co si budeme nalhávat, vynechat hulení a drogy, rozuměl bych si s takovým plyšákem úplně stejně jako velký Marky Mark - a fakt se za to nestydím... 80% (14.07.2015)

Zhlédnuto na Filmovém víkendu ČSFD 2015 v Turnově. Na tento film jsem se nejvíc netěšila, ale stejně jako loni překvapila úplně stejným způsobem komedie 22 Jump street, tak letos mě totálně odrovnal Méďa 2. Ještě teď mě bolí břicho. Musím ovšem vidět ještě jednou. A nejen tento film, ale i zbylých pět. Šest filmů za dva dny je moc na to, aby si člověk urovnal myšlenky do komentáře. (09.08.2015)

Opravdu nesnáším slovní spojení „nekorektní humor“! Jde o lingvistický paskvil, sloužící výhradně upjatým, přechytřelým teploušům k rádoby yntelechtuálnímu vyjádření pocitu, že je něco dře v jejich dokonale vyběleném rektu podobně jako „drátěná šprcka“, „vegetariánský salám“ nebo „ostnatá okurka“. Objektivně může být humor třeba drsný, fekální nebo dementní, avšak nikdy ne nekorektní, neboť to zavání pouze povýšeneckým pohrdáním nemalými skupinami všech těch usměvavých pojídačů žiletek, koprofilů či mentálních zabržděnců. Tumor pana Mkfr-lejna je určitě maligní, mnohdy metastázuje až do bránice, avšak jeho pičující plyšák dost nevyzpytatelně žongluje se všemi výše uvedenými ingrediencemi a po čtyřech až pěti frcích hraničících s naprostou genitalitou vám je Set vzápětí schopen s downovským chichotáním rozmazat po xichtě hovno či čerstvý ejakulát, nebo po vás hodit smradlavou, lepkavou kouli holyvůdského patosu. Škoda. Ale i tak od jedničky velký pokrok a daleko vyváženější mix, v němž konečně začíná vítězit temná strana, která jej všemi cestami přibližuje k hrobu. A hnusné Amandě se musím omluvit, neboť jsem jí evidentně křivdil, když jsem se domníval, že je tak vytlemená, protože ji vždycky před klapkou někdo v přívěsu foukne do prdele obří kládu. (23.07.2015)