Méďa 2

Nářez jak svině. Co se týká humoru je sequel velmi podobný dílu prvnímu, kdo tedy nepřistoupil na hru v díle prvním může jít sledovat intelektuální dramata, ostatní sorta, která se umí bavit a umí si užít život bude žasnout, šílet, brečet a řvát. Příjde mi, že druhý díl má i zajímavější příběh, především jako velké plus považuji Tedův soudní proces, který trvá asi 20 minut, ale je nejen vtipný, ale také velmi inteligentně a suverénně podaný, že se i na kvalitní soudní thrillery kouká z vysoka. Jinak klasika, spousta nadávek, trávy, narážek na filmy, na herce, celkově na všechny celebrity, pro náš národ kolikrát i neznámé ( Kdo u nás kouká na Super Bowl viď ?). Plusem je i super tempo a svěží zábava po celý film. Z kina odejdete s úsměvem na tváři. 85% (02.07.2015)

[- Filmový víkend čsfd 2015 -] Ještě o řád slabší, než první díl, snad jediný povedený vtip byl s Glumem, humor postavený jen a pouze na tom, že dané věci pronáší sprostý plyšový medvídek je spíš trapný, padouch a celá zápletka s výrobcem hraček je zcela odporně nudný product placement a stejně jako v prvním filmu, nejhorší jsou scény, kdy se tvůrci snaží hrát na vážnou notu, ty jsou tak špatně a tendenčně natočené, že jsem měl nutkání vyjít do promítací místnosti a rozkousat harddisk, na kterym byl méďa nahranej. Co je bohužel nejhorší, je hlavní námět filmu, ten v prvním případě alespoň trochu dával naději, jenže tady... Ne, nevtipné tak, že jsem se takticky takticky rozhodl vkládat několikaminutové spánky, abych to přežil (10.08.2015)

Jo, na jedničku to nemá. Ted a Mark jsou sice stále cool a některé hlášky a scény se pořád pohybují na hranici geniality, jako celek je to ovšem až příliš roztahané a roztříštěné. Je tu totiž řada naprosto zbytečný scének, jež příliš nefungují a pohybují se téměř i na hranici trapnosti. Taková zápletka okolo zbytečného Ribisiho tu byla vyloženě navíc. MacFarlane by i přes svoje nesporné nápady a výtečný komediální timing zkrátka potřeboval za svými zády člověka, který by ho držel na uzdě a podržel by stopáž i příběh v malinko přijatelnějších mezích. V letošní komediální bídě jde ale pořád o nadprůměr. Jen už to prostě nešlape, jako před lety. (31.08.2015)

Seth MacFarlane má hlavu plnou nápadů, ale filmy prostě neumí. Smysl pro humor samozřejmě má, ale jednoduše ho nedokáže prodat. Tak to prostě vnímám já. Celou stopáž sleduju spoustu politicky nekorektního humoru, který je tak nějak vtipný nebo se tomu alespoň blíží, ale nějak mi nejde hnout koutky. Ujíždí na bizarních dialozích, hodně krutých gazích, strefuje se do kdekoho. Zápletka pokulhávala už minule (tentokrát náš držkatý plyšák přijde o status „lidská bytost“, nemůže adoptovat dítě – ano, nemá péro, i když tuším, že v jedničce skóroval – navrch mu anulovali manželství a vyrazili z práce), na vážnou notu, ač je míněná jakkoliv, by MacFarlane hrát neměl vůbec. Může být tak akorát rád, že do všech svých filmů angažoval výborného Giovanni Ribisiho. A že vymyslel návštěvu improvizačního večera nebo komiksového festivalu. (16.08.2015)

V životě by mě nenapadlo, že uslyším něco sprostšího než naši hokejovou kabinu v juniorech. Naše věty se tehdy skládaly v průměru z pěti pohlavních orgánů, čtyř souloží, tří zástupců skotu a dvou duševně zaostalých lidí, přesto by nás Méďa vycvičil víc než Chomutov v baráži o první ligu. Utěšovat mě může jedině to, že na rozdíl od té zhulené koule chlupů jsme všichni mezi nohama měli něco lepšího než šev. Nevím, jak kluci, já to tam mám dodnes. (10.08.2015)