Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Osmanská říše roku 1915: ve městě Mardin jsou jedné noci shromážděni tureckými žandarmisty všichni arménští muži včetně Nazareta. Stejně jako mnoho dalších je i on odvlečen od své rodiny do pouště na nucené práce. Když jsou odvedení muži a Nazaretovi spoluvězni popravováni, podaří se mu jako zázrakem přežít a uprchnout. Dozvídá se, že jeho dvojčata přežila genocidu na Arménech a vydává se je hledat – a jeho nesnadná odysea ho přivádí ze syrské pouště přes Kubu až do Spojených států amerických. (Das Filmfest)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (14)

verbal 

všechny recenze uživatele

Vidět na festiválku polských, českých a maďarských filmů německo francouzský flák natočený Turkem bylo původně přinejmenším stejně překvapivé a logické, jako by se jeden narazil na přehlídce dětských animovaných filmů na něco s názvem Krtek a Čičolína nebo Lidskou stonožku. Opodstatnění to však mělo, protože výpravu tomu uplácal slynny pšonkowski Pištěk Alan Starski. Naštěstí! Těšil jsem se, že skončí kňučivý píár monopol na vyhlazování pro židy a holou kostí konečně zamávají i Arméni, kteří si to mnohdy užili i mnohem intenzivněji, avšak očekávat od Turka realistický Chačaturjanův seznam by patrně bylo stejně naivní jako vyhlížet německou komedii z Osvětimi. Údajně to načančané „vypořádáváni se s minulostí“ i v Osmanské říši hustě polajkovali. A tak film začíná jako zubokazná reklama na Marlenku a končí tak, že otylé přecitlivělé hospodyňky nebudou potřebovat napařování u žehliček. Výplň mezi tím tvoří chvilka velmi povrchního a umírněného příkoří na zhruba deseti Porážkosjanech a zbytek Tour de glóbus sympatického Přežívsjana, hledajícího svou poturkovanou rodinu, avšak natahovaný tak, že vaše prdel pozná středověk a na každé další zastávce si budete usilovně přát, ať už ty svoje cigošky, kurva, konečně najde. Na druhou stranu je to ale vskutku popičovsky výpravné (Starski Na Granicu dojel i oprávněně zafrajeřit), krásně natočené, skvěle zahrané a až na tu hemoroidocidní stopáž ta limonádička i docela odsejpá. ()

kolemjdouc 

všechny recenze uživatele

vytáhnout tenhle film v téhle době byla docela odvaha!Turek zůstane Turkem..A Arméni ani za Velkou louží moc šancí na lepší život nedostali.Leda tak inženýři a jiní studovanci.to jo.Silně mi vadilo,že otec sedmnáctiletých dvojčat vypadal jako jejich mladší bratr.Bylo tam i pár scén přitažených za vlasy.Ale na druhou stranu na to, co chtěl scénář sdělit měli tvůrci málo prostoru.A neustále se mi vkrádala myšlenka -- proč se ,sakra,válčí v pustých písečných oblastech ,kde už tamní kmeny mají už tak těžký život.A v současné době,po tom po sta letech, co tam aspoň nějak vznikl jakž takž slušný život(např Aleppo) ,to tam zase Turci srovnávají se zemí.Fakt kurv.y všechny války!!!!!! ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Tak trochu jsem doufal, že půjde alespoň o částečnou tureckou sebereflexi ohledně arménské genocidy, ale to jsem se spletl. Sice tu bylo jakési rozpačité přiznání k tomu, že Turci něco provedli, ale vlastně ten nejeemotivnější moment přišel až s odsunem Turků po britském vítězství. A tím pro mě skončila ta nejzáživnější část. Pak už to bylo o cestě hlavního hrdiny napříč světem, aby našel své přeživší dcery. Což o to, muzika do toho hrála pěkná a výprava taky za něco stála, ale nemůžu si pomoct, já se u toho strašně nudil. Ještě mi k tomu všemu lezla na nervy jazyková stránka věci a hlavní hrdina ve mě také nebudil zrovna důvěru. Závěr, který měl být vrcholem a nejspíš bylo jeho záměrem vyvolat i nějakou tu slzu, pak na mě vůbec nefungoval. 35% ()

Ephemeris 

všechny recenze uživatele

Moju najväčšiu zvedavosť vzbudila otázka, ako si turecký režisér poradí s témou arménskej genocídy. Lebo keď svoj filmový hold tejto udalosti skladal prominentný arménsky režisér, dopadlo to dosť rozpačito (Atom Egoyan - Ararat). Tu sa ide ale pekne od podlahy a explicitne, žiadne Egoyanove symboly, obrazy a nostalgia. Konečne sa aj táto téma dočkala dôstojného áčkového spracovania a hoci stopáž je vražedná a nie všetko bolo na 100%, s hodnotením idem do plna a na duši mám šrám. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Tento film mě kápl zase jednou po čase do noty. Perzekuce Arménů vrcholící jejich genocidou Turky v roce 1915 je jednom z mnoha velkých tragédií 20. století a její námět si nevzali filmaři do práce poprvé, vzpomeňme na film Ararat. Dávám plných pět hvězdiček, protože drama má spád, je plný zápletek, přitom je srozumitelný a přes zobrazení krutostí (poprava arménských mužů, tábor arménských žen) je ryze evropský. Mohl bych mu snad vytknout, že někdy je divákovi záhadou, jak němý Armén překonával vzdálenosti jak v syrské oblasti, když hledal sirotčince, tak pak ve Spojených státech. (Vůbec jsem nepostřehl, že by arménští herci mluvili anglicky, domníval jsem se, že to byla arménština) ()

Galerie (37)

Související novinky

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

19.10.2015

Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně… (více)

Reklama

Reklama