Šrám

Moju najväčšiu zvedavosť vzbudila otázka, ako si turecký režisér poradí s témou arménskej genocídy. Lebo keď svoj filmový hold tejto udalosti skladal prominentný arménsky režisér, dopadlo to dosť rozpačito (Atom Egoyan - Ararat). Tu sa ide ale pekne od podlahy a explicitne, žiadne Egoyanove symboly, obrazy a nostalgia. Konečne sa aj táto téma dočkala dôstojného áčkového spracovania a hoci stopáž je vražedná a nie všetko bolo na 100%, s hodnotením idem do plna a na duši mám šrám. (17.01.2022)

Tak trochu jsem doufal, že půjde alespoň o částečnou tureckou sebereflexi ohledně arménské genocidy, ale to jsem se spletl. Sice tu bylo jakési rozpačité přiznání k tomu, že Turci něco provedli, ale vlastně ten nejeemotivnější moment přišel až s odsunem Turků po britském vítězství. A tím pro mě skončila ta nejzáživnější část. Pak už to bylo o cestě hlavního hrdiny napříč světem, aby našel své přeživší dcery. Což o to, muzika do toho hrála pěkná a výprava taky za něco stála, ale nemůžu si pomoct, já se u toho strašně nudil. Ještě mi k tomu všemu lezla na nervy jazyková stránka věci a hlavní hrdina ve mě také nebudil zrovna důvěru. Závěr, který měl být vrcholem a nejspíš bylo jeho záměrem vyvolat i nějakou tu slzu, pak na mě vůbec nefungoval. 35% (12.11.2016)

Z nepříliš působivého pokusu vylíčit arménskou genocidu se film postupně transformuje do jakési road movie, která je divácky atraktivnější. Ve skutečnosti ale film není ani ryba ani rak a na celkovém vlažném dojmu se tato žánrová rozkolísanost projevila. 1) Vysoce zajímavému tématu neodpovídá rozvláčně pomalé zpracování._____ 2) Autorem filmu je 41letý Němec s tureckými rodiči Fatih Akin (režie, scénář, podíl na produkci). Pomáhal mu spoluscenárista, Američan s arménskými rodiči, 80letý (!) Mardik Martin._____ 3) 33letý Francouz s alžírskými rodiči Tahar Rahim (hlavní hrdina Nazaret) odvádí parádní herecký výkon._____ 4) Za zvláštní pozornost stojí výborná hudba 51letého Němce Alexandera Hackeho, který má pestrou hudební minulost (mj. Einstürzende Neubauten)._____ 5) Film natáčeli v Jordánsku, na Maltě, v Maroku, v Německu (Hamburk), na Kubě a v Kanadě._____ 6) Snímek jsem sledoval v českém dabingu, což mě sice ochudilo o potěšení ze zkoumání rozdílů mezi arabštinou, turečtinou a kurdštinou, ale na druhé straně jsem nebyl vystaven jazykovým dojmům, které popisuje Radek99****. (23.02.2021)

Pro tvorbu Fatiha Akina poměrně netypický snímek, snad jediná styčná plocha s jeho předchozími filmy je zaostření rastru na kritiku své staré vlasti, která je pro Akinovu režijní tvorbu tak charakteristická, tentokráte si vzal na paškál hned tu nejtemnější událost v moderních tureckých dějinách - genocidu Arménů. Vznikl tak dost zajímavý (ovšem zprvu poněkud akademický) snímek, tak příznačná velká evropská koprodukce, která na jedné straně zaslouží obdiv za odvahu zpracovat tak politicky třaskavé téma, vždyť Turecko dodnes odmítá tuto genocidu oficiálně uznat, na straně druhé ale trpí typickými nešvary podobných koprodukčních projektů. Naštěstí se ale Fatih Akin zhruba v polovině vyprávění odkloní od popisování hrůz genocidy a zaměří se na pouť hlavního hrdiny a hledání jeho dcer - díky tomu film nabývá na intenzitě a příběh dostane nový impulz a nakonec i rozměr. Cestopisně vizuální stránka pak téměř přehluší obludnost arménské genocidy - což je na jednu stranu zajímavé, na druhou stranu trochu škoda. Na svůj ,,Schindlerův seznam" ovšem turecká genocida Arménů teprve čeká... Co mi ovšem osobně vadilo ohromně, byla jazyková stránka díla - ač turecké postavy mluvily turecky, arabské arabsky, španělské španělsky a italské italsky, filmoví Arméni z nějakého záhadného důvodu mluvili anglicky, absurdnost čehož dosáhla maxima v momentě, kdy hlavní hrdina dorazil do Spojených států, kde anglicky mluvící postavy mluvily samozřejmě anglicky a ,,anglicky" mluvící Armén jim jakoby nerozuměl :-) (20.09.2016)

Tento film mě kápl zase jednou po čase do noty. Perzekuce Arménů vrcholící jejich genocidou Turky v roce 1915 je jednom z mnoha velkých tragédií 20. století a její námět si nevzali filmaři do práce poprvé, vzpomeňme na film Ararat. Dávám plných pět hvězdiček, protože drama má spád, je plný zápletek, přitom je srozumitelný a přes zobrazení krutostí (poprava arménských mužů, tábor arménských žen) je ryze evropský. Mohl bych mu snad vytknout, že někdy je divákovi záhadou, jak němý Armén překonával vzdálenosti jak v syrské oblasti, když hledal sirotčince, tak pak ve Spojených státech. (Vůbec jsem nepostřehl, že by arménští herci mluvili anglicky, domníval jsem se, že to byla arménština) (09.03.2020)