Život je úžasný

Silý emotívny príbeh...raz, cestou autobusom z blízkeho okresného mesta v ktorom pracujem sa rodina so svojim už dospelým postihnutým dieťaťom vybrala na cestu autobusom. Tiky hendikepovaného, už dospelého dieťaťa neušli pozornosti dvojici malých aromáčok, ktoré svojej mamke ukázovali že tete šibe. A vtedy som si uvedomil že postihnuté nebolo v autobuse dospelé dieťa, ale dve miniatúrna aromáčky a ich alfamatka... (23.12.2021)

Podle uchopení tématu bych zde čekal jako původce filmu spíše Hollywood a proto jsem byl hodně zvědavý, jak si s tím poradili Poláci. Nutno říct, že jsem byl a vlastně i pořád jsem strašlivě zklamaný, jelikož co se týče režie, zbytečné délky scén, jejich stavby, naprosto chybějícího rytmu a s tím související otravnou malátností, měl jsem zhruba první 3/4 stopáže pocit, že se dívám na novodobý český film (s lepšími herci - Ogrodnik herectví, Zawadska půvab, Jakubik sympatie). Nápad s "ozuovským" snímáním (tedy ne tak docela, zde nikoli z pozice sedícího, ale ležícího člověka) je sice hezký, ale stejně jako statičnost kamery mi nepřipadal filmu příliš prospěšný. Nabízí se vysvětlení, že zvolené postupy výborně souzní s tématem, ale mému oku připadaly tak křečovité a křečovitě pospojované, že jsem to nepřikládal ničemu jinému, než neumětelství režiséra. Směrem ke konci ale film začal najednou fungovat, způsobovat kromě lhostejnosti, ospalosti a nasranosti dokonce lehkou katarzi a tak jsem nakonec musel "špatnou" většinu snímku přičíst v celkovém hodnocení k dobru, jelikož ať už to byl či nebyl záměr, i z doslova přetrpěných 70 minut může nakonec vzejít překvapivě dobře fungující (a zvláštně nedivácky-divácký) film. Jo a obešel bych se bez klasického klišé o tom, že i prosťáčkovi se líbí prsa. 3,5* (09.08.2014)

Kombinácia Mojej ľavej nohy a Okna do dvora predovšetkým v prvej polovici, Skafandra a motýľa a Času prebúdzania v tej druhej, a Seidlovho Milovníka poprsia po celý čas. Ak by snímka vznikla v britskej či francúzskej produkcii, prípadne v koprodukcii s Poľskom a v hlavnej úlohe by bol niekto aspoň trochu známy, nominácia na Oscara za herca v hlavnej úlohe by bola istá. Je teda veľká škoda, že k tomu nedošlo, aj napriek festivalovým úspechom. Keď si výkon Dawida Ogrodnika porovnáme s niektorými skutočne ocenenými hercami, až to bolí u srdca. Hláška "Ja nie som rastlina" patrí k najdojímavejším momentom filmovej histórie, bez akéhokoľvek preháňania. (02.01.2021)

Já jsem velmi dlouho váhala, jak mám tento film ohodnotit, ale závěrečné titulky, dovětek a fakt, že je to film založený na skutečnostech, mně pomohli, abych hodnocení zvedla směrem nahoru. Moje ocenění patří v každém případě oběma hercům, jak mladému Kamilovi, tak staršímu Dawidovi, protože dokázali nám lidem, kteří o této chorobě máme jen povrchní znalosti, předložit věrohodně, čím vším si musel projít Mateusz (a stále prochází). Asi to nejde zcela dokonale, ale třeba jen jeho zázemí doma a nebo jeho pozdější pobyt v léčebně, to, jak o tom sám mluvil, jeho vnímání okolí, emoce, postoje......nedovedu si to ani v nejmenším představit.....ale ten život je stejně tak úžasný....... (12.08.2014)

Až pri záverečných titulkoch som uveril, že Dawid Ogrodnik je v skutočnosti úplne zdravý. To s akými neuveriteľnými detailmi zahral postihnutého je obdivuhodné. Opäť jeden z tých silných filmov, pri ktorých si uvedomíme, že môžeme byť vďační za to čo máme a že nemá zmysel trápiť sa hlúposťami, ktoré za to nestoja. (11.04.2014)