Ex Machina

Ajajaj. Kohorta zdejších umaštěných paniců uzřela latinský nápis a jako obvykle okamžitě přepla na yntelechtuální mód, aby za pomoci své sofistikované percepce a kolosální kognitivity heuristicky evaluovala a megabrutálně nadhodnotila nudný, povrchní a bezduchý exkrement, připomínající nepovedenou povídku čtyřletého Asimova předtím, než si vyculau z pauce zákony lobotiky. Obzvláště vypečená je pak jedna z místních zajímavostí k filmu, cituji, než to ten šulínek a neznaboh, co ji spáchal nebo ten neznaboh a šulínek, co mu ji schválil, redigují: „Ex Machina je literární termín, který se v češtině ustálil pod svým doslovným překladem "bůh ze stroje". Jo!!! Opravdu hustý a nadaný latiník, který by zajisté neměl nejmenší problém objednat si v Bibione piazzu bez ančoviček! Já tímto v češtině ustaluji „iacta est“. No nic, „kosy jsou vrženy“ a pojďme k dílu samotnému. To pojednává o tom, je-li roboděvka natolik uměle inteligentní, že feluje z opravdové lásky, nebo je k tomu jen nucena nekompromisním algoritmem procedury „Vykuř!“, logicky volané z nadřazené aplikace „Ukaž kozy“. Pokud k tomu ještě nekontextově vykucháme pár klišovitých blábolů z všemožných scifáren, zasadíme do „chladné“ architektury ještě „chladnějšího“ sajbrbaráku, kde se všichni tváří děsně vážně, vypadá to tuze moudře a jako mávnutím kouzelného Tvajlajtu tu máme tu „nejkůlovější“ pohádku pro náctileté downy jak vyšitou, která je stejným dílem nudná jako blbá. A tak za pozornost stojí jen opravdu znepokojivá kreace Oskara Izáka v roli jeblého vědce. Ten se mimo jiné pozná i tak, že když už je někdo technologicky schopen zkonstruovat kompletně humanoidní robošlápotu se vším všudy, tedy i s robokozami a robokundou, obsluhovanou algoritmem „Orgasmus“, místo aby si uplácal nějakou pořádnou mrdnu, schová si do skříně Joko Ono. Úchyl jeden. (16.05.2015)

Výborně vystavěné komorní scifi, které na rozsahu jednoho luxusního domu v přírodě buduje drama o umělé inteligenci, božskému statusu stvořitelů až po smysl tvorby někoho většího(?!) než jsme sami. Mužské oko potěší nejedna pěkná žena (kdo by to byl řekl) a dostatek inteligence a logiky v celém filmu i pro největší odpůrce scifi. Krom toho jde o pěkné využití Big Data ve filmu:-). A v tom domě chci žít. A ne sám. Garland se pro mě stává velice zajímavým tvůrcem, který by v budoucnu mohl překvapit a probudit inteligentní scifi k životu... (30.05.2015)

Veľmi lákavý obal i žáner sci-fi. Ex Machina je dosť komorný film, ktorý si vystačil s minimom postáv a jedným moderným domom s množstvom miestností ukrytým v prírode. Rozhovory medzi človekom a robotom mali šťavu, dokázali navodiť správnu atmosféru tajomna a herečke A. Vickander tá holá hlava pristala. Na počudovanie v závere mi s dlhými vlasmi až tak zaujímavá nepripadala. Ono záver celkovo nedopadol celkom dobre, ale kvôli tomu nebudem film odpisovať. Kladie správne otázky a možno raz v ďalekej budúcnosti bude niečo podobné realitou. Určite nie do takej miery, ale s robotmi sa určite budeme stretávať čoraz častejšie. 80%. (12.10.2015)

Skvěle natočené komorní sci-fi, které má ale jeden velký problém. Už po první čtvrthodině mi bylo jasné, co se všechno stane a jak to přesně skončí. Což se bohužel do puntíku potvrdilo. A to je u chytré sci-fi, která by chtěla diváka překvapovat, docela problém. Také z psychologických hrátek a houstnoucího dramatu tří postav se dalo v některých pasážích vytěžit víc. I přes výtečné výkony a řemeslně bezchybnou režii jsem se tak k závěru už spíše čím dál víc nudil. A to je u tohoto kousku docela škoda. Ale Alicia Vikander je pořád zlatíčko, to už tvrdím od Královské aféry. (06.06.2015)

Komorní, za v podstatě směšných patnáct milionů dolarů pořízený návrat do povídek Isaaca Asimova a jeho současníků. A také reklama na Norsko a Juvet Landscape Hotel;) To místo je úžasné, a propojení obrazu, děje a zvuku kromě výborně vybraných herců napomáhá i elektronická hudba a zvuky vůbec. Vyhledávač Blue Book (mrk mrk;)) a jeho tvůrce Nathan jsou téměř všemocní, a Ava s nevinnou tváří Alicie Vikander zažívá milostné vzplanutí umělé inteligence k člověku... nebo snad ne? Alex Garland psát rozhodně umí, ale režie Ex Machiny mu úplně nevyšla, protože film postrádá potřebné tempo, respektive potřebné zvládnutí nastaveného tempa pomalého. Nebo možná po-ma-lé-ho... Líbily se mi debaty Caleba s Nathanem, načrtnutí Nathanovy podiv(uhod)né osobnosti, vizuální ztvárnění Avy a její správně nepřirozené pohyby. A závěr mne díky své nelogičnosti sice nenadchl, ale jelikož měl více stránek (z nichž ta nejlepší sama o sobě logická byla), připomněl mi právě průkopníky sci-fi žánru a robotiky. Kdybych měl vybrat podobné řemeslně velmi precizně zvládnuté nízkorozpočtové sci-fi, asi bych zvolil Moon (však víte, tu one man show Sama Rockwella a hlasivek Kevina Spaceyho). Ten ode mě dostal osmdesátku, což je objektivně vzato pro Ex Machinu jako film trochu moc... ale když on je ten hotel tak úžasný:) Ale ne, budu se chovat racionálně. Takže 70%. PS: Oscar za zvláštní efekty? Why the hell not? (15.11.2015)