U strážnýho anděla

Démon alkohol!! Film o alkoholu a delirium tremens. Alkoholismus se vyléčit nedá, člověk když to má v sobě, nenadělá nic. Dost syrovej snímek, který nevypraví jen příběh hlavní postavy - spisovatele Jiřího, ale vypovídá i o osudech lidí, kteří jsou zavřeni v léčebně a jejich zpovědi jsou někdy dost kruté. Pár scén je vyloženě humusáckých a nerad bych se někdy ocitl v podobných situacích. Výborná je kamera i hudební doprovod, který výborně podkresluje určité scény a záběry. Naturalistická sonda do duší alkoholiků. (02.01.2015)

O žádný polský Requiem za sen pochopitelně nejde. Oba sice pojednávají o závislostech a oba mají potenciál být drtivým mementem, ale jen Aronofského majstrštyk tohoto cíle i dosáhl. A to ve stejné míře depresivní studií úpadku člověka, jako geniálním Mansellovým motivem. Ten vytvořil jakýsi pevný bod kterého se divák mohl zachytit a koneckonců jím zůstal i po všech těch letech, kdy část scén z filmu dávno vymizela z paměti. Wojciech Smarzowski na chronologickou naraci rezignoval a příběh roztříštil do chaoticky poskládaných scének, záblesků, zmatených vzpomínek a polozapomenutých prožitků. Tím sice působivě přiblížil život alkoholika, ale zároveň znemožnil divákovi aby se s ním ztotožnil. Vtahující schéma "krásní a šťastní lidé podléhají droze a ta jim dělá ze života peklo" vystřídalo odpuzující "podívejte se jak dopadnete když budete pít". Jerzy sympatický není, nebyl a nebude. Z pohledu kamery je jen opilcem a proto je lehké si od něho držet odstup. Silný a pocity přinášející motiv, ať už hudební a nebo jiný také chybí. Ta spousta drobných odporných momentů ho zkrátka nenahradila. Slabší čtyři hvězdičky. Přesto však čtyři, takže pokud by šlo o český film, tak by v naší produkci čněl nad ostatními jako titán nad trpaslíky. (21.12.2014)

Připravte se na Sebrané spisy alkoholické - vyšeptané hanbou, proložené slzami, provázené klepavkou, vyslechněte si otřesná svědectví zničených životů, sahajících hluboko do rodinných historií a pohleďte metle lidstva přímo do očí... hezky bez rukavic, do všech hloubek ponížení, jaké si dokážete představit... Varování - může vám být dost šoufl, ač jste nepožili ani kapku! Podobnost s Werichovou pekelnou odmašťovnou v povídce "Až opadá listí z dubu" - čistě náhodná. (19.05.2015)

Nevím, jestli je to tím, že jsem se příliš těšil, ale tentokrát mě Smarzowski zklamal. Ohledně jeho trademarkové brutální syrovosti nemám výhrad, ale působivějším filmem o chlastání vodky je pro mě paradoxně Zvjagincevův Leviathan - jakkoliv o Leviathanu jako o chlastacím filmu překvapivě skoro nikdo nemluví. Největší slabostí Smarzowského filmu je absolutní rezignace na chronologický, respektive jakýkoliv děj a místo toho zobrazuje pouze stovky za sebou naskládaných drobných epizodek a prostřihů, jejich časové zařazení je různorodé, aniž by však v konečném součtu mělo jakýkoliv význam. S tím souvisí další věc, se kterou jsem měl problém a tou je zcela zběsile rychlý střih - docela by mě zajímala průměrná délka záběru. Proto si nelze žádnou scénu, záběr ani hlášku ryze užít, jelikož vše je pryč rychleji, než dvakrát zamrkáte. Takže to v praxi vypadá tak, že se bez zjevného systému skáče z místa na místo a a myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že cíleně se zde nerozvíjí snad ani několik minut chronologického děje v rámci dvou a více na sebe navazujících scén. Dojem naštěstí lehce napravil výborný závěr (kde celý ten výše kritizovaný systém získá určité opodstatnění), Wieczkiewicz je opět skvělý, ale přesto tentokrát rejžovi nedám víc, než průměrné hodnocení. (07.11.2014)

Po delší době velmi silný příspěvek k mému oblíbenému subžánru alko-dramatu. Wieckiewicz (polský Jeremy Renner) to jede ve velkým a roztříštěná dramaturgická struktura, kde je velmi nezřetelná návaznost, ta tomu sedí. Film, kde blije i kněz na přijímání. Alkohole 24h. P.S. Potřebovali bysme taky nějakého čekého Smarzowského. (29.11.2014)