Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kapitán Exner vyšetřuje náhlé zmizení mladé hudebnice Mertlové. Psychicky vyčerpaná umělkyně není po večerním vystoupení komorního orchestru k nalezení... Příběh z pera Václava Erbena s protagonistou kapitánem Exnerem, vypráví o neobvyklém zmizení mladé cimbalistky Zlatavy Mertlové. Zlatava je součástí malého komorního tělesa a jejich koncertu se shodou okolností účastní i kapitán Exner (tentokrát v interpretaci Karla Heřmánka). Dívka má halucinace, neustále slyší stejnou melodii dechovky Švitorka. Když se náhle z hotelu, kde je ubytovaná, ztratí, Exnera to velmi zaujme... (Česká televize)

(více)

Recenze (37)

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Nikdy bych neřekl, jak může být Karel Heřmánek špatný Exner. Asi tak stejně jako nejnovější Dlouhého kapitán. Jinak je film ukecaná nuda. Nejvíce mě zaujalo, jak veliký dluh zanechalo scialistické budování na našich historických památkách (oprýskaný Mělník) a kolk peněz stály opravy zanedbaných městských center. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Haluciogénní, psychedelický film. Úvodní scénka s Karlem Heřmánkem a Oldřichem Vlachem na ulici působí jako vystřižena z klasického absurdního dramatu. Pak postupně začíná celý ten noční příběh, který působí, jakoby se to odehrálo ve snu nebo v polospánku (žeby pokus o surrealismus ve filmu za socialismu?) nebo minimálně pod vlivem nějaké drogy. Hlavní vyšetřovatel se správá v průběhu vyšetřování (i mimo něj) jako náměsíčný, všichni mluví a konají jakoby spomaleně, atmosféra velice komorná a dramaticky laděná s minimálním využitím scénické hudby (melodii Švitorky nepočítám). K žádným zvratům vlastně skoro celý příběh nedochází a ze šokujícího rozuzlení coby smutného dopadu jednoho žertíku nakonec taky nezamrazí. Scénář ale není rozhodně špatný - dialogy a scénky jsou zajímavé, dochází i na vtipné momenty a nic důležitého nezůstává nevyřešeno. Vzhledem k tomu, že se jedná o zapomenutý TV-film, který se podle údajů objevil v televizi za posledních 20 let jenom jednou a bez specifičtějšího určení, těžko říct, zda šlo tenkrát tvůrcům opravdu o experiment nebo jde jednoduše o nepovedený film. 2* dávám za originalitu, více ne... bohužel (nebo bohudík) nejsem takovým milovníkem bizárů jako Adam Bernau. :o) ()

Reklama

Lupes odpad!

všechny recenze uživatele

Cože? To má být vtip? Tohle je tak absurdní inscenace, až je skoro geniální. Zajímalo by mne, co stojí za celou stylizací (zápletku ponechme stranou, ta je mizerná ve všech "Erbenovkách"). Je to snad nezvládnutý pokus navázat na dadaismus Pokladu byzantského kupce? Nebo už se tak moc hulila tráva?? ()

Peabody odpad!

všechny recenze uživatele

Dodnes považuji sérii detektivek s Michalem Exnerem za jednu z nejlepších, která v české literatuře vůbec vznikla. Filmový osud je docela zvláštní, ačkoli to volá po sérii, nikdo nikdy nehrál Exnera dvakrát. Celkem vím o pěti zpracování s pěti herci ani v TV nevznikl seriál Exner (Oprava, v tomto století ano, v Michalem Dlouhým, který není špatný Exner). Jiří Vala to začal docela slušně v Pokladu byzantského kupce (1966, režie Ivo Novák), sice mu trochu podle mne schází Exnerova elegance, ale jinak jde a Gabi Vránová tam střihla rozkošnou blběnku a mezi ní a Exnerem to jiskří slušně, to se v šedesátých smělo. Následovala televizní Bláznova smrt, kde Exnera hraje typově podle mne také dobře Petr Kostka, elegance by být mohla, ale pan režiisér Zdeněk Kubeček z toho udělal neuvěřitelně utahanou záležitost, která navíc v roce 1973, velmi tuhé normalizace, nemohla mít žádné sexuální náznaky (ostatně nápadně elegantní oblečení taky ne), že by soudruh kapitán vyjížděl po Táně Fischeorvé nepřipadalo v úvahu a Regina Rázlová taky nic nezachránila. Navíc obsazení nejtužšího stranického jádra Prokoš Vicena Švorc poněkud sráží atmosféru. Pak je opět filmový Čas pracuje pro vraha, 1979, kde herecky skvěle i typově slušně (jenom mu chybí exnerovská chuť po hezkých dívkách) Exnera zahrál František Němec, ovšem jednak režíroval Jiří Hanibal, což nedává mnoho šanci, ale zejména Exner se ze zcela nepochopitelných důvodů jmenuje Marha (také kapitán). Asi by to chtělo nějakého pamětníka, protože to je zjevný produkt schvalovacích barrandovských šibřinek té doby. Zřejmě se Exner nehodil (ostatně on nikdy nebyl dost socialisticko kriminalistický jako hoši příslušníci ze seriálů nebo jako Slávek Jandák. Jiří Kodet mi osobně sedí jako Exner nejlépe (zejména elegance, tak ty dívenky, to se obojí v roce 1982 už mohlo), ale režijně je to utahané až běda a hlavně kolem Kodeta chybí herci partneři. Jan Schmidt obsadil sice stranicky ukázněnou partu (Zounar, Čáp, Mareš, Hardt), jenže oni šmrnc nemají. Karel Augusta už to nezachrání, Poslední mně známý Exner pak je Karel Heřmánek v režii Jana Prokopa, 1985, pátý do počtu a asi nejhorší vůbec. Přitom KH by typově nebyl vůbec špatný Exner, ale s postavou si absolutně neví rady, oůsobí to na mne dojmem, že ty detektivky ani nečetl a hrál velmi po povrchu. No a detektivně je špatný a nepřehledný podle mne i scénář a režie nestojí taky za nic, protože nevzniká ani svébytná atmosféra příběhu, ani ucelený děj, je to takový slepenec. ()

Nonna 

všechny recenze uživatele

Heřmánek jako kapitán Exner mi vůbec nevadil. Naopak, když se člověk začte do Exnera knižního, choval se opravdu jako rozmazlený prvorepublikový floutek. Takový sebezahleděný český Poirot. Daleko horší byly jiné věci - ošklivá cimbálistka, o níž je divák neustále přesvědčován, že je krásná. Dále příšerná, ale fakt příšerná hudba (osobně by mě zajímal tvor, který by vydržel onu cimbálovou socialistckou etno poslouchat celý koncert a nedejbože to opakovat). Výkony herců kolkolem Heřmánka byly tristní, Chytilová by z nich měla radost. No a celý příběh se Švitorkou je skutečně hodně přitažený za vlasy. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se na náměstí v Mělníku. (Mackin)

Reklama

Reklama