Captain America: Občanská válka

Hm tak tudy cesta nevede, zatim nejslabsi film o Kapitanovi. Ocenuju, ze se tvurci snazi o civilnejsi rovinu, celej film se bere vic vazne a je zde pokus o nejaky rozvijeni charakteru jednotlivejch postav. Bohuzel to zustalo na puli cesty, takze zjednodusene receno se da rict, ze tu mame dalsi Avengers, jenze bez akce a bez zaporaka. Co si budem povidat, Bruhl je mozna schopnej herec, ale tady je naprosto zbytecnej a zaverecny, jakoze uzasny odhaleni, o co tu vlastne jde, je prinejlepsim trapny. Problem taky je, ze i kdyz se tu rozviji charaktery jednotlivejch postav, tech superhrdinu uz tu je proste moc, aby dostali poradne prostor, takze kolikrat se mi stavalo, ze jsem si rikal, kam zmizla nejaka postava, kdyz tu jeste pred peti vterinama byla. Nehlede na to, ze i kdyz se vic mluvi, nez bojuje, furt se resi ty stejny sracky, co uz v x filmech pred timhle. Co se tyce akce, za zminku stoji mozna fajn uvod, vcelku uchazejici zaver a pak jedna mega bitka uprostred filmu, ktera ale vinou nacpani sem vsemoznejch novejch postav vyzniva spis usmevne. No a zbytek je proste lehce se tahnouci a misty nudnej balast, kterej kdyby nevznikl, tak se vlastne nic nestane, navic 150 minut je fakt smrticich, na to, ze tvurci nemaj poradnej pribeh ani moc akce, tak by si bohate vystacili na 90 minutach. (14.03.2018)

Občanskou válkou startuje nová marvelovská éra. Nejen proto, že film s nezvyklou lehkostí uvádí na scénu nové hráče, ale i proto, že definitivně otevírá dveře dimenzi, kterou v prvních a částečně i druhých Avengers nechával zcela stranou. Občanská válka uzavírá trhlinu mezi "down-to-earth" seriálovým Daredevilem a eskapistickými blockbustery, zároveň dost nevybíravě ukazuje DC a Warnerům, k čemu je pečlivý charakterový a příběhový build-up. Možná je ve středu příběhu klišé, ale Brühl jako tajemný hybatel je nezvykle civilním a uvěřitelným (polo)padouchem. Kapitán Amerika zároveň definitivně nachází svoji roli Kapitána Nesouladu - postavy tak věrné prvotní heroické myšlence komiksů, až se v čase relativizace všeho stává vlastně podvratným živlem. Jeho střet se Starkem je mnohem lépe motivovaný a hlavně mnohem smysluplnější než štípaná Batmana a Supermana. Komorní a nečekaně působivé finále je pomyslným zlomem. V tomhle světě už prostě nic nebude tak jednoduché a jasné jako kdysi. Marvel drtivě vyhrál bitvu s konkurencí i sám se sebou. Po Občanské válce se možná budete ptát, jestli jste spíš na straně týmu Kapitána Ameriky, nebo týmu Iron Man. Ale jen těžko nebýt na straně týmu Marvel. Kdo by to byl ještě v roce 2012 řekl? (05.05.2016)

Film by se klidně mohl jmenovat Avengers 3 (pokud oželíte Hulka a Thora). Zavádějící název je nicméně jeho nejmenší problém. K zemi táhne Občanskou válku kvantum postav, mezi nimiž bratři nedovedou vyvolat a udržet stejné jiskření jako Joss Whedon. U mnohých aktérů je příliš zjevné, že jsou zde jen proto, aby mohli sehrát větší roli v některém z příštích marvelovských filmů (stěží půlminutové WTF cameo Marisy Tomei, Martin Freeman, William Hurt). Nejnosnější antagonismus, přiživovaný při každém jejich filmovém setkání, tedy nevraživost Starka a Rogerse, je pak naplno rozehrán až v závěru, byť dost šikovně, abyste přinejmenším chvíli váhali, kdo držet pěsti. Poslední akt, kdy se různorodé vyprávěcí vzorce (týmová akce, whodunit, špionážně-politický thriller) spojí do poměrně ústrojného celku, výsledný dojem hodně vylepšuje i přes nezanedbatelnou idiocii padouchova uvažování (anebo proč dělat věci jednoduše, když svůj plán můžete založit na předpokladu, že se určitá postava po odhalení určité informace zachová určitým způsobem). Mnohem jistější než ve vztazích mezi superhrdiny jsou bratři v akčních scénách, uspokojivě rozmanitých a přehledných, a v promyšleném zatajování a odhalování informací (takže budete i se znalostí zbytečně moc prozrazujícího traileru až do konce něčím překvapováni). Akce na druhou stranu vždy trvá déle než je třeba a nejepičtější scéna je do filmu vsazena vyloženě jako odměna pro fanoušky, kdo zhlédli všechny dosavadní tituly z marvelovského univerza. Po chvíli se z ní stává únavně dlouhý superhrdinský showrell (co všechno umí, předvádějí hlavně Ant-Man a nový Spider-Man), který ani jeho aktéři neberou příliš vážně a za každou větší ránu se svému soupeři pro jistotu omluví (jen chudák Rhodes dopadne trochu hůř, než by odpovídalo celkovému pojetí scény). Hlavně, že při ní neumírají nevinní civilisté, jejichž existenci Avengers konečně vzali na vědomí. Po předchozích filmech tento záchvěv humanismu působí jako neupřímná snaha vyhovět poptávce proměňující se podle nálady společnosti. Občanská válka ani ničím víc než poctivou snahou vyhovět poptávce není. Kromě vyšších nároků na diváka, který se tentokrát musí orientovat v motivacích a cílech opravdu VELKÉHO množství postav, marvelovský vesmír obohacuje zejména o další postavy, méně již o neotřelé inspirační zdroje (a stylistické volby) a nečekanou organizaci vyprávění (jako Návrat prvního Avengera). 80% (05.05.2016)

Zápletka je zdánlivě logickým vyústěním elitářského a arogantního chování víceméně všech Avangers. Zdánlivě proto, neboť překlenout ohromnou propast mezi naivními a zábavnými bojůvkami z předchozích filmů a globálně sociálně politickým kontextem vyžaduje oslí velemost takových rozměrů, že ho prostě ani za nějakých pětačtyřicet minut filmové stopáže nelze postavit v potřebné kvalitě a pevnosti. Není divu, že když se pak scénáristé snaží po vratkém můstku převézt náklaďáky velkých myšlenek, většina nákladu skončí v propasti. A to torzo, které se dostane na druhou stranu, už budí pouze nervózní úsměvy na tváři. Ale vidět to lze celkem bez újmy, protože alespoň ty bitevní scény a spousta drobných vtípků za něco stály. (19.05.2016)

Russoovi nezklamali a stejně jako minule servírují solidní příběh i luxusní akci a potvrzují, že jsou nejzajímavějšími tvůrci marvelovského univerza. Jen ta válka v názvu je dost nadnesená, protože postavy se - s výjimkou finální bitky - jen kočkují, protože se všichni pořád mají rádi, a samozřejmě nikdo nezařve. (08.09.2016)