Daredevil

Další šmakózní balíček od Netflixu, který mě ušetřil každotýdenního hryzání nehtů a netrpělivého žmoulání upoceného sáčku. Tím sáčkem myslím svá varlata, jenom pro pořádek. Samozřejmě to má své mouchy. Kupříkladu ufňukaná slečna Karen a lehce teatrální pan Kingpin. Rovněž krutopřísnost soubojů utrpěla po kulervoucí jednozáběrové řezanici oldboyovského rázu (s01e02) znatelný pokles do vod zkurveného průměru. Takový je ale život - ne každá kuřba končí výstřikem a ne každé hovno jde dobře ven. Po bryskní výměně čirých okulárů za ty růžové to však vidím tak, že nový Daredevil je jakýmsi prvním oficiálním mezníkem mezi superhrdinštinou pro slaboduchou omladinu a superhrdinštinou pro lidi, co mají rádi krev, šukání a středně sprostá slova. Krví se tu totiž šplouchá, až mému vnitřnímu Patricku Batemanovi modrají varlat, postavy jsou rozehrané do řádné hloubky, příběh je více než nosný a celé je to zabalené do vyžehleného fráčku precizního vizuálu. Plus fakt, že jsem celou první sérii (cca 13 hodin) sjel za necelé tři dny už něčemu napovídá. PS: Z komiksů mám o Daredevilovi přečtený snad jen Zmrtvýchvstání od Franka Millera a jednu dvoustránkovou konfrotaci s Punisherem od Gartha Ennise. Docela mě to i mrzí, neboť předražená série Muž beze strachu mě už dlouho kurevsky rajcuje. (15.04.2015)

V mých dřívějších dnech, tedy dnech nevědomosti, jsem bláhově litoval všechny zrakově postižené, obzvláště ty, co pro samé oči nevidí, pravidelně přispíval Světlušce a převáděl slepce přes chodníky až na silnici. Nyní však již vím, že mi lhali! Jsou to čichoví vlčáci, křížení s netopýry a americkou odposlechovou družicí. Prachy však budu raději sypat i nadále, jinak to ze mě ti kungfušaolini beztak vymlátí. Jasná mafie, frajerské brejličky, švihácká hůlka, drsné způsoby, protože když se jim neklidíte z cesty, tak vám tou stylovou valaškou během chvilky přinejmenším omlátí kotníky, v horším případě vypíchnou oko. Eh - tyhle komickové omalovánky mě vážně umí rozhodit. Každý z nás ví, že kdyby se náhle nedejbože transformoval do krtka, sotva se dokáže bez nehody byť jen posadit do tureckého sedu, ale tohle Amíky vážně netrápí. Nadělali sjůprhýrou z kdejaké absurdní figurky, jako je nerdík hryznutý pokoutníkem nebo mimino spadlé z Kryplonu, proč tedy ne z oslepeného chlapce. Ok, ser to pes. Samotný seriál je v oboru podobných pitomostí hvězdou. Až na jednu - dvě epizody, které se vlekly jako noha mrtvičkáře, jde o solidně nabušenou jízdu. A nejhezčí na tom je, že ústřední záporák svým otylým šarmem přebije celou tu grupu Dušínů. Za Fiska vyndavám na čtverku. (19.10.2015)

1. řada: Takhle (vyloženě) brutální odpověď asi filmovej MARVEL od Netflixu nečekal, ale právě tohle je na celém televizním Daredevilovi to výborné. Do druhé sezóny prosím méně kecání o získávání moci a více Charlieho Coxe, a budu maximálně spokojený. Skvělý cliffhangery a nejlepší seriálová znělka od... True Detective? Jo, asi jo. 2. SEZÓNA: Zkazky o seriálovém upgradu po vzoru comicsového Temného rytíře nelhaly, je to nehorázná pecka. Naprostá nutnost vidět, ta promyšlenost a napětí berou dech. (21.04.2015)

Daredevil se veze na podobné vlně jako Gotham, tudíž rezignuje na padouchy a hrdiny se superschopnostmi a jiné obskurní postavičky, ale podává příběhy slepého strážce spravedlnosti jako drsnou kriminálku z ještě drsnějšího prostřed newyorské čtvrti Hell's Kitchen. To se možná nebude líbit ortodoxním fanouškům barevných marveláků, kteří se těšili na týmovky se Spider-Manem, ale já jsem tímto zpracováním zcela spokojen a to ve všech aspektech akcí počínaje, atmosférou konče. Kapánek horší je to s obsazením. Charlie Cox, jakkoliv jsem si ho nejdříve nedokázal jako Matta Murdocka alias Daredevila představit, je zásahem do černého. Absolutorium zaslouží i výběr Vincenta D'Onofria do role Kingpina. Horší je to s týmem v Murdockově kanceláři. Deborah Ann Woll je mi místy až moc protivná a Elden Henson mi leze na nervy téměř neustále, což platí jak pro herce samotného, tak pro jeho postavu. Ale to si třeba časem sedne. Daredevil mě baví. 80% (15.04.2015)

Daredevil je skvělou konkurencí současně nejlepším DC seriálům Flash a Gotham (přeceňovaného Arrowa záměrně ani nezmiňuji). Z Gothamu si bere syrovou atmosféru a umocňuje ji nadruhou, z Flashe zase charisma hlavního superhridny. Konečně nám Marvel ukázal, že umí i něco jiného než barevné, světlé, veselé a optimistické superhrdiny ve stejně laděném prostředí. Bojové scény poprvé nepůsobí tak, že má hrdina neomezenou sílu a výdrž, ale že ho může souboj i unavit a nějakou tu ránu jako správný Murdock i schytá. Srovnání s Affleckovým rudým ďáblem rozhodně není na místě, ale jeho deštěm vykreslený digitální sluchozrak mám bohužel stále v hlavě. Povedený seriál! (12.04.2015)