Iracionální muž

Senzačně cynická anekdota o tom, co všechno může člověku vrátit chuť do života. Woody Allen si opět pohrál s Dostojevského Zločinem a trestem, vyšlo mu to na výbornou a já doufám, že s Emmou Stone počítá ještě do nějakého filmu, protože ona je TAK roztomilá! Joaquin Phoenix mě překvapil tím, jak se zhostil role vyžilého profesora filozofie. Nečekal bych, že právě jemu takovou polohu uvěřím. "V pokusu o dokonalý zločin jsem uspěl až přespříliš." (14.10.2015)

Netradičný Woody, najmä vnútorným svetom postáv, hoci jeho konfrontačný a dialógový svet je stále plný objavovacieho potenciálu. Trošku mi preto prekáža monotematickosť a predurčenie hlavnej línie naratívnej premisy, akoby postavy ničím iným nežili, než entuziazmom po sebe samých. Teda Phoenixova postava má zložitejšie parametre, ale ako znie jazzový podklad charakterizujúci atmosféru snímku, nikam sa neponáhľame, zapúšťame korene a žijeme pre najbližší zmysel nášho poslania. A keď nepríde, vyrobíme si ho sami. Stále obsiahle elánom a autorským citom, možno už nie takým tvorivým odhodlaním, ale stále s vkusom. A to je pre Iracionálneho muža najdôležitejšie. (26.08.2016)

Všechny postavy, které vytváří, mají hluboký vnitřní rozměr. Každou svou (často rozpolcenou) roli prožívá, na každou se celé měsíce pečlivě připravuje. Prvně jsem si říkal, proč mu maskéři udělali takový pupek, pak bylo evidentní, že je jeho. I tady mi Joaquin Phoenix jednoduše sedl. Woody Allen za kamerou už tolik ne. Filmy točí jak na běžícím pásu, což mnohé vytáčí. Protože to dělá poslední roky tak nějak stejně. Leckterou myšlenku o pár vteřin později zopakuje voice-over tak zbytečný, že je to divákovi až líto. Nechci ale bilancovat a zdůrazňovat, jak se Allen opakuje. Prostě si užívám jeho nový kousek, kde znovu zkoumá morálku obyčejného člověka. Akademik Phoenix je cynik, který si rád přihne a studentům osobitě přednáší o filosofii. Okouzlí kolegyni, stejně tak studentku v kouzelném podání Emmy Stone, kterou nelze nemilovat. Obě jsou tak trochu unuděné poklidnými vztahy. A pak Phoenix divákům jen tak mimochodem představí svůj mrazivý plán, který ho má nakopnout do života. Výsledek sice působí monotónně, ale herecky je to síla, dialogy jsou slušné a některé scény snad až rafinované. A já prostě nejsem jedním z těch, jenž by vyrukoval s argumentem, že Allen pouze parafrázuje sám sebe a své starší filmové výlety. Díky i za tenhle. Ač za dietní čtyři. (02.02.2016)

Woody Allen sa nezaprie, avšak s malými obmenami - menej komédie, viac drámy. Otázky okolo komplikovanosti vzťahu medzi mužom a ženou sa tu riešia na hrane samotnej existencie. Okrem iného smerom k divákovi tu vystupujú do popredia aj mnohé témy ohľadom bytia jednotlivca, spoločnosti ako i morálky, ktorá ako vieme, je mnohotvárna a málokedy jednoznačná. Toto si veľmi dobre uvedomuje aj W. Allen a myslím, že sa mu v tomto smere mnohé veci podarilo pomerne presne vystihnúť. Akurát tá cesta k tomu poznaniu ma až tak nenadchla, ani emocionálne nejak výraznejšie nezasiahla. U mňa lepší priemer, ale rozhodne to nie je ani premárnený čas. Možno to chce ešte aspoň jedno pozretie. 65/100 (31.03.2016)

Pokus o návrat na cynické pole Match Pointu, které pro mě osobně selhává v nejasném vypravěči a až příliš průhledné „osud“ pointě, jíž by mnohem víc slušel jiný vítěz. Po většinu času to ale má správný Allenův rukopis, jemuž už se možná na stará kolena trochu třese ruka, ale pořád dokáže napsat skvělé dialogy. Jen ty postavy jsou tentokrát až moc jednorozměrné. Ale zase jsem se vlastně ani nestihl nudit, protože Allen dokáže i o ničem mluvit s noblesou. A to mě stále ještě v jeho podání baví… (06.09.2015)