Režie:
Robert LamoureuxKamera:
Marcel GrignonHudba:
Henri BourtayreHrají:
Jean Lefebvre, Pierre Mondy, Henri Guybet, Pierre Tornade, Bernard Dhéran, Jacques Monod, Robert Dalban, Jean Rougerie, Erik Colin, Robert Lamoureux (více)Obsahy(1)
Chaudard, Pithivier a Tassin jsou sice vlastenci a nosí uniformu francouzské armády, ale rozhodně to nejsou žádní hrdinové a válku by nejraději prožili někde zcela v ústraní. Ovšem osud jim předurčil roli hrdinů i proti jejich vlastní vůli. A tak střídavě osvobozují sedmou rotu z německého zajetí, prchají v převlecích a když na to přijde, tak dokonce i bojují! (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (139)
Statečné trio ze 7. spojařské roty francouzské armády se vrací, ale tentokrát už ani ne tak na bojiště, jako spíše do jednoho zajetí za druhým. I když většinu nejlepších hlášek a situací lze najít už v prvním filmu, jeho pokračování nijak výrazně nezaostává a dokáže nabídnout také spoustu klenotů, jako např. "...červený drát na červený knoflík, zelený drát na bílý?", "Jméno: Tassin. Hodnost: Brambory." nebo "Nedávej umělý dýchání někomu, když má zlámaný ruce.". Prostě návrat, jak má být. ()
Souhlas, na dvojce je nejlepší, že ač zrozena o dva roky později, děj pokračuje bezprostředně dál, protože válka na nikoho nepočká. Tentokrát naše povedená trojka uniká po vzoru Houdiniho na sto a jeden způsob, z nichž vyniká především exit s matracemi :-) Narozdíl od prvního dílu se dvojka dobového dabingu nikdy nedočkala, ovšem pánové Fišer, Přeučil a Plachý pro Lucernafilm v devadesátých letech odvedli rovněž velmi dobrou práci. ()
Volné pokračování jedné z nejlepších francouzských komedií není kvalitou vůbec vedle a svému předchůdci se vyrovná a co se týče vtipů a hlášek, možná ho ještě předčí. Herecké obsazení opět nezklamalo, a ačkoliv mě zpočátku vadilo přeobsazení Tassina, poté jsem si uvědomil, že Henri Guybet ho možná hraje i lépe. Návat sedmé roty nám nabídne několik nezapomenutelných scén a hlášek - ať už jde o dráty, scény s matracemi na zámku nebo v nemocnici. Opět jsem se smrtelně bavil od začátku do konce, Sedmá rota je věčná. Jasných 100%. ()
V prvním díle Chaudard, Pithivier a Tassin vystupovali jako tři francouzští Švejkové ve 2. světové válce. V tomto pokračování už to nejsou takoví Švejkové, nýbrž dostávají se z jedné šlamastyky do druhé. Jakmile uprchnou z jednoho zajetí, hned se dostanou do jiného (včetně slavné scény s matracemi v zámku). A aby nebylo té smůly málo, tak jeden jejich vedoucí neustále k jejich smůle střílí do vzduchu mosty, kde se zrovna nalézají. Oproti prvnímu dílu to tedy už taková sranda není. Přesto je to pořád skvělá francouzská komedie, která odlehčuje obsazení Francie za 2. světové války. [6198. hodnocení, 121. komentář, 78%] ()
Tak chlapci si vyskúšali v prvej časti plávanie v jazierku, aby si už naostro teraz zaplávali v rieke, s Nemcami za chrbtom v kríkoch. Prekvapivo, aspoň podľa môjho vkusu, zábavnejšie, napínavejšie a najmä dramaturgicky zovretejšie ako nudnejší a rozvoľnenejší prvý diel. Veľmi to hore ale nakoniec vyťahuje finále vo vlaku, skutočne nahlas sa už dnes bude smiať na tejto komédii iba málokto. Klady skôr teda vidím v slušnom spáde a dobrodružnosti snímky. ()
Galerie (31)
Photo © Constantin Film
Zajímavosti (6)
- Natáčanie filmu prebiehalo na zámku vo francúzskom mestečku Vigny. (dyfur)
- Ačkoliv změna není na první pohled zřejmá, došlo v tomto pokračování ke změně obsazení jednoho z hlavních hrdinů. Zatímco v prvním filmu Kam se poděla sedmá rota? (1973) hrál Tassina ještě Aldo Maccione, v tomto a v posledním filmu série Sedmá rota za úplňku (1977) se této role již zhostil Henri Guybet. (GordonCZ)
- Cestou na statek si Pithivier (Jean Lefebvre) a Tassin (Henri Guybet) zpívají píseň „Auprès de ma blonde“ neboli „Vedle mé blondýnky“. (pavelvojta)
Reklama