Strážci Galaxie Vol. 2

Já jsem tedy nepochopil, o čem vlastně druzí Strážci měli být, protože to, co se na obrazovce odehrávalo, byly jen hodně nablýskaná rodinná pouta. Sem tam nějaký vtípek byl fajn, na závěr padla i nějaká ta podařená emoce, avšak nemůžu se zbavit pocitu, že celý film byl poměrně hloupý a "zbytečný". 6/10 (14.08.2017)

„You're like Mary Poppins.“ Zejména během prostřední části víc soap než space opera, ale posun k rodinným hodnotám mi po jedničce, končící založením „rodiny“, přijde jako logický vývoj. Tvůrci si ve skutečnosti připravují půdu pro emocionálně silné finále a většinu motivů zdánlivě zdržujících vyprávění dříve či později smysluplně zapojí do hry (dopředu např. víme, že malého Groota fakt není radno pověřovat důležitými úkoly). Vyprávění o nespokojených rodičích (skutečných i náhradních) a nešťastných dětech zároveň souzní s nostalgickým tónem filmu, který pravou kvalitu hledá (a nachází) prostřednictvím songů a popkulturních odkazů v minulosti (stejně jako mnohé současné hollywoodské filmy, okouzlené osmdesátkovou estetikou). Moderní a egoistické řešení à la Minecraft (vytvořit si svůj vlastní svět) nezabírá. Hledání místa, kde se budete cítit dobře (nakonec se pochopitelně ukáže, že nezáleží na místě, ale na lidech), tvoří hlavní dějovou linku navenek epizodického, ve skutečnosti oproti jedničce (kde všechno držel pohromadě jeden MacGuffin) poměrně semknutého vyprávění. Lépe například funguje organizace syžetu pomocí písniček z Peterovy kazety, resp. možnosti/nemožnosti jejich poslechu. Film je samozřejmě nejzábavnější, když se vážně nebere a své pohrdání konvencemi superhrdinských megafilům nám dává ostentativně najevo (úvodní a z celého filmu nejvtipnější akční sekvence, kdy samotnou akci vlastně nevidíme). Gunn opět zkouší, jakými způsoby lze pojmout masivní akční scénu, aby nebyla zaměnitelná. Jen k tomu měl o něco vyšší rozpočet, takže se mohl vyřádit ještě víc (několik scén otevřeně odkazuje ke starým videohrám – Space Invaders, Galaga, Pac-Man –, nechybí vesmírná variace slavné náletové scény z Na sever severozápadní linkou, do velkolepého akčního vyvrcholení je zakomponované cameo Davida Hasselhoffa a narážka na Mary Poppins). Strážci Galaxie Vol. 2 jsou našlapaným letním blockbusterem, který si díky akčním scénám, soundtracku a nezaměnitelným hrdinům zachovává dost osobitosti, aby dokázal mezi mnoha a mnoha dalšími komiksovými filmy zaujmout a abyste mu odpustil větší předvídatelnost a občasnou ztrátu tempa. 80% (06.05.2017)

Nikdo by asi před třemi roky neřekl, že dokáže fungovat film mezi jehož hlavní hrdiny patří i mluvící mýval a strom opakující pořád jednu samou větu. Jednička byla ale v rámci filmového průmyslu něco neokoukaného. Jednička dodnes funguje jako úžasná sci-fi komedie která se vyznačuje úžasným situačním humorem. A kromě kvalit z toho bylo 773 milionů dolarů celosvětově. Proto musela vzniknout dvojka která si............ vede snad ještě víc. Příběh dvojky se odehrává asi tři měsíce po jedničce což znamená dvě věci......... postavy se zase tolik rozvinout nemohli ale zato lépe funguje jejich chemie. Už to není pět lidiček kteří mají chuť se navzájem zabít ale jsou ´´rodina´´. Strážci galaxie Vol. 2 především trpí syndromem Avengers 2 kde chcete aby si postavy více povídali než aby zažívali akci. A to se stane. Ke strážcům se přidavá i Mantis který je v rámci sociologie trochu opožděná ale jinak celkem kvalitní postava která by ještě mohla něco předvést. Ke strážcům se přidávají i dvě postavy ze Strážců galaxie 1- Yondu a Nebula. Yondu tentokrát dostává více prostoru a více prozkoumáme jeho nitro. A to samé se dá říct i o Nebule která tentokrát není obyčejná loutka. Otce Star-Lorda poté hraje Kurt Rusell který je 1) v úvodní scéně geniálně omlazen a za 2) skvěle hraje a stejně jako v Rychle a zběsile 7 a 8 si krade každou scénu pro sebe. Strážci galaxie Vol. 2 jsou především další vesmírnou space-operou a hned první scéna s Grootem láká na to aby si děti kupovali jeho hračky. Ale pro dospělého diváka to nepůsobí rušivě a naopak je to neuvěřitelně geniálně vtipné a další možnosti fungování situačního humoru. Strážci galaxie Vol. 2 jsou neuvěřitelnou space-operovou dávkou a to tak, že dle mého patří do TOP 5 celého marveláckého univerza. A stejně jako u jedničky si budete chtít pouštět písničky pořád dokola. Velká očekávání od trojky! Viděno v kině: 2x (06.05.2017)

Rodinná komedie par excellence, která, i přes slabší dějovou konstrukci a scenáristickou berličku „Jak jsem zabil tvojí matku“ vedoucí k finální konfrontaci, dokáže úspěšně pobavit. Marvel Studios Standard© – neurazí, krátkodobě nadchne, ale druhé shlédnutí (nedej Bože v kině!) vůbec nehrozí. (09.05.2017)

Nemá to Davida Hasselhoffa a jeho ooga chaka song, ale za to má asi milion jiných věcí, včetně několika naprosto božích cameo rolí (dá se kurník cameo česky skloňovat?) a ano, sice má trochu méně humoru a chybí tu kouzlo něčeho urputně originálního, ale je to přesto velmi boží s nekonečně funkční bandou zábavných charakterů (Drax, Yondu) a tam, kde ubírá na humoru, přichází na řadu, překvapivě, emotivnost, která naštěstí nikdy nesklouzne do patosu, protože se buď zjeví nějaký naprostý pahumor, nebo se zjeví ... No, něco/někdo/cokoliv. Je to hroznej digitální bordel, ale proklatě zábavnej, tak, že zapřísáhlý odmítač popcornu, jako já, se s tou chroupající zvrhlostí dokonce i trochu smířil a neměl nutkáním křupavcům nacpat tu praženou kukuřici do levé nosní díky a zazpívat jim u toho hymnu Jižního Sůdanu. (08.05.2017)