Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lovreňáci a Velraňáci jsou dvě party kluků ze sousedních vesnic. S vervou sobě vlastní se nenávidí a bojují proti sobě s odhodláním svých statečných dětských srdcí. Jejich netradiční válečné trofeje - knoflíky, šle a pásky jsou na druhé straně vykupovány výprasky a tresty stejně urputných rodičů. Chlapci procházejí těžkou zkouškou, která jim dá poznat to nejdůležitější v životě. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (149)

hrona 

všechny recenze uživatele

Výborný film, po letech jsem ho znovu viděl a jsem opět velmi nadšen. Píseň, ,, že mám v kalhotách díru jak trám,, i slavná věta, která zde stále zaznívá, a to nemluvím o skvělém objasnění postu velitelle, zkrátka paráda. Dílko, které jsem nejdříve četl, a teprve poté viděl a kde se filmaři trefili do mé fantazie. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Knoflíkovou válku jsem někdy na hranici puberty četl, jenže tenkrát mi přišla strašně impertinentní. Přitom z dnešního pohledu na ni trochu nahlížím jako na francouzské pojetí Rychlých šípů. Samozřejmě pouze ve smyslu klukovského dobrodružství. Dvě party se rvou jako koně a nic si nedarují. Paradoxně jsou schopni bitvu zastavit kvůli zraněnému králíkovi. Tenkrát prostě byla jiná doba a to, co si užívali Lovreňáci a Velraňáci by dnes už z mnoha důvodů nebylo možné. Jenže tenkrát nebyly mobily a počítače. Zajímavé též je, jak si na své bitky příležitostně zavzpomínají i dospělí, takže rivalita se zřejmě předávala po generacích. Přitom nahlížíme do světa dětí a dospívajících, kterému dospělí nerozumí a jako by ani nechtěli, ačkoli sami prožívali něco podobného. Jako by svým věkem ztratili paměť a nerozpomenuli se na své dětské zkušenosti a zážitky. Rozhodně lze ocenit klukovské herce, kteří působili naprosto přirozeně. Mimochodem, pro Tsillu Chelton, Christophe Bourseillera a Martina Lartigua se jednalo o debut na filmovém plátně. Naopak Michèle Méritz tímto svou hereckou kariéru zakončila. ()

Reklama

junxi91 

všechny recenze uživatele

Knihu, jenž byla předlohou pro tento film jsem četl jako dítě. Tehdy mě celkem bavila, a tak jsem se nyní jako starý kokot rozhodl podívat se na film. Nebyla to už sice taková zábava, protože mě má dětská hravost a fantazie pod tlakem starostí a úzkostí už z velké části opustila. Přesto jsem se nechal unést tímto starým filmem, oslavujícím dětství, chlapecké hry a zobrazující silnou nevraživost mezi dvěma partami kluků ze sousedních vesnic – Loverňáky a Velraňáky, které se vzájemně nesnášejí, pokřikují po sobě a také se často vzájemně mydlí. Hlavní postavy jsou z tábora Loverňáků, především tedy jejich vůdce Lebrac, anebo zrádce Aztec. Na začátku vidíme malého Gibuse, který chce prodat sedlákovi známky proti nemocem, ale tomu je už prodali Velraňáci. Sedlák řekne dobrou věc – „Važte si zdraví. Zdraví je jen jedno, kdežto nemocí je spousta“. Gibus se pak dostane do potyčky s jedním Velraňákem, který jej nazve impotentem a Gibus neví, co to znamená. Při hovoru s kamarádem pronese své oblíbené „kdyby sem to byl býval věděl, tak bysem to neřekl“. Tato věta v různých variacích od něj zazní několikrát. Při jedné z potyček je Lebrac zajat Velraňáky a má strach, že jej budou jako zajatce mučit, oni však mají v plánu něco lepšího – odřežou mu všechny knoflíky, tkaničky, cvočky, pásky a kšandy. Díky tomu se celé dílo jmenuje Knoflíková válka. Knoflíky jsou však drahé, a tak je třeba získat peníze na nové. Ne všichni však mohou přispívat. Kluci se zhlédnou v idejích republiky, kde jsou si všichni rovni, a tak musí každý přispívat, což nejde – někteří jsou bohatí, jiní chudí. A tak si začnou vydělávat peníze pomocí sběru hub, zmijí, a dokonce se jim povede ulovit lišku – chuděru ji vykouřili z její nory. Zato však na králíky jsou hodní a jeden zraněný ušák dokonce způsobí krátké příměří mezi oběma partami. Loverňáci si také postaví svůj dům, ve kterém se scházejí a kde jim mohou být celý svět a dospělí totálně volní. Avšak existenci domu a jeho polohu nahlásí zhrzený Aztec u Velraňáků, a ti jej pak pomocí ukradeného trakaře srovnají se zemí. Hoši na to však přijdou a se zrádcem se patřičně vypořádají. Nakonec i jejich otcové konečně pochopí, proč se tak řežou, proč jim chybí knoflíky a vzpomenou si na svá dětská léta, když se společně ožerou na poli. Ve filmu nechybí alkohol ani cigarety – naši dvanáctiletí bojovníci si je dopřávají ve svém dřevěném domě, a Aztec dostal pár panáků u jednoho Velraňáka doma. Je zde také nahota, protože když jdou hoši bojovat nazí, tak jim přece nemohou sebrat žádné trofeje. Aztec po vyhrané bitvě přesto pronese "kdyby sem to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil". Skvělí byli také hoši s praky, schovaní vysoko na stromech a divil jsem se, jak se jim tam povedlo vylézt - vždyť minimálně dva metry od země nevyrůstala z kmene žádná větev. Vtipná byla také scéna s tvrdohlavým oslem, který zůstal stát na jednom místě, než jej v noci hoši konečně donutili pohnout se domů. Nejvíce pozornosti je soustředěno na Lebraca, který si užívá doma výprasky od svého otce za každý ztracený knoflík a pozdní příchod a také je mu vyhrožováno internátem, na který se mu vůbec nechce. No, troufám si tvrdit, že v dnešní době je nemožné, aby mladí kluci trávili svůj volný čas tímto způsobem – především venku a s prakem v ruce, protože rodiče jsou úzkostliví, děcka zlenivěly a mobily jim postupně kradou zbytky dětské fantazie. A děcka s cigaretami, alkoholem a běhající nahá po lese jsou v současné době absolutní tabu a nejedna sociální pracovnice by si na jejich rodičích ráda smlsla. Ne, že bych to obhajoval, ale aspoň byla sranda a kromě pár modřin se přece nikomu nic nestalo. () (méně) (více)

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Bezvadný film nejen pro kluky. Viděla jsem jej od r. 1963 celkem asi 3x a pokaždé jsem se smála. Bezvadně natočený film podle literární předlohy s bonmoty, které téměř zlidověly : "Kdybysem to byl věděl, takbysem tady nechodil." Tohle říká nejmladší klučina, který má strach se všech těch průserů, které provádí na vesnici jeho starší kamarádi. Bude-li se tento film ještě někdy hrát, nebojte se na něj podívat, nebudete litovat. 5* ()

Webb 

všechny recenze uživatele

Krásný film který do děje vtáhne, zahřeje na srdci a pohladí po duši s jednou z nejlepších dětských hereckých sestav, která kinematografie nabízí. Při sledování se u mě vynořili vzpomínky na dětství, přičemž snímek vůbec nepůsobí zastarale. Takovéto filmy by měli natáčet a né ty blafy, které bych nejraději spláchl někam do záchoda. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (6)

  • Postava Petita Gibuse (Martin Lartigue) se tak proslavila v Japonsku, že po něm pojmenovali značku čokolády. (sator)
  • Natáčeno v pískovně Saint-Arnoult-en-Yvelines, v lomech Poyers (Orphin) a na venkově v Bailleau-Armenonville. Scény v Longeverne jsou natočeny v Armenonville-les-Gâtineaux (Eure-et-Loir) a ty ve Velrans v Orphin (Yvelines). Poslední scéna se natáčí na Adolphe-Chérioux na rue Édouard Tremblay ve Vitry-sur-Seine. Rybářská párty se koná u rybníka Guiperreux v Poigny-la-Forêt. Yves Robert také využívá okolí svého pozemku, Moulin de la Gueville v Saint-Hilarion v Buttes Noires. (sator)
  • Film měl problém ve Spojených státech kvůli nahým scénám, které šokovaly americkou Ligu ctnosti. (sator)

Související novinky

Zlín Film Festival s vůní  Francie

Zlín Film Festival s vůní Francie

04.05.2016

Filmové cestování po Evropě pokračuje letos výletem do provoněné Francie a Zlín Film Festival odtud přiveze návštěvníkům více než 40 archivních i nejnovějších filmových počinů. Sekce Dny francouzské… (více)

Reklama

Reklama