Marťan

po předloňské Gravitaci a loňském Interstellaru jsem od největšího letošního adepta na hollywoodský pokus o "high-syfy" roku čekal hodně. a to byla chyba. dočkal jsem se filmu skvěle natočeného, který ze zdánlivě chabého námětu vytěžil daleko víc, než bych se kdy nadál. filmu chytrého, byť v mnoha detailech nedomyšleného, viz například ignorování faktu, že na Marsu je výrazně menší gravitace. filmu zručně napsaného, efektivně vyprávěného a vůbec po řemeslné stránce od prvního pohledu prvotřídního. /// Ridley Scott dokázal po celou tu relativně dlouhou dobu udržet pravidelný tep rytmu, s ním související vyváženost v poměru "humor vs drama" a konvenční střihové elipsy drží všechny ty rozmanité scény krásně pohromadě, přestože se v rychlém tempu stále dokola střídají lokality dvou vzdálených a velmi odlišných prostředí. nemohu si ale pomoci, to všechno je mi pořád málo. ve srovnání s o dva roky starším vědecko-fantastickým survival filmem Alfonsa Cuaróna, snímkem audio-vizuálně ohromujícím a tematicky nesmírně inspirativním, vypadá Marťan jako banalita stejně povrchní, stejně líbivá a skoro stejně nepříjemně vlezlá jako jsou disco hity z jeho soundtracku. /// jako hard scifista velice oceňuji krásu "mimozemských obrazů" z Marsu a ještě více nadšení ve mě vyvolávaly všechny záběry na kosmickou loď Hermes i pohledy do jejích útrob. i z hlediska významové struktury nacházím mnoho aspektů hodných ocenění. upřímná tematizace hluboké a ničím nezviklatelné úcty k hodnotě lidského života, i kdyby byl "jen" jediný, má univerzální platnost a jistě osloví řadu diváků filmu. i tak je to ovšem pravda svým způsobem "příliš" prostá a samozřejmá. každý lidský život je nedocenitelný. ano. abych plný význam těch slov pochopil a přijal, nepotřebuji sledovat přes dvě hodiny dlouhou "názornou ukázku" na příkladě jednoho ztroskotaného kosmonauta. /// a nemá-li film co víc nabídnout, pak nemá doopravdy co nabídnout. snad kromě hlášek (-), předvídatelných dějových zvratů (-), Damonova krajně nepřesvědčivého herectví (-), optimismu namísto střízlivosti (+/-?) a snah o extrémní zjednodušování, aby i ten nejhloupější divák všemu bez potíží rozuměl (obzvlášť velké mínus). dokonce i vlastní koncept založený na řetězci předkládaných problémů a vývoji jejich řešení - a to racionální vědeckou cestou, abych zdůraznil potěšující silně pro-vědeckou orientaci filmu - si Marťan ve svém, celkově spíše slabším závěru trapně podráží stupidním trikem "na způsob Iron Mana". kdo viděl, chápe. kdo neviděl, uvidí a zapláče. /// soudě z uvedeného výčtu je hodně co kritizovat i hodně co chválit. dočkal jsem se dobrého filmu. dokonce i dobrého sci-fi. nedosáhlo však uměleckých kvalit, a proto nedosáhlo ani kvalit Nolanova loňského předchůdce, a už vůbec ne Cuarónova předloňského. a i když nemám pochyb, že sklidí bohatou úrodu prestižních filmových cen, tohle sci-fi je "jen" dobré. (navštívena projekce 2D verze) (08.10.2015)

Pohodovka pro dobrou náladu. Damon je MacGyver na Marsu, ale divák je živen nejen jeho důvtipem a fištrónem, ale i trefnými hláškami. Sympaťák Watney paradoxně nejvíce připomíná civilního Damona (aspoň když si střílí z Kimmela), casting na jedničku. Dokazuje to i Sean Bean - znovu na Elrondově radě. Trikově zvládnuté s bravůrou Ridleymu vlastní. Lodní pocta Vesmírné Odyssee stylová. Zatím nejpovedenější Marsovské sci-fi. P.S: Kniha byla o trochu lepší. (05.10.2015)

Takovej ten film, kterej stačí vidět jednou. Úplně mi nesedl odlehčený styl, jakože přežívat sám na Marsu je vlastně prdel a o nic nejde. Přišlo mi, že třeba Tom Hanks v Trosečníkovi na tom byl milionkrát hůř, a to byl na ostrově se spoustou jídla a vody. Naštěstí je Matt Damon dobrej a scény s ním mě bavily. U zbytku jsem se ale docela vařil a fakt už mě pak iritovalo neustálé opakování situace á la "Stihneme to za 10 dní, a přes to nejede vlak. Dříve to zkrátka NELZE." Pak se něco posere, přijde šéfik a řekne, ale jó to dáte. A zbytek "Nojó vždyť to vlastně půjde za tři dny." A takhle to tam je furt dokola. Bohužel mi byla docela nesympatická i ta posádka. Přišlo mi, že scény s ní moc nefungují a všichni její členové mi byli super u prdele. A celkově mi tam prostě chyběla nějaká koulervoucí scéna. Něco kvůli čemu bych si ten film zapamatoval v pozitivním smyslu a ne jen díky hyperpodbízivé vložce s Číňany, protože odtamtud teď zrovna tečou hromady peněz. Nemůžu si pomoct, ale všechny ty dobré vesmírné filmy mi prostě přišly lepší. Dokonce i Prometheus. (03.10.2015)

V rozmezí tří let přichází třetí zásadní sci-fi flák, který možná není tolik vědecký, ale naproti tomu mu nejvíce fungují blockbusterové postupy, které jsou znakem Scottovy nezaměnitelné řemeslné jistoty, která mě takhle brala naposledy před 14 lety. Jasně, v závěru to hodně Goddardovi uniká, ale ta oslava lidského vědění a nezdolné vůle je skrze plátno doslova hmatatelná po drtivou většinu stopáže. Takové feel good emoce letos už asi nikdo jiný nevykouzlí. 4 a ½. PS: Je fajn vidět v kině Ridleyho film, po jehož zhlédnutí nebrečíte, že pro plné docenění si musíte počkat na blu-ray s DC. PPS: Po druhé projekci plná spokojenost. Klapne to vlastně i v tom závěru. Lepší "feel-good" snímek, než Láska nebeská. (18.10.2015)

Ridley ty filmy poslední dobou seká jak na běžícím pásu, ale opravdovou klasiku už od něj asi moc čekat nemůžeme. Je to rodinný fajn dobrodrůžo, ale myslím si, že s takovýmhle produkčním a hereckým zázemím by podobnou kvalitu vysekl každý slušnější tvůrce. Z těch velkých serióznějších sci-fi posledních let je tohle asi nejslabší. Jinak souhlas s Psema. 70%. (19.10.2015)