Krajina smrti

Na môj vkus zbytočne príliš akčné, a nekonečné súboje zabrali asi tak trištvrte filmu. Aj keď na druhú stranu, to tradičné umenie boja bez moderných strelných zbrani mi príde naozaj obdivuhodné a výborne to umocnilo celú tú atmosféru bojov miestnych domorodých kmeňov. Čo sa týka kulís a kostýmov, bola to naozaj fantázia - čo sa však nedá povedať o dejovej stránke filmu, ktorá mala značne oslabenú zápletku... (08.05.2015)

Hodně jsem se na film těšil a proto jsem teď o to víc zklamaný, protože namísto výpravného maorského eposu jsem dostal bollywoodizovanou a odfláknutou poloamatérštinu. Až na výjimky (skvělý válečník/démon) ochotnické herecké výkony, výprava na úrovni nějaké indické regionální televize, stejně tak i polopatický děj, většinu času mizerná ruční kamera a v rolích středověkých Maorů minimálně z poloviny evidentní bělošští míšenci. Spíchla to snad na koleně nějaká maorská neziskovka z nadačního fondu novozélandského ministerstva maorismu či co? Ale film má i svoje velké pozitivum, samozřejmě mám na mysli řežebné scény, ve kterých se divákovi dostane názorné a podrobné ukázky způsobů použití všech tradičních maorských zbraní i obsáhlé přehlídky oplzlých válečnických posunků (které ovšem našincům přidou spíš legrační a homosexuální). A moc se mi líbila jedna věta: "Bohové nám dali život, aby měli radost z našeho utrpení", tak tomu říkám úhelný kámen deisticko-pesimistické filosofie! Úplně špatné to tedy nebylo, ale třeba Once Were Warriors je o dvě třídy lepší "maorský" film a Broken English aspoň o třídu. Jo a nemůžu si ještě odpustit jeden dovětek: Naprosto chápu, že někdo s radostí nasere někomu na jeho kosti, chápal bych i to, že mu to hovno rozmázne po lebce, ale nechápu, proč si ten zatracený maorský dobytek potom ještě olízne ruku! (08.04.2015)

Predsa len filmov z tohto prostredia je pomenej a takmer to Krajina smrti vytiahla na vyššie hodnotenie avšak kamera pri súbojoch občas stála úplne za hovno, aj bez prepáčenia. Práve scény, ktoré mohli byť najlepšie miestami vyzneli úplne chaoticky, nielenže si občas človek nebol istý ktorú postavu sleduje ale príliš často bolo vidieť iba chrbát niektorého z protagonistov či skrížené palice či oštepy. Čo je celkom škoda lebo príbeh zase až tak zlý nebol. (26.04.2022)

Apocalypto 2: The Dead Lands / „The gods have made this life to take pleasure in our suffering.“ a potom sa čudujme, že s vyznávaním takejto filozofie sa tí Moari medzi sebou mlátia jedna radosť. The Dead Lands je vlastne taká novozélandská, lacnejšia verzia Apokalypta, akurát bez vyšších ambícií. Fajn prostredie, netradičné postavy, dostatočne surové a dravé, ale tak nejako po celý čas o jednom a tom istom. Dosť veľa sa tu rozpráva o cti a o moarskej mytológii a namiesto toho sa to mohlo viac sústrediť na dobrodružné putovanie po pralese a súboje. Akčné scény sú tak v podstate len tri, aj keď slušne natočené. Kto podobné filmy vyhľadáva pravdepodobne bude spokojný, pre ostatných len taký brutálnejší výlet na Nový Zéland, ktorý síce nenaštve, ale ani ničím neprekvapí a tak nebude dôvod si ho niekedy zopakovať. Ako dobrodružná jednohubka obstojné, ale Gibson je s Apokalyptom niekde úplne inde. CELKOVO: 3* (6/10) (17.04.2015)

Vyplazovat tak na mě jazyčisko polonahý Will Ferrell, řeknu mu, že je buzna, ale u Maorů to berete jinak.. Poučné setkání se zajímavou kulturou (posvátnost předků, patriarchát, válečnické zvyky), klasické motivy pomsty (syn náčelníka) či vykoupení (démon s vizáží Calibose ze Souboje Titánů) a v neposlední řadě nelítostné, choreograficky poctivé souboje muže proti muži, v nichž někteří uživatelé spatřují turnaj ve stolním tenise. No je fakt, že kdybyste s pálkou „patu“, obvykle vyráběnou z nefritu, dřeva, kamene či velrybí kosti, dobře potrénovali, vyklepli byste za pár vteřin i Jana-Ove Waldnera. Dead Lands se dá vytknout kolísavé tempo, obsazení evidentních míšenců do rolí původních obyvatel či třeba Wirepův chrup, který je běloskvoucí, i když olizuje vlastní hovna z lebek předků, jenže co se týká filmů z polynéské historie, strašné rád mhouřím krví podlité oko.. (21.04.2015)