Režie:
Danny BoyleScénář:
Aaron SorkinKamera:
Alwin H. KüchlerHudba:
Daniel PembertonHrají:
Michael Fassbender, Kate Winslet, Seth Rogen, Katherine Waterston, Jeff Daniels, Michael Stuhlbarg, Perla Haney-Jardine, Ripley Sobo, Makenzie Moss (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Film se odehrává během vyhrocených momentů před zahájením klíčových Jobsových prezentací, které měnily dějiny, a to nejen počítačové. Poprvé Jobse potkáváme v polovině osmdesátých let, kdy na trh uvedl Macintosh. Od prvních minut utvrzuje diváky v tom, že legendy o jeho asociálnosti a nesnesitelnosti nelhaly. Je to monstrum, které šikanuje své podřízené za neplnění nesplnitelných příkazů, ponižuje matku (Katherine Waterston) své dcery, jejíž otcovství přes soudní rozhodnutí neuznává, do krve se hádá se svou pravou rukou Joannou Hoffmanovou (Kate Winslet), dokud nedosáhne svého. S ubíhajícími minutami se však z jednorozměrného psychopata stává mnohovrstevná osobnost, kterou budou diváci chápat, obdivovat, ale samozřejmě také nenávidět. Asi jako každou výjimečnou lidskou bytost, která viděla o kus dál, než všichni ostatní. (Cinemart)
(více)Videa (18)
Recenze (602)
Opravdu má film dvě hodiny ukazovat stres před zahájeními představení produktů? Film, který bere na mušku půl hodinu před zahájením různých představení? Beru, že je zde hezky zachycen vývoj Jobse: osobnostní, rodinný, podnikatelský atd. Okouzlující. Ale opravdu má diváka bavit koukat na zákulisí z různých časů 2 hodiny? Ne, díky. ()
Stejně jako si Tarantino dialogově zaonanoval v Osmi hrozných, udělal si podobně radost u Jobse i Sorkin. A jeho neustálá dialogová smršť je zde tak enormní, že to bohužel v některých částech upozadilo i samotného Boyla a ubírá to bohužel i některým emotivním scénám. Někdy by zkrátka neuškodilo dialogově malinko přibrzdit a nechat vyniknout i obraz a samotnou režii. Možná by to pak celkově nepůsobilo tak chladně a odměřeně. Jenže i onanující Sorkin je pořád výborný Sorkin a i Boyle v pozadí má své řemeslo plně v rukou, takže jde pořád o velmi solidní nadprůměr. A po herecké stránce už je to úplná extra třída. Jen se nemohu ubránit dojmu, že kdyby se milovaný scenárista držel trochu na uzdě, mohlo to být ještě o něco lepší a hlavně emotivnější. ()
1 Both Sides Now: clasicall and parametric. 1984. Stand and Deliver. 16mm. Flashback. 1988. Walk and talk. 35mm. Flashback within flashback. 1998. Stand and Deliver and Walk and Talk. 16mm, 35mm, Digital. Flashback recontextualization (unreliable perception) X 3 in 4 acts. Think different(ly). Change paradigm => Masterpiece. Movie of the year. 0 ()
"Lidé mohou mít talent a zároveň být i slušní," což se dle posledního snímku o Jobsovi k tomuto nejslavnějšímu americkému vývozci ovoce rozhodně nevztahovalo... Nejmagičtější propojení dramatických obrázků a hudby od Andersonovy Magnolie, dechberoucí analýza epických pracovních (ne)úspěchů vs. trestuhodných životních selhání. Jobs byl vášnivým otcem zejména technologiím a vlastní rodinu kvůli tomu přehlížel. Čekal jsem od Boylea s Fassbenderem emocionální rozcvičku roku? Sakra že nečekal! ()
Velká show Michaela Fassbendera a Aarona Sorkinse, režie Dannyho Boylea ustoupila do pozadí, zkrátka zde na typicky "boyleovské" hrátky nebylo místo. Steve Jobs se Vám bude hodně líbit, pokud znáte všechna ta velká jména a produkty Applu a hlavně, pokud pro Vás něco znamenají. S velkými znalostmi tohoto světa u diváka film počítá. Často čtu srovnávání s Fincherovým The Social Network, ale zatímco ten sloužil jako výborná generační výpověď, Steve Jobs se nám snaží přiblížit osobnost jednoho člověka. Nenudila jsem se, je to dobrý film, ale pro mě bohužel nic víc. 70% ()
Galerie (69)
Zajímavosti (24)
- Ponuku na hlavnú ženskú úlohu dostala aj Jessica Chastain. (Gryphon)
- Na konkurze pre hercov sa nepoužil scenár k tomuto filmu. Namiesto toho herci čítali a hrali scény zo seriálu The Newsroom (od r. 2012), ktorého scenár písal taktiež Aaron Sorkin. (Gryphon)
- Steve Jobs ve skutečnosti za svého života navázal kontakt se scenáristou tohoto snímku, Aaronem Sorkinem, a sice v únoru roku 2005, kdy se na něj obrátil s žádostí o pomoc při napsání textu k dnes už slavnému projevu na Stanfordské univerzitě k ukočení akademického roku. Sorkin mu pomoc přislíbil, ale v dubnu pořád ještě nejevil známky toho, že by na něm skutečně začal pracovat. Když se mu Jobs konečně v červnu dovolal, nedostalo se mu stále žádné konkrétní odpovědi, a proto během jednoho večera napsal svůj proslov sám. Byl o hodně prostší a osobnější, než původně plánoval. Vylíčil v něm tři příběhy ze svého života, které považoval za důležité. (JendaT)
Reklama