Tohle je náš svět

V prvom rade veľké prekvapenie, že Viggo ani zďaleka nevyzeral na to, že mu ťahá na šesťdesiatku. Normálne mi pripomenul highlandera Maťa Ďurindu z Tublatanky. Inak film do polovice celkom v pohode, ale očakával som, že prechod z divočiny do mesta prinesie oveľa väčšie zápletky. Tu nastala stagnácia okolo jedného pohrebu a výchovy detí. Nevyužitý potenciál, ktorý mohol konfrontovať konzumnú spoločnosť s ľahkosťou súladu s prírodou. Nakoniec zvíťazil však konzum, normálne mám pocit, že táto agitka v podstate zapôsobila kontraproduktívne. A vlastne, dobre tak. (07.11.2021)

Tak tenhle jejich svět se mi dokonale trefil do noty. Lesní rodinka, kdy šest dítek zoceluje jejich otec, pravidelně cvičí, debatují, nasávají vědomosti, které by se ve školních lavicích jen těžko dozvěděli. Nakupují jen nezbytné věci, co se dá, uloví nebo si vypěstují. Matka kdesi v nemocnici bojuje (a už dlouho nebude) s bipolární poruchou a právě její radikální rozhodnutí vyšle rodinku neznajíc Star Trek nebo bojové počítačové hry do civilizace – totálně konzumní společnosti. Ústřední myšlenka je zřejmě jasná. Co je víc? A která strana má navrch? Chybuje se v obou táborech, takže divák je zvědavý, kam tenhle zajímavý námět tvůrci posunou a kde všude najde pozitiva/negativa. Není to totiž plácání o smogu, tání ledovců nebo přídatných látkách v potravinách. Divák si tak tvoří vlastní názor, který mu ovšem tvůrci několikrát umně rozbourají, protože každý z životních stylů má svou odvrácenou tvář. Atmosféra je náramná, dialogy úderné, scény podbarvené Sigur Rós jsou sakra silné, herci naprosto přesvědčiví, což těší zejména u dětských/mladých tváří. Dosud hlavně seriálový herec Matt Ross překvapil. A Sundance i Cannes mu tleskaly. Chytré, cynické, nepodbízivé. (10.04.2017)

Žádný svět není kompletní, dokud se nestřetne se světy jinými.. Osvobozování jídla a mrtvých, Santa Chomsky, uvědomělé sobectví horší toho bezděčného a ústupky z nastolené cesty, co ukážou tenkost hranice mezi pózou a přesvědčením. Když left-wing anarchistický boj proti kapitalismu, tak jedině v autobuse šlapacím! Somers se stopou Sigur Rós se postará o přiměřenou audiosložku, Mortensen, i když zrovna ukazuje páru důchodců malého Dúnadána, o podnětnou ambivalenci. Jeho poslední scéna u jídelního stolu má jistou paralelu s tou z Dějin násilí. Minulost je pryč a přitom navždy s námi.. (05.03.2024)

Tenhle film mě oslovil natolik, že skoro nevím, co zmínit dřív.... Zaprvé bych hned zkraje mohla vyzdvihnout herecké výkony - Viggo Mortensen podal opravdu skvělý a věrohodný výkon. A neméně skvělí byli i dětští / nactiletí herci. Byl to skutečně dobrý výběr. Dále mě samozřejmě oslovil námět alternativního života a to, jak si s tímto tématem tvůrci poradili. Není všechno tak černobílé, jak se může na první pohled některým lidem zdát, stejně tak každá z filmových protistran (alternativní versus "normální" život) má v něčem pravdu a v něčem naopak ne. Otec, který s několika dětmi žije v lese, učí je lovit a přežít v přírodě a během toho všeho jim poskytuje domácí výuku, se může zprvu zdát jako blázen a extremista. Ano, jeho metody jsou extrémní a neuvědomuje si, že své děti připravuje o možnost socializace. Ale na druhé straně stojí lidé, kteří jsou rovněž zaslepení, jenom jinak - zaslepil je onen "standard" běžného života a mnozí se ani nezamýšlí nad tím, proč jsou věci tak, jak jsou, jen proto, že se jakožto občané pokrokových zemí v podstatě kolektivně shodli na tom, co je "normální". Líbila se mi i ta narážka na systém školství a na to, že škola toho ve skutečnosti děti moc nenaučí. Otec dětí měl svoji pravdu, která svým způsobem dávala smysl... dědeček měl naopak pravdu ve chvíli, kdy řekl, že hodlá respektovat přání svého vnuka a že nebude nečinně přihlížet něčemu, co hraničí s týráním dětí. Každý vyslovil svoje a na nás je, abychom se nad tím vším zamysleli. Nakonec bude náš názor dost možná totožný s vyústěním filmu, které bylo podle mě to nejlepší možné. Celou dobu jsem čekala, jak film skončí, a musím říct, že oním závěrečným kompromisem u mě tento film ještě stoupl. ~(4,5★)~ (02.08.2016)

Forma a styl natočení filmu je vlastně v rozporu s tím, o čem je. Snaží se nám přiblížit způsob výchovy odproštěný od konzumních a tradičních způsobů myšlení a činností a přitom je natočen vyumělkovaným konzumním způsobem. Vtipné je ovšem to, že si toho jsou autoři nejspíše vědomi, neboť tam dali ten poslední záběr. Poslední záběr, který konečně ukazuje život v plné nahotě, obyčejný, nudný, plný dlouhých okamžiků ničeho. Za to jim patří plus. Můj vztah k hlavní postavě se během sledování vyvíjel, od počátečního odmítnutí, až po přijetí toho, že některé jeho způsoby myšlení jsou mi vlastní. Neuvěřil jsem příliš tomu, že by způsob této výchovy zapříčinil nesmyslnou geniálnost všech jeho dětí, stejně jako oddanou poslušnost i v době puberty. Navíc film ukazuje dva extrémní světy, aby ukázal rozdílnost obou pohledů a přesto se mi zdálo, že toho bylo málo, přišlo mi i, že tam bylo málo konfliktu. Znám tyto rodinné ideové třenice až příliš dobře osobně, aby mi to tady nepřišlo příliš "slabé" a povrchní. Je to naivní a jednoduchý snímek, který je mi v lecčems sympatický, v lecčems moc ne, ale tak to bývá. (28.01.2017)