Manželé a manželky

Kdybych měl povinnost komentovat pouze jednou větou, tak bych komentář formuloval asi takto: "Husbands and Wiwes" Woodyho Allena jsou ideálním filmem pro ty, kteří pošilhávají po pozici manželského poradce, jakožto po svém profesním uplatnění. Netypická forma vyprávění skutečně diváku vložila do ruk rolí manželského poradce, který zná myšlenky a postoje všech zainteresovaných stran, ale na druhou stranu mu, tak jako každý jiný film, nemůže dát aktivní úlohu. Občas to ve mně evokovalo pocit, jako by Woody říkal, že každý terapeut je sám o sobě pouhým pozorovatelem. No teď si umím představit, že se asi pletu, že si film vykládám dosti extenzivně, ale nebylo by na škodu o tom popřemýšlet, ne? :-) Každopádně, abych neodbočil od samotného filmu, je nutno říct, že mě velmi bavilo být pozorovatelem manželských dvojic, obzvláště mě bavily postřehy Gabea, kterého dokonale zahrál Woody Allen, i když kdoví, zda jen zahrál, existuje reálná možnost, že je v Gabeovi dost ze samotného W. Allena. Pokud ano, tak nutno říct, že je Woody géniem. 80% (31.07.2013)

Drsně působící film, kde už se neobjeví smířlivý happyend jako v Haně nebo katarze jako ve Zločinech a poklescích... zde zůstává konec neuzavřený, nevyřešený... postavy jsou všechny neurotické, bilance jejich vztahů vyznívá jako katastrofa, herecký výkony jsou skvělé, cinema verite style sedí. Je to jeden z Woodyho nej filmů...opět nelze souhlasit s názorem uživatele GodComplex, který je completely mistaken v názoru na Allenovy filmy, přesto je zajímavý si je přečíst.... že Allen točí filmy přes kopírák? že umělci stačí natočit jeden film na jedno téma a pohne se dál? a neni to právě tak, že real artist dělá celej život jeden film, jen pokaždý trochu jinak? vedle Woodyho lze vyjmenovat každého významnějšího autora a uvědomit si, že každý z nich se celý život zabývá jednim tématem v mnoha variacích. Allenovým životním tématem jsou vztahy. Když si ale člověk přečtě komentáře zmíněného člověka, zjistí, že tento člověk nemá rád vztahy ve filmech, tudíž nemůže ani mít rád valnou většinu Allenových filmů, neboť ty jsou především o vztazích a speciálně nemůže mít rád tento, kde nic jiného nenajde. Znamená to ale, že je to špatný film jen proto, že řeší vztahy? Už otázka je absurdní, natož na ní odpovídat... (01.12.2006)

Mám rád Woodyho Allena a jeho nezaměnitelný humor, kterým koření svoje vztahové analýzy. Tentokrát si vzal pod drobnohled manželské problémy a upustil od intelektuálních narážek (kterými byl zahrnut například Manhattan). Také humoru tu najdeme poskrovnu, ale o to víc působí film dospěleji (je to logické i k režisérově věku). Dokumentaristicky laděný snímek má proto mnohé co říct a záleží jen na divácích, co si z něj odnesou. 9/10 (20.03.2009)

Můj v pořadí patnáctý film, který jsem od Allena viděl, z toho desátý s nejvyšším hodnocením. A stejně mě Mistr dokáže znovu překvapit, až z toho neumím přestat žasnout. Vždyť s tolika zkušenostmi s jeho nešikovným nimralstvím ve vztazích bych ho měl mít přečteného se vším všudy, ale přesto nedokážu odolat. I přes správně navádějící název filmu jsem nečekal, že na mě vybalí studii manželských vztahů v pravém slova smyslu, silně kousavou, s dostatkem objektivity, ale zase bez přehnaně chladného nadhledu - a že v ní vyjádří myšlenky, na které se snadněji dívá než o nich po závěrečných titulcích mluví. Občas navíc přihodí trochu nepostradatelného humoru, tentokrát se silně hořkou příchutí (nejvíc ho ve svých horoskopických hláškách pobrala jednodušší Sam). A jako kdyby to nestačilo, dokáže divákovi připravit i hřejivou atmosféru, to při srdečných promluvách s nadanou studentkou (civilním způsobem krásná Juliette Lewis). Už x-tý film, u kterého říkám, že patří k režisérově úplné špičce. A zdaleka ne poslední. Silvestrovská projekce 2006 (31.12.2006)

-God does not play dice with the universe. -No, he just plays hide-and-seek. Jediný vtip na úvod filmu a odtud dál už je to víc než jen drsné a kruté. A to nejen tématem (Allenovým často zkoumaným), ale i stylem zpracování, který v některých chvílích připomene právě tu odosobněnost, která způsobuje mnohem větší etické stanovisko proti, jako tomu bylo u některých filmů Vinterberga a Triera. (22.10.2016)