Perfektní den

Rozvleklá, nudná jízda odnikud nikam po balkánských kopcích. Ve vážných polohách sentimentální, v humorných křečovitá a nevtipná. Dodatečný trestný bod za zoufale nenápaditý soundtrack a ještě horší hudební režii - režisér celou dobu nahodile pouští pětivteřinové úryvky skladeb ze své zaprášené kazety s rockovými hity. Mám rád dobrou filmovou hudbu, takže to beru jako projev lajdáctví, lenosti a nedostatku kreativity. Pryč s tím. (18.05.2016)

Hlavně jsem si u tohoto film říkal, o čem všem je vlastně možné točit. Třeba o tom, že je potřeba sehnat lano na to, aby bylo možné vytáhnout z jedné studny mrtvolu, aby nedocházelo k další kontaminaci vody a ta byla pitná. Tohle je problém, který většinou nemusíte řešit, ale jsou krajiny, kde je to pořádný průser. A tohle nám film ukazuje takovou zvláštní cesto, na kterou jsem asi správně nenajel. (05.01.2016)

Ležet v té studně Butrus Butrus-Ghálí, nikdo by lano nehledal.. Po boku těchto humanitárních pracovníku působí občanská válka v Jugoslávii jako hlína, ale to je jen zdání. Černý humor slouží jako brnění proti absurdním časům, v nichž člověk může žít jedině přítomností a to, že někteří jsou v hlíně a jiní neměli ani to štěstí, aby je do ní někdo schoval, je i přes chybějící explicitu neustále patrné. Přes všechny hloupé a ztracené ideály, i kdyby z tuctu pokusů o dobrý skutek vyšel jen jeden, má cenu zkusit je všechny.. Jako o život hláškující Tim Robbins potvrdil komediální talent, Benicio, ať už je asasín kartelu, teploušský gangster, feťák ve Vegas nebo skeptický aid worker, nic potvrzovat nemusí.. (27.04.2016)

Perfektní den na starém dobrém Balkáně, ve kterém se motá ještě perfektnější herecký ansámbl v byrokracii kafkovského střihu, případně v čiré nacionalistické a náboženské demenci obyvatelstva, aby milostivě našel jedno lano, s jeho pomocí (ne)vytáhl hnijící mrtvolu ze studně a odletěl domů s hřejivým pocitem, že humanitárně pomohl v občansko-nacionalisticky-náboženské válce. Jen mám pocit, že krom velmi skromné satiry a aktivní apatie hlavních postav nám film z problematiky tamní specifické války v podstatě vůbec nic nesdělil a místo aby poukázal na důvody, proč se sousedi začali znenadání popravovat , raději se rochnil v naprosto zbytečných a nezajímavých romantických zápletkách Olgy, Tora a jeho manželky na telefonu, to aby producenti a rejža pořádně podojili ve stopáži známá jména, když už je dotáhli až do Španělska, kde si zahráli na Balkán. Výsledkem tedy není zamýšlená nepřímá kritika neschopnosti orgánů jako OSN, případně čiré protiválečné poselství, ale velmi suchý pokus o černou komedii. 60% (19.01.2016)

"Člověk člověku vlkem, soused vražedným monstrem." Nelidská zvěrstva, etnické čistky, popravy zajatců, masové hroby. To vše v 90. letech v Evropě... Která od druhé světové války půl století žila v míru a naivním přesvědčení, že takové hrůzy se již nikdy nebudou opakovat. Občanská válka v Jugoslávii znovu otevřela brány pekla (stejně jako nyní Putin, očividně reinkarnace Hitlera). Un día perfecto však neukazuje PROČ, ale jen realitu všedního (zbytečného) humanitárního dne, s pár jako šrapnel ostrými střípky. Podminované krávy, na věky zaminované sousedské vztahy, chlapcův míč v garáži, kde někdo oběsil jeho rodiče, ale on o tom ještě neví. Benicio Del Toro už není zapálený revolucionář "Che", jen tichý pozorovatel zešílevších dějin, řešící už jen otázku kolik koňských sil (či sil úředních šimlů) má motor obrněného transportéru modrých přileb. Frustrace tváří v tvář místním lidem "To vy cizinci jste sem přinesli válku", s rukama od krve "Provaz potřebný k vyčištění studny neprodáme, potřebujeme ho na věšení." Balkán nikoli Kusturicův, mile svérázný, ale ten skutečný, náboženskou nesnášenlivostí prolezlý a v (místními lidmi schválně vhozenou mrtvolou) kontaminované studni utopený. (08.03.2023)