Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Jako milovník Harryho Pottera po shlédnutí tohoto dílka bliju nad stupidním scénářem Rowlingové a nudným filmem Yatese, byť s občasnými dobrými efekty. Chvílemi postavy tahaly děj z prstu jako Michael v roli Dorothy z filmu Tootsie, kdy se v přímém přenosu snažil(a) vysvětlit, že není žena, ale svůj bratr... Grindelwald never more. (04.12.2018)

Ať se mi nikdo nesnaží namluvit, že ten film je dělaný primárně pro fanoušky... V kině jsem byl se skupinou +20 fanoušků (přičemž já jsem jeden z nich), a spokojených nás bylo opravdu jen velmi málo. Film je totiž až k uzoufání nudný, a prakticky nic se v něm neděje. Přijdete do kina na film, který někde začne, přičemž po nějaké době zase skončí. V průběhu se tak nestane prakticky nic zajímavého, protože pomrknutí na fanoušky jsou veskrze "dementní" (jinak se to říct nedá), nebo prostě nedávají smysl. Ať už chování jedné nejmenované profesorky, Brumbál učící OPČM (což se tvůrci snaží vysvětlit tím, že mu to na chvíli zakáží), použití kouzla Accio na živého tvora, a celkově celé závěrečné odhalení. To si Rowlingová vycucala z prstu neuvěřitelným způsobem, a dost pochybuji, že by pro to měla nějaké rozumné vysvětlení. Sama tak v průběhu filmu podkopává sebou skvěle vybudovaný svět, který nás okouzlil v sérii HP a v prvním díle ukázal potenciál svého rozšíření. Na druhou stranu je třeba Deppův Grindelwald jako záporák vybudovaný pečlivě, a jde z něj strach minimálně stejně, jako z Voldemorta. Charakterový vývoj se navíc daří i u Queenie, která se vyvíjí logickým směrem, a nepostrádá z hlediska zajímavosti smysl. Postava Brumbála pak vypadá více, než nadějně (Jude Law je ve své roli skvělý). Jednotlivá zvířata jsou značně v pozadí, ale jejich přítomnost zajišťuje alespoň nějakou zábavu (hřivoun, hastrmanec, hrabák). Na závěr si dovolím říct, že by si někdo měl uvědomit, že skupina školených bystrozorů se určitě nenechá zabíjet jen tak (bez toho, aby se bránili). Nad tím, co dokáže Mlok s hůlkou oproti mnohem zručnějším kouzelníkům zůstává rozum stát. Být to samostatné, na nic nenavazující fantasy, asi bych šel o hvězdu výš. Takhle jsem z toho jen více unavený a zklamaný. (19.11.2018)

David Yates má nesporný vizuální cit pro krásné distingované obrazy - umím si třeba představit, že když umře někdo důležitý, bude Yates skvělý na realizování nějakého smutečního videa na jeho počest, co se třeba pustí na pohřbu. Nemá cit pro gradaci, vzrušení a každý obraz pro něj má zřejmě stejnou hodnotu - což ale pak nebude vadit. Tragický scénář působí, jako by byl adaptací tisícistranné knihy - nekončící zástup postav a linií, usledovatelné jen při absolutní rezignaci na snahu chápat přítomnost postav na daných místech, jejich motivace a jejich záměry. Občasné vykřiknutí povědomého jména fakt není nic, co by mě mohlo zajímat. Neskonale unylý film, který má v rukou schopný režisér bez fantazie a scenáristka, která nezvládá základy řemesla.A má to dvě a čtvrt hodiny. Musím říct, že jsem si během projekce na svých hodinkách všiml úplně nových detailů. (14.11.2018)

Po prvej časti, v ktorej na mňa z každej strany vyskakovali CGI zvieratká a so svetom Harryho Pottera mala snímka len minimum spoločné, som od druhého dielu čakal prepadák. Po 60 minútach som bol neustále utvrdzovaný v tom, že som sa nemýlil. S príchodom do Rokfortu mi ale filmári začali hrať na strunu nostalgie a ja som sa chtiac-nechtiac ponoril do deja a rozširovania celého univerza. V druhej polovici snímky išlo síce stále o naivný blockbuster, ktorý nemá samostatne čím zaujať, ale pri sústredení sa na dejovú líniu okolo pôvodu Credenca, rodokmeňu Lestrange a vízie Grindelwalda sa na film dalo konečne pozerať. Stále to síce nie je na chválu a obávam sa, že ma v sérii Fantastic Beasts neohúri ani tretí diel, ale popravde som naozaj čakal väčšiu hrôzu. S prižmúrením oka 6/10. (20.12.2018)

Yates trochu zaexperimentoval a z druhej časti série sa snažil urobiť vážnejší, dospelejší film a postava Grindewalda mu slúži v tom istom zmysle, ako Singerovi Magneto. Takže svojim spôsobom má tento čarodej svoju subjektívnu pravdu a ten, kto sa k nemu pridá, tak tomu sa ani niet čo čudovať. Vážnejší tón však so sebou prináša istú stratu kúzla prvého filmu a stratu tempa. V podstate sme tam, kam nás Yates zaviedol "neakčnými" troma Potterovkami pred finále HP. Mne sa tento prístup celkom pozdával a bol by som spokojný, ak... ak by som vážne mal záujem vyznať sa v postavách, všetkých dejových líniách a zopakoval si FB nr. 1. Ale to sa mi vážne nechcelo a tak to bude zrejme aj pred návštevou FB nr. 3 niekedy o dva roky. (17.11.2018)