Čokoláda

Ano, od začátku je víceméně zřejmé, jak film skončí (i podle nálady hudby) a i mnoho osudů lehce odhadnete, ale to není podstatné pro tento snímek. Důležitá je atmosféra snímku a vztahy, city, co se smí, co nesmí a jak jednají lidé, kteří jsou celý život zvyklí na asketický rytmus a kteří se setkají s "pozemskými" lákadly, které jejich životu zdánlivě protiřečí. Četl jsem tu několik stupidních názorů, že film ukazuje věřící jako fanatiky, co si ani nekousnou do čokolády...pro mě ale film ukazuje na fanatismus (a v tomto případě spíše zparodovaný), nikoli na obyčejné věřící, a ukazuje na zbytečné předsudky. Ano, takových filmů je několik, ale z toho snímku čiší neuvěřitelně podmanivá, až čokoládově chutná atmosféra, která v kombinaci s krásným francouzským městečkem, výtečnou představitelkou hlavní role (Binoche) a kouzelnou, až éterickou hudbou Rachel Portman činí z toho snímku lehké oslazení života :-) Konec je....opravdu dotažený na maximum, až by to mohlo vadit, ale co...na tom nesejde... depresivních filmů rozsévajících hrůzu jsme měli dost, jsem rád, že jsou i filmy, které rozšiřují zase něco jiného, třeba radost. (31.05.2007)

Nádherně sladký a příjemně voňavý příběh o prozření a napravení se. Na čokoládu jsem během sledování chuť neměl, neboť jsem jí spousty spořádal před projekcí. Nejspíš jako průpravu před samotným zhlédnutím :) Ono mě navíc po čokoládě občas bolejí zuby, čili všeho s mírou. Čokoláda je asi nejslabší film, který jsem od Lasse viděl, i přesto jsem se celé dvě hodiny bavil a s úsměvem na tváři sledoval veškeré dění. Překvapivě jsem se však nezakoukal do Juliette Binoche, ale (třebaže to zní poněkud podivně) do Leny Olin. Vitalita z ní čišela o sto šest. Tím nejlepším je na celém filmu Judi Dench, jejíž stařenu jsem jí sežral i s navijákem. A samozřejmě Johnny Depp, který si mě narozdíl od většiny zde získal - scéna s pojídáním žížaly mi utkvěla v paměti nejvíce. Tyto řádky píšu, když zrovna čtvrtou hodinu čekám na oběd a u monitoru mi leží čokoládová tyčinka. Že bych si jen jeden kousek dal..... (04.04.2008)

Příjemná červená knihovna, šmrncnutá žel pokusem o jakýsi pomyslný svár mezi svobodomyslnými lidmi a bigotními věřícími. Nic mezi, jen tvrdá jádra svých lig. Čímž snímek zcela ztrácí jakoukoliv věrohodnost, pokud o ni stál. Působí jako tezovitý příběh zabalený jakoby do hávu pohádky, ale propagující zcela jasně jen jednu linii vidění světa. Jestliže to však vezmeme jako pohádkový příběh o paní, co furt někam utíká, protože nadělá spíš problémy než přinese klid, a sem tam si najde i spolunocležníka, ok, dá se na to dívat. (28.09.2013)

Až neuveriteľné množstvo známych mien dokázal Hallstrom do svojho filmu dostať a narozdiel od podobne hviezdne nabitých filmov z toho nakoniec prúser nebol. Práve naopak. Hoci príbeh o cukrárke, ktorá si otvorí obchod s čokoládou je vlastne úplne jednoduchý, Hallstrom niekoľkými malými dejovými linkami dokázal film až neskutočne oživiť a o žiadnej z nich sa nedá povedať, že je menejcenná. Soundtrack od R. Portman je neskutočne pestrý a počúvateľný. Vlastním doma originálne cd a hudba k filme neskutočne sedí. P. Stormare vtipne dokazuje, že z chumaja gentlemana neurobíš a Alfred Molina ma rozosmial, keď sa nechal načapať vo výklade obchodu, kde žral čokoládu ako divá sviňa. Na chvíľu som sa v ňom videl, tiež neviem čokoláde odolať. Hlavne tmavej s celými lieskovými orieškami...80%. (06.04.2012)

"Satan má mnoho podob. Někdy je to zpěvák neslušné písně v rádiu, jindy autor oplzlé knihy. Anebo pán, co číhá u školy a obtěžuje vaše děti. Někdy je to výrobce sladkostí, zdánlivých drobnůstek. Neboť co vypadá nevinněji než čokoláda?" Jsem zastáncem morálky, takže mě tato knězova slova oslovila. Jenže čokoládu mám rád, svoboda je mi nade vše a vždycky jsem byl trochu rebel, takže taky pevně stojím na straně cukrářky Vianne. Tak co s tím? Fandit s davem nebo chránit morálku? Tak v tomto případě mě Vianne přesvědčila, abych byl ovce a bečel s davem v její prospěch. A pak sežeru kus fialové krávy. (21.01.2018)