Ostrovní zprávy

Tři zásadní Hallströmovy snímky jsem viděl před 15 lety a cenil jsem si je vysoko. Šlo konec konců o jeho výkladní skříň v podobě Čokolády a Pravidel moštárny. Poté jsem si dal dlouhou pauzu a nyní s velkým časovým odstupem mám co do činění s Ostrovními zprávami, které ve mě, jak jen to kulantně říct, vyvolávají rozpaky. Hallström neměl tuto látku nikdy dostat do rukou. Míjí se s jeho naturelem a filmařským viděním. Je příliš sladký a sluníčkový pro příběh zasazený do drsné přírody Newfoundlandu. Nedokáže pracovat s atmosférou a přidat nezbytný díl syrovost a bolesti. Výsledkem je nevýrazné "něco", které se za pár hodin vypaří z hlavy. Hrdina snímku Quoyle patří k typu pasivních moulů, o kterých jsem si dosud myslel, že se vyskytují snad jen ve filmovém světě Aki Kaurismäkiho. Katastrofální manželství (jehož konec by kterýkoli jen trošku soudný muž přivítal jako osvobození z pekla) by patřilo spíš do žánru bláznivé komendie než romantického dramatu. Quoyle je každopádně postavou, které se negativní nebo pozitivní věci "dějí". Jak považuju Kevina Spaceyho za výborného charakterního herce, tohle není typ role, která by mu sedla na tělo. Obsazení je sice silné, ale nezdravý základ už nezachrání. Celkový dojem: 40 %. (14.02.2021)

Bezpochyby je Hallström jeden z těch lepších režisérů, jen je třeba mu přijít na chuť. U mě se tak zadařilo u jeho zhruba tří snímků. Všechny jeho díla jsou v podstatě zaměřena na nějakou klasickou dojáckou zápletku. To vem čert, pokud je vkusně předaná. Ovšem problém vidím v tom, že některé snímky mají, i když ne v konečném důsledku, dlouhou stopáž, respektive, musí vás u toho něco udržet, poněvadž je tam spousta vatových scén, díky kterým se děj tak trochu táhne. Promiň Lassi, cítím to tak. A zvlášť je to vidět u těch, které tak trochu laškují s romantikou víc než je nutné. Mám dojem, že dramatické zápletky pan režisér zvládá s naprostou nonšalantní kvalitou, u těch romantických jako kdyby tlačil zbytečně moc. (26.07.2012)

Veľmi príjemný, hrejivý filmík zo života s krásnou atmosférou a prírodou okolo. Obdivujem scenáre, ktoré svojou nevšednou jednoduchosťou a zároveň nevídanosťou dokážu zaujať. Väčšia dramatickosť v tomto filme ako romanickosť, čo je poznať už po prvej polhodinke. A strašne sa mi páčil Rhys Ifans, škoda, že mu nieje poskytnutých viac príležitostí na filmy. Ďalší z filmov, na ktorý potrebujete vystihnúť ten správny okamih správnej nálady. 80%. (08.06.2006)

Julianne Moore, Cate Blanchett a Kevin Spacey jsou zárukou toho, že vás ve filmu nebudou trápit špatné herecké výkony. Ovšem scénář v The Shipping news trochu zaostává. Není vysloveně špatný, spíše celkově unylý. Snímek vás rozhodně neurazí, bude hodně záležet na tom, jakou máte náladu. Mně se líbil, ale podruhé už ho vidět asi nemusím. "Jack is..Jack is all right now. You all know..we are only passing by. We walk over these stones a few times. Our boats..sail for a little while on the waves and then they have to sink. Jack knew that, better than anyone. Right, Jack?" (04.11.2006)

Nebyl by to špatný film, nebýt té nevěrohodné proměny hlavního hrdiny, který na začátku působí téměř jako duševně nemocný, k smrti miluje ženu, která s ním zachází jako s kusem hadru a stejně se chová i k dceři a najednou se změní v oduševnělého člověka s novinářským talentem. Asi to v předloze tak nebylo, ale film tak na mě působil. (20.09.2005)