Sázka na nejistotu

Tvůrci si naštěstí uvědomovali, jak nestravitelný by film zahlcený jmény, čísly, zkratkami a rozkrýváním složitých vztahů mezi jednotlivými složkami investičního trhu byl. Pojali jej proto jako dvouhodinové překřikování několika excentriků, mluvících namísto lidské řeči ekonomickou hatmatilkou pro pokročilé. Aniž by Sázka na nejistotu rezignovala na věrnost faktům, snaží se vyprávět co nejnázorněji a s nadhledem vlastním Vlkovi z Wall Street. McKay ovšem není, zejména co se vypravěčských schopností týče, Scorsese. Našim průvodce na cestě k ekonomické katastrofě je Jared Vennett, obracející se občas přímo do kamery, případně zastavující tok vyprávění, aby nám škodolibě objasnil, jaké triky velké ryby z Wall Street používají. Jeho vlastní triky se ale rychle stávají předvídatelnými. Bourání čtvrté zdi prostořekým vypravěčem je hlavně prostředkem k rozptýlení, nikoli – jako ve Vlkovi – neodmyslitelnou součástí promyšlené narativní strategie. Podobně nahodile film prokládá nadsazenou komedii okamžiky existenciální krize stále bezradnějšího Bauma (scény s jeho manželkou patří k těm nejzbytečnějším z celého filmu, což vzhledem k obsazení Marisy Tomei dost zamrzí). Rozptylující je i hyperkinetický střih a roztřesená kamera Barryho Ackroyda, který ostré názorové výměny v uzavřených kancelářích natáčí jako zběsilou (greengrassovskou) akci. Od začátku do konce s obdivuhodným nasazením zoomuje, přeostřuje a švenkuje, v důsledku čeho scény stěžejní pro vyprávění splývají s těmi, v nichž o nic zásadního nejde. Tempo ani naléhavost, s jakou k nám film promlouvá, se nevyvíjejí. Film je monotónní, postrádá napětí i překvapení a spíše než drama připomíná powerpointovou prezentaci, která je sice místy vtipná, ale musíte se hodně přemáhat, abyste u ní svou pozornost udrželi po celé dvě hodiny. Hodně pomáhá, že o naši pozornost soupeří někteří z nejcharismatičtějších herců Hollywoodu, výborní zvlášť tehdy, pohybují-li se na území drzé frašky. Částečně improvizované scény jejich vzájemného překřikování patří k vrcholům filmu. Během serióznějších momentů ovšem vzhledem k plochosti svých postav nemají, o co by své výkony opřeli. Totéž lze vztáhnout na celou Sázku na nejistotu. Dokud je jenom cynickou komedií vysmívající se lidem, kteří provádějí milionové transakce s myšlenkou na výplach tračníku, skvěle baví. Jako varování před inherentní prohnilostí kapitalismu selhává. 70% Zajímavé komentáře: novoten, maddy (28.02.2016)

Ani se mi nechce věřit, že něco tak nápaditého, hravého a svým způsobem i dosti originálního, natočil do této doby komediální rutinér Adam McKay. Tomu říkám zjevení. Herci parádní (nejvíce ruluje každým filmem lepší Carell), humorné vložky fungují parádně a nepříjemný závěr rezonuje až nečekaně silně. Jenže těch dialogů plných ekonomických a finančních termínů bylo zkrátka někdy tolik, až je to téměř k neprospěchu filmu. Divák je zkrátka v některých částech všemožnými termíny až utlučen a snímek postrádá i přes McKayovu nesmírnou snahu tu správnou dynamičnost a živelnost. I přesto ovšem jeden z největších úkazů poslední doby, který si ještě zasluhuje minimálně jedno shlédnutí. Tohle totiž najednou prostě pobrat nejde. (17.01.2016)

„CHCI SHORTOVAT TRH S NEMOVITOSTMA“. … „VÁŽNĚ? ALE NEMOVITOSTI JSOU PEVNÝ JAK SKÁLA.…“ /// Strašidelná porce finančních keců, kterou (když je nejhůř) dostatečně vysvětlí třeba Margot Robbie v bublinkový koupeli… takže odlehčenej (a pravdivej) pohled na finanční zvrácenost, ve který logika připomíná šílenství a která vás přehledně provede shnilým systémem, narvaným prachama daňovejch poplatníků. Hvězdný obsazení nebylo třeba, páč tenhle vejlet do let, kdy bankovnictví přestalo bejt nuda, si bohatě vystačí s fakty. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Big Short: V útrobách stroje zkázy“, kterou v roce 2010 napsal Michael Lewis, neznám. 2.) Michael Burry, Jared Vennett, Ben Rickert a Mark Baum jsou moji kámoši. 3.) Thx za titule „fridatom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.05.2016)

Jsou to sice finančníci, ale možná právě díky dosud komediálnímu režisérovi Adamu McKayovi je tenhle pro mnohé svět divných výrazů, čísel a těsně uvázaných kravat srozumitelný, hravý a polidštěný. K tomu připočítejme několik výtečných herců (u mě vede asi asociální Christian Bale, cameo Margot Robbie ve vaně je zase nadmíru cool) a solidní drama s černohumornými prvky je na světě. Samozřejmě na úplně jinak dravého Vlka z Wall Street to nemá, nicméně těch konverzačně hutných 130 minut se zvládnout dá. Tak na 70%. (10.01.2016)

Oproti tomuhle filmu je žena tím nejprimitivnějším a nejčitelnějším tvorem, který kdy chodil po naší planetě. Muž by se při stejném srovnání dostal možná na úroveň díry v plotě. Chytal jsem každou dvanáctou větu, pokud tedy každá dvanáctá věta zněla "Fuck!" No vidíte a stejně to ode mě nafasovalo čtyřku. Asi holt budu muset poprosit nějakou ženu, aby mně vysvětlila, jak se mi může líbit něco, čemu absolutně nerozumím... (13.01.2016)