Země faraonů

„Krajina faraónov” , kde konkrétne sídli ? No, predsa, nikde inde, než v Egypte, kde kvantum otrokov, či ešte poprípade platených robotníkov, hádam aj pyramídy v Gíze postavili... ? A v útrobách "cheopsovky" potom zomretého "vládcu Khufua" do sarkofágu pochovali, cez spletitú cestu labyrintom až nadol v hrobke nakoniec skončil, obklopený samým z-l-a-t-o-m, alias rozprávkovým bohatstvom, ktoré počas svojej uhrančivej existencie nazbíjal, aby v "posmrtnom živote" nedajbože neživoril, a k tomu mu samozrejme dopomôže najmä jeho druhá manželka, cyperská princezná Nellifer, ktorá sa musí najskôr svojej sokyne striasť, alebo taktiež ďalšie zlomyselné plány zosnovať. No, ale vôbec nemá ani najmenšiu páru, že Ing. arch. Vaštar má obdivuhodné myslenie, pretože sa dopredu poistil s vymyslením a zdokonalením istého mechanizmu, ktorý extrémne skomplikuje už iba pomyslenie na to, že sa niekoho zbaviť, ešte automaticky neznamená - prísť k závratnému majetku ! Ani kňazi s odrezanými jazykmi vlastne vôbec nikomu nič nevyzradia, veď kvôli tomu ich majú beztak zrezané, aby držali jazyk za zubami, keď ani žiadny v podstate nemajú. Všade panujú intrígy, rituálne vraždy, až som mal trochu nepríjemný pocit, čo narobí s človekom vidina potenciálneho blahobytu ? / Je to až príliš neatraktívny, historický (veľko)film, než aby sa stal neskoršie uctievanou klasikou. Vyniká nezaujímavým, hereckým obsadením, ktoré mi neprirástlo k srdcu, i keď Jacka Hawkinsa som si potom obľúbil v Moste cez rieku Kwai, za to budúca hviezdička mydlovej opery Dallas, čiže Joan Collins, bola ako mladica, podobná hocakej cigánočke odvedľa. Ansámbel robí svoje, a preto jeden z kameňov úrazu, spočíva najviac práve v ňom ! To obsadenie naozaj oku veľmi nelahodí. Inak, väčšinou stále všestranne nadaný režisér Hawks, sa asi už i trochu precenil !? Zaujme aspoň formát "CINEMASCOPE" vo farbách Warneru, Tiomkinova, majestátna hudba a Traunerova výprava, ktorá ponúka naprosto exkluzívny pohľad na stavanie prevelice náročného cieľa, do podoby ihlana. Napokon, skúste to risknúť, pretože to nie je až také zlé, ako to na prvý pohľad môže vypadať, ale zase nič svetoborné od toho radšej ani nečakajte. (26.05.2020)

Hawks uměl nadprůměrné filmy, ale tohle je čistý průměr. Hezká kamera, pěkné davové scény, ale první část je zoufale o ničem - faraon posedlý posmrtným životem dává budovat pyramidu. A buduje se a staví a lidi u toho zpívají, skoro jako v českých budovatelských filmech té doby. V druhé půlce se rozjede sice trošku zajímavé drama o hamižné a intrikující druhé manželce, ale zas tomu chybí aspoň trošku zajímaví herci. Co se mi nejvíce líbilo byl celý mechanismus pyramidy, jinak to nebyla blbost, ale ani žádný zázrak. Nulová konkurence a historický film roku 1955. (19.04.2019)

Ačkoliv jsme byli v prologu filmy upozorněni na to, že příběh, veškerá jména a postavy jsou smyšleny, tak to zas až tak špatné nebylo. Celkově tento film s velmi jednoduchým příběhem na první pohled nevypadá špatně, má, jak je u těchto filmů zvykem, bohatou výpravu, velkou vizuální přitažlivost, skvostné triky, masové scény Na druhou stranu to ale kazí slabší herecké výkony, neobratný dialog (tady v tomto případě TV NOVA), který občas nezapadal do dané doby a poněkud nepřizpůsobivé a nesmyslné chování jednotlivých osob (s faraonem se tu občas mluví a zachází jako s kamarádem od piva, viz třeba poklepání na rameno, faraon se zraní uvnitř pyramidy atd). Hawkins jako faraón Khufu (nejspíš Cheops ze 4. dynastie?), který si dal ještě za svého života vybudovat k uložení svých ostatků a velkých cenností velkou hrobku (ta musela být však tak vymakaná, aby ji nikdo nikdy nemohl vykrást), vypadal vůbec zvláštně, vůbec i kostýmy mi příliš neseděly. Naopak když se na obrazovce objevila nádherná 22 letá Joan Collins (kdo ji z té doby zná?) v roli zlomyslné a chamtivé princezny Nellifer, tak mě ihned uchvátila. Sledovat film, se vyplatí, už jen díky její roli. Většina filmu klade důraz na samotné stavění Velké pyramidy (v té době šlo patrně o ty nejnovější vědecké teorie, dnes je ale snad už dokázáno, že na stavbě otroci vůbec nepracovali!). Scény s tisícovkami pracovníků a s technikou, jakou doba umožňovala, ve všech možných detailech působí docela věrohodným dojmem, ale to je až do samotného nezapomenutelného konce tak trochu na úkor vlastního epického rozvíjejícího se melodramatického příběhu a charakterů jednotlivých osob. Přivítal bych i třeba nějakou tu bojovou scénu, ale musím uznat, že systém pyramidového labyrintu a vůbec velké inženýrství je tu velmi povedené. Nabažen Egypťanem nebo Desaterem přikázaní jsem byl trochu zklamán, hodnotím tak jen hezkou kameru, krásnou majestátní Tiomkinovu hudbu a některé vskutku okázalé sekvence. 3*.Komentář zde jako sedmý v pořadí.. (24.04.2010)

Monumentálně epický a historický epos smyšleně popisující výstavbu Cheopsovy pyramidy, jenž lze s odstupem času zařadit mezi hollywoodské velkofilmy z období starověkého světa. Pseudohistorické drama s působivými jemnými detaily, atraktivním prostředím a impozantně obrovskými davovými scénami celého procesu stavby. Hawks vytváří úhledně záběry a kolosální obraz starověkého Egypta, dodávající pocit pečlivé ruční práce, navíc s dobrodružnou zápletkou plnou romance a vzájemných intrik. Poutavé a snadno získávající si pozornost, především díky ohromující vznešenosti a obrovským hodnotám celé produkce, které jednoduše přidávají na přitažlivosti, která ale je vzápětí zredukována znatelným překrucováním historických faktů, které s sebou přináší zbytečnou nepřesvědčivost veškerých postav a jejich lehce nelogického chování. (29.07.2021)

Historicky to není kdoví jak věrné, ale Howar Hawks byl prostě starej machr a natočil tu svou pohádku natolik svižně, že si jí pamatuji hlavně jako zábavnou podívanou, s kvalitní výpravou a triky-zvláště závěr, kdy se piramida navěky uzavírá i s proradnou manželkou. Zaráží mě zde však označení drama. (17.10.2007)